Poslední stanice Hamburk
Martin Vopěnka
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473394/bmid_posledni-stanice-hamburk-Fs4-473394.jpg
4
41
41
Psychologicko-pornografický román o vině, prázdnotě a naději. Život Marka Stejskala je poznamenaný jakýmsi vrozeným pocitem viny. Jeho máma trpěla těžkou duševní nemocí, a když byl na druhém stupni, spáchala sebevraždu. On sám dostal z nepochopitelných důvodů v dvaceti devíti letech rakovinu kůže, ze které se uzdravil za cenu operace a silné chemoterapie. Celkem oprávněně má pocit, že mu život něco dluží. A tím něčím je štěstí. Jeho vztah s manželkou Romanou je vyhořelý, studující dcera se od nich odstěhovala a žije vlastní život. Přestože je Marek úspěšným spekulantem na burze a investorem, tento druh obživy ho duševně neuspokojuje. Cítí, že spekulacemi nic nevytváří, jen těží ze systému. Marek potkává bývalého spolužáka Jirku, někdejšího třídního grázla a nynějšího mocného bosse a pornomagnáta, a vydává se s ním do Hamburku, kde objevuje jiný svět a potkává Veroniku. Jeho život se začne ubírat zcela novým směrem, ale dojde konečně kýženého pocitu štěstí? Jakou útěchu, vizi anebo smysluplnou cestu nabízí vlastně současný svět ztraceným, nešťastným a hledajícím? A nabízí vůbec nějakou?... celý text
Přidat komentář
Marketingový slogan na přebalu knihy přirovnává autora k Michelu Houellebecqovi - a po přečtení románu musím konstatovat, že nějaká vzdálená podobnost mezi nimi skutečně je, minimálně tedy generační a statusová, zkušenost zajištěného stárnoucího bílého heterosexuálního intelektuála v zásadně se měnícím světě, filosoficko-etické úvahy (Vopěnka navazuje na Nietzscheovsko-Raskolnikovsko-Mersaultovskou tradici vraždy jiného člověka vyplývající z ,,mimořádného" postavení jedince) a především důraz na sexualitu stárnoucího muže v krizi středního věku determinovanou evolučním nastavení mužů jako takových - pro muže je univerzálně přitažlivá mladá žena/dívka, protože jedině s ní příroda garantuje mužům úspěšné rozmnožení, lékařská věda sice dělá hodně v posunu této hranice do čím dál pozdějšího věku (stejně jako křesťanské hodnoty naší civilizace udělaly mnohé pro monogamizaci partnerských vztahů), ale vnitřní rastr mužů tím prostě neokecá...a právě takový je i hlavní hrdina Vopěnkovy knihy Marek, jehož žena Blanka stárne a z jejich vztahu se vytrácí jeho pojivo - milostný život a sex - a Markovi se bytostně nechce čekat na vnoučata a klid stáří, k čemuž už je vnitřně nastavena jeho manželka. Coby muž podobného věku chápu ono poblouznění hlavního hrdiny mladou atraktivní pornoherečkou a vnímám knihu jako autentickou reflexi padesátníka, i když některé věci mi přijdou jako nevěrohodná autorská licence - třeba ono ekologické nastavení až fanatismus hlavního hrdiny podle mého není v naší generaci v Česku obvyklé, obvyklá je spíš klimatická skepse a odpor proti politice Green Dealu, to ale asi vychází z nastavení autora, pro kterého je tato agenda nějak důležitá. Jako vrcholně pokrytecký pak shledávám fakt, že hlavní hrdina sám sebe reflektuje jako člověka ohleduplného k životnímu prostředí, jelikož doma ve své vysoce pravděpodobně naddimenzované pražské vile ,,zhasíná a šetří vodou", fatálně ale přehlíží to, že se živí spekulacemi s kryptoměnami, jejichž těžení je extrémně energeticky náročné a tudíž neekologické, jezdí po Střední Evropě spalovákem sem a tam, tu na otočku do Hamburku, tu do Alp, vesele létá letadlem a coby vrchol ,,ekologie" plánuje koupit dceři ,,prales" na druhé straně Zeměkoule, čímž zcela popírá udržitelný koncept lokálnosti...
