Ostrov
Vladimír Šlechta
Poslední velkoměsto série
< 4. díl >
Druhá polovina třiadvacátého století, dvě stě let po Apokalypse. Gowery a jeho přítel Hal Hargo se v ukořistěném letounu vydávají na vysokou oběžnou dráhu, aby navštívili orbitální město Coda3. Jejich úkolem je najít jeden konkrétní kryobox, probudit z hibernace legendární bojovnici a dopravit ji na Zem. A nejen to. Už jen samotný průzkum Cody3 může být užitečný a průzkumníkům mohou spadnout do klína nejpokročilejší technologie jedenadvacátého století, dávno ztracené znalosti i ultimátní zbraně. Kdo ovládne Codu3, ten bude vládnout Evropě. Zatím jsou na začátku dlouhé cesty. Nevědí ani to, jestli v orbitálním městě dosud někdo žije, anebo zda je Coda3 už jen mrtvou změtí poničených konstrukcí.... celý text
Přidat komentář
Vždycky, když čtu příběh, ve kterém se cítím dobře, obdivuji, kam autor chodí na všechny ty nápady. Přesně toto jsem zakoušela v tomto dílu celé série. Líbila se mi Coda E a vlastně vše, co se tam dělo. Jen bych tedy i u této knihy podotkla to, co jsem již zmiňovala u předchozích dílů, a to ten fakt, že si myslím, že Šlechtovi hra na Kulhánka či Kotletu prostě nesluší. Jeho "slušňácké" knihy ať již z Pohraničí nebo ze série JFK mi k němu sedí tak nějak lépe.
Mno, nemohu si pomoci, ale tahle pentalogie mohla být klidně o knihu nebo klidně i dvě kratší. V prvních dvou dílech se to strašně pomalu rozjíždělo, a teď mám zase pocit, že autor zbytečně natahuje. Není to špatné, Šlechta umí čtivě psát, prostředí poloopuštěné vesmírné stanice, izolované od post-apokalyptické země je zajímavé, ale člověk se prostě občas nemůže zbavit dojmu nastavované kaše. Navíc jak už jsem dříve řekl, Gowery a Oggerd fungují skvěle jako dvojka, když jsou spolu. V této knize se Oggerd prakticky vůbec a citelně chybí. Gowery sám o sobě jako postava není moc zajímavý ani zábavný. Nicméně na závěrečný díl jsem samozřejmě zvědavý.
Mluví k vám
Kodek,
umělá inteligence
orbitálnéího města
Coda-ε.
Pátý příběh ze série Poslední velkoměsto mě moc nebavil. Ne, že by to bylo vyloženě špatný, to ne, jen to bylo strašně zdlouhavý. A navíc se to tak trochu odehrává úplně jinde než v Bornu. Odehrává se to celé na kosmické orbitální stanici Coda3, respektive Codaε . Všechny ty události na této stanici probíhají strašně zdlouhavě. Některé pasáže mě vůbec nebavili. Celé to na mě působila jakoby odfláknuté. Rychlý začátek, prodlužovaný pobyt na Codě a pak zase najednou rychlý konec. Prostě jsem si to náležitě vůbec neužíval. Byl jsem nakonec rád, že jsem to dočetl. Trvalo to trošku déle, než knihy čtu, ale vysvětlení už jsem podal. Ani se mi k této knize nechce víc psát. Zatím nejhorší v sérii.
Malá ochutnávka:
Virginie si s tím nejspíš holí nohy, vysvětlil jsem.
A proč?
Asi chce být krásnější.
Proč chce bejt krásnější, když neprcá?, podivila se Pippi.
To je jedno z velkých tajemství všehomíra, pokrčil jsem rameny.
Autor mě nejdříve naštval, protože nedodržel slib, že Ostrov vydá už v roce 2021. Takže doufám, že ten slib dodrží alespoň u posledního dílu. Jako všechny Šlechtovy knihy to je parádní čtení. Zatímco většina ostatních autorů z 90. let přestala psát nebo změnila žánr, či v některých případech ztratila invenci, pan Šlechta už skoro 25 let vydává jednu pecku za druhou. Jen houšť a větší kapky. Moc díky.
Jedním slovem nádhera. Skvěle si tuto sérii užívám a musím souhlasit že tento díl se mi zatím líbil asi nejvíc. Asi díky návštěvě vesmíru a zjištění že tento svět má ještě rozhodně co nabídnout a pokud to fantazie autora dovolí klidně i něco dalšího ve vesmíru. Trochu bych řekl že si tam Pěnkavu jedna slečna vyhlidnula tak uvidíme jak se to vyvine.
Za mě zatím nejlepší kniha ze série Poslední velkoměsto. Nejspíš pomohl přesun na vysokou orbitu, do úplně jiného prostředí, kde si autor mohl dovolit rozehrát v podstatě nový příběh, v nových kulisách.
Předchozí díl mě bavil o kapánek více, ale co naplat, posunujeme se v ději dále. Má oblíbená Emma je zde také, sice méně, než bych rád, ale je. Konec je pěkně připravený na další (prý poslední) pokračování.
Takže u Posledního velkoměsta se uvidíme zase za rok.
Autorovy další knížky
2000 | Krvavé pohraničí |
2010 | Střepy z Apokalypsy |
2005 | Nejlepší den |
2013 | Zahrada sirén |
2015 | Tajemství Morie |
Plusové body za změnu prostředí, nové postavy, minusové body za zpracování, které mi přišlo uspěchané. Jakoby měla být tato kniha jen výplň před posledním svazkem.
Děj mi přišel místy nelogický, chaotický, plný šťastných náhod, rychlost vyřešení linky s Ferdyse mě šokovala.