Poslední rodu Sedmerova
Jindřich Šimon Baar
Vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2008 | Jan Cimbura |
1972 | Hanýžka a Martínek |
1965 | Paní komisarka |
1969 | Holoubek |
1975 | Osmačtyřicátníci |
Tak smutné a tak poučné!
Sedmerova pouť životem je naplněním známého pořekadla: “ Doma není nikdo prorokem” Musím říct, že úžasný vypravěč Baar mne opět nezklamal. Znova a znova jsem měl pocit jako bych byl u toho, jako bych tam byl s nimi. Trpěl jsem s hlavním hrdinou a sdílel jsem s ním jeho pocit bezmoci a marnosti. V závěru vyjadřuje hrdina perem spisovatelovým určitou naději, že ruku v ruce se vzděláním, osvětou bude stoupat i mravnost obyvatelstva jakož i pocit sounáležitosti s obcí a národem.
Bohužel pane Baare. Mám pocit, že toto se nenaplnilo. Sobectví, krátkozrakost, nezodpovědnost obyvatelstva bují měrou nebývalou.