Za kvalitu knihy max.1*. Ale za načtení audioknihy bych dala Filipu Švarcovi plný počet *.
Jak může chlap tak moc zblbnout a nevidět reálně. No je vidět, kterou "částí těla" přemýšlel.
Bohužel za fylosofické úvahy o budoucnosti Země nemůže hlavní hrdina Marek, ale autor knihy. Velmi mě to rušilo v poslechu.
Chabé vyprávění o chlapovi v krizi středního věku. Dost slaboduchých myšlenek, které by si dle mého chlap s již životními zkušenostmi nikdy nepoložil. Romantické představy o rodinném životě s "herečkou". A ty debilní kecy během celé knihy o ochraně životního prostředí o tom kolik toho Gréta udělala pro planetu a kecy o záchraně pralesů. To je opravdu jediné na co chlap v krizi myslí. Jako opravdu? Na poslouchání v autě jako audio jsem to dal, ale pokud bych to měl číst jako knihu ve svém osobním volnu, tak by mě ten ztracený čas opravdu mrzel.
Uondaný příběh o pomýlenosti stárnoucího muže, ve kterém nenajdete ani logiku, ani napětí, ani sympatickou postavu.
A přesto na mě z knihy dýchl smutek, protože přesně takhle pomýlení, nelogičtí a nesympatičtí lidé leckdy jsou. A život sám též.
1,5*/5* Jediný důvod proč jsem tuhle knížku dočetla je ten, že jsem jí poslouchala jako audioknihu. Jinak si myslím, že bych u toho nevydržela. Filip Švarc ale načetl knížku krásně, zpracované to bylo moc hezky a já bych si poslech i užila, kdyby byl lepší příběh. Chápu, že to asi není knížka úplně pro mě, ale i takové příběhy se mi občas líbí. Tenhle to ale není. Příběh který sliboval obchodníka na burze s bitcoinem a pornoherečku, to mohlo být fakt dobrý. Ale nebylo. Já nějak nechápu co mi to mělo dát a čím se to snažilo být. Do thrilleru to nakonec nedošlo, erotickým románem bych to také nenazvala, i když sex tam je. Byla to prostě taková velmi cynická a divná zpověď nespokojeného padesátníka který si stěžoval na různé věci. Byla jsem u toho akorát naštvaná a chtěla jsem si rvát vlasy a ani konec tomu nepomohl. Zaprvé fakt nebyl překvapivý, spíše naopak. A hlavně co to jako bylo a kam to směřovalo? Měla jsem si něco uvědomit? Proč je to otevřené? Nechápu to. Neříkám, nějaké plusy to má, líbilo se mi třeba jak autor věří v mojí generaci a že mě knížka občas ponoukala k zamyšlení. Jinak ale nechápu a jsem bohužel velmi zklamaná.
Snadno zbohatlý fouňa řeší svou životní a duševní prázdnotu (krize SV je ta doba, kdy na to přijdete) tím, že se zaplete s o generaci mladší ženou. Prostitutka, co žije s pasákem. Vysloveně materiál pro založení druhé rodiny, jak si ten chytrák představuje. To nemůže dopadnout dobře a tak čekáte úderný závěr buď tragický nebo očistný. A ono... nic. Sexuálními popisy se vypravěčské průšvihy nezaplácnou.
Je to vážně kniha o krizi středního věku. S některými myšlenkami jsem se dokázala tak ztotožnit, až jsem se lekla vlastní představivosti :-) Řečeno s nadsázkou :-) V první půlce knihy jsem věřila všemu, trošku tragikomická podívaná do budoucna, ale od půlky to popíralo veškeré racionální úvahy, je vůbec možné, aby člověk tak "zblbnul"? A přesto všechno asi říkám, že ano. Ale jak jsem byla nadšená tím původním Markem, tak rychle nadšení opadalo a zbyla jen hořká pachuť z člověka, kterým na začátku byl. Ale za přečtení knížka stojí, né že né :-) Sexuální podtón se mi v knize docela líbil.
Nejen příběh, ale i kvalitní načtení audioknihy mě vtáhl do chaosu, chmur, ale i naděje? Bylo to otevřené, vulgární a plné sexu. Myšlenkové pochody a činy Marka byly někdy dost děsivé. Neustálé propadání do větší nejistoty, chtíče a černoty. Přesto a právě proto na mě příběh muže, který si prochází krizí středního věku zapůsobil.
z počátečního nadšení velké zklamání: mohu se míjet s autorovým filozofickým, politickým i ekologickým přesvědčením, nemusím souhlasit s jeho názory, to o kvalitě díla nerozhoduje, ale vadí mi logické lapsy vyprávění, někdy úplné nesmysly či absurdity; Vopěnka vykrádá sám sebe, když opakuje stará témata a neobměňuje je, nerozvíjí (osamění, dvojnictví, homosexualita, manželské odcizení a nevěra, vražda/zabití), navíc tentokrát metaforika inspirovaná kvantovou fyzikou do příběhu vůbec nezapadá, působí naroubovaná až příliš násilně; myslím, že i anotace přehání - jak psychologie, tak pornografie vypadají jinak; na začátku mě sice bavilo tragikomické líčení druhé mízy, ale kde byl redaktor pak? podobně, jak si všimli čtenáři níže (zejména kuruteku), nechápu, jak může nadšený ekolog bojující s uhlíkovou stopou těžit bitcoiny, létat letadlem, jezdit autem pomalu i do ledničky, užívat si exotické dovolené, stavět vily s bazény atd.; nerozumím motivaci jednání postav, jejich linky nejsou dotažené (dvojnictví, investice, dokonalá vražda, rozvod, přednášky, ...), všechno jde nějak doztracena; děj se odehrává na přelomu let 2018/2019, ale Jirkovo pornokrálovství je jak vystřižené v počátku devadesátek; kurva je kurvou, až když dá všem, jen ne Markovi ("miluju tě, lásko, jenom tebe, kup mi vilu"); dítě by určitě nikomu neřeklo, že si s ním hraje nový strejda; nepravděpodobná - náhodná Jirkova smrt; název románu se rozchází se závěrečnou pointou (tak Hamburk, nebo Jižní Amerika?) - a ten závěr mě otrávil asi nejvíc: jednak obrozený bojovník za zdraví planety letí přes půl zeměkoule, aby dceři KOUPIL kus deštného pralesa, když si pískne "tati, mám tě ráda, kup mi prales" (za peníze, které vydělal spekulováním s kryptoměnou, jejíž těžba spotřebovala obrovské množství energie - takže jen jiná forma odpustků?), jednak vize mladé, nastupující a vinou nezatížené generace, které není lhostejný osud přírody a která spěje ke krásným zítřkům (to už tady jednou bylo v rudým)
Nějak jsem to nečekal. Po předchozích knihách autora taková ťafka za uši. A ještě s takovým koncem. Rozhodně zajímavé, i když jsem nenašel nikoho, s kým aspoň trochu sympatizovat. A v podstatě v duchu autorově klasicky tezovité, naznačené a na závěr bez konce. Až to skoro vypadá, jakoby si autor řešil své mindráky.
Jak může někdo toužící po ekologické proměně světa projet tolika benzínu na cestách sám autem? A živit se spekulací s kryptoměnou, která ke svému životu potřebuje vlastně propálenou energii? Ale asi ano, takový je život. To už byl Černák s Veronikou uveřitelnější, i když jsem se taky s nikým takovým nesetkal. Takže vlastně jediné "normální" postavy byli ti loseři Eva, Pavel, táta Katky.
A teď babo raď, byla to dobrá nebo špatná kniha, dala mi něco nebo vzala jen čas při čtení? Vlastně ani nevím.
Skvělý český drsnější román.A děje se to v nás a našich životech.Jeden má takové fantazie a jeden se nebojí a prožije to.
Wow, tak to bylo skvělý. Hluboká knížka, ktera vas nuti zamyslet se nad vlastnim zivotem a vztahy. Nad smyslem věcí. Přitom ale napínavá, porad čekáte, co se nakonec stane. A ten konec ... taky paráda. Za me výborná kniha výborného autora.
Za mě hodně dobrý!! Jedna z nej knížek, co jsem v poslední době četla. S touto tematikou dokonce asi zatím první. Je to asi 14 dní, co jsem knihu dočetla a stále na ni musím myslet. Škoda, že není takových knih více.
Dočetla jsem před pár dny a stále ve mne doznívá... Nečekala jsem tak skvěle napsanou, i když dost "temnou" knihu. Podle mého názoru je podstatně lepší než "Serotonin" Houellebecqua, není to jen depresivní čtení, je v tom i spousta naděje, lásky, touhy po citu, hledání smyslu života. Pro mne naprosto uvěřitelné postavy, navíc dokonale psychologicky vykreslené, kdy do sebe přesně zapadá, proč se kdo jak chová a jak skončí, také závěr je věrohodný. Autor mě zaujal, přečtu si i jeho další knihy.
Podepisuji komentář Ivanie níže. Markovy vzpomínky na život u nás před revolucí ve mně vyvolaly živé obrazy a situace z dané doby, uvedl to přesně :-)
Trochu jsem se obával závěru, ale autor jej zpracoval dobře.
Musím dost souhlasit s předešlým komentářem. Vlastně je v něm napsáno téměř vše, co jsem si z knihy pobrala i já. V tomto příběhu je i kus pravdy - reality z písně od pana Wericha a Voskovce.
,,Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře..."
Anotace slibuje psychologicko-pornografický román, a obojí tam bezesporu najdete. Popisy sexuálních scén mohou být pro leckteré ctenáře drsnější a příliš otevřené. Někoho možná bude bavit, že autor tyto části letmo nepřejde, spíš naopak. K dokreslení atmosféry knihy to ale rozhodně patří. Pro mne byla Poslední stanice Hamburk výpovědí o krizi středního věku, poloviny života, selhání dlouhodobého vztahu. Hlavní hrdina Marek chce ještě žít, prožít silné emoce, které ho uchvátí. Jeho žena Romana je naopak z části odevzdaná, z části pokorně vděčná za to, co dobrého v životě má. Oba se vlastně míjejí, společneý mají už asi jen dům, dceru a vzpomínky. Marek se živí obchodováním s bitcoinem a kulisy tohoto byznysu popisuje autor v knize opravdu věrohodně. Marek se úplně náhodou potkává se spolužákem ze základky, grázlem, který se mezitím stal bossem, živí se produkcí pornografie a žije v Hamburku. Tímto setkáním se příběh rozběhne naplno. Marek se zamiluje do pornoherečky a uvažuje o novém životě. Jenže to nebude tak jednoduché...
Autor umí vykreslit prostředí tak, že jej vidíte před očima, aniž by vás unavoval sáhodlouhými popisy. Umí vybrat detaily, pocity, dojmy. Jazyk knihy je střídmý, texty plyne hladce, dobře se čte. Místy obsahuje věty, z nichž je cítit vnímavost a přemýšlivost autora. Mnoho detailů a vět s přesahem mne zaujalo.
Trochu jsem se bála, jak to nakonec dopadne, protože banální nebo těžko uvěřitelné konce jsou pro čtenáře bolestné. To se ale nestalo.
Jediné, co mi v knize nepřipadalo úplně věrohodné, byl raketový start Markova nového vztahu. Bylo to na mne trochu moc. Markovo pošetilé chování a mladická zamilovanost ale právě možná patří k té krizi muže za polovinou života, který zoufale touží po silných prožitcích (moje čtení).
Štítky knihy
naděje erotika pornografie psychologické romány vina
Autorovy další knížky
| 2011 |  Spící město |
| 2015 | Nová planeta |
| 2012 |  Spící spravedlnost |
| 2013 | Spící tajemství |
| 2009 | Pátý rozměr |
Jsem na rozpacích. Téma je zdánlivě velmi banální, úspěšný muž na koci středních let se neočekávaně úžasně vyspí s do té doby neznámou mladou ženou a podlehne klamné iluzi, že našel novou partnerku na celý další život. Autor psát umí, příběh zasazuje do reálného prostředí, zabíhá do širokých společenských souvislostí, do dětství protagonistů, dokáže udržet čtenáře v napětí, ale celkový dojem z knihy mám skutečně rozpačitý, myslím, že uvažování/konání protagonistů je málo uvěřitelné.
p.s. - nechápu, co je na tomto románu pornografického