Poslední věta
Lisa Genova
Ještě před osmi měsíci sklízel vynikající koncertní klavírista Richard s procítěným projevem a bezchybnou technikou ovace vestoje po celém světě. Dnes má ALS, amyotrofickou laterální sklerózu: ochrnula mu celá pravá paže a nepohne prsty. Ztráta schopnosti pohybovat rukou mu připadá jako smrt, ztráta opravdové lásky nebo rozvod – jeho rozvod. Ví přitom, že brzy přijde i o levou ruku. Karina před třemi lety sundala ze stěny svatební fotku, a místo ní si pověsila zrcadlo. Obrátit list však ještě nedokázala. Paralyzují ji výmluvy a strach, žije nenaplňující život učitelky klavíru a bojí se věnovat se kariéře, kterou v mládí opustila. Podle ní za všechno může Richard a jejich nevydařené manželství. Když se Richardova nemoc zhorší a už nemůže žít sám, Karina se o něj začne neochotně starat. Zatímco mu slábnou svaly, hlas i dech, kdysi znesvářená dvojice se společně snaží smířit se s minulostí dřív, než bude pozdě.... celý text
Literatura světová Romány Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2021 , JotaOriginální název:
Every Note Played, 2018
více info...
Přidat komentář
Má druhá kniha od této autorky a již není pochyb o tom, že si jí zařadím mezi své oblíbence.
Pořád jsem to já i Poslední věta mají pomalý rozjezd. Na začátku se nic moc neděje a občas mi dělalo problém se začíst. Hrdinové si žijí svůj život a spisovatelka nás s ním pomalu seznamuje a zasvěcuje nás a pak se to všechno semele, začne to mít rychlý spád a vy se nemůžete odtrhnout, jen lapáte po dechu a pak je... konec.
Líbí se mi s jakou vervou si spisovatelka ověřuje všechna fakta. Ta kniha je o to cennější. Ty pocity a vše kolem... Vše je tak skvěle popsané. S úctou a pokorou.
Ponořila jsem se, díky příběhu, nejen do světa hudby, ale i do světa této hrozné nemoci.
Je to silná a nádherná kniha, plná nejen emocí, ale i důležitých informací.
Uff, tohle nebyla jednoduchá kniha. Když si přejeme navzájem "hlavně zdraví", zní to už trochu otřepaně, ale tuhle nemoc nechce nikdo. Je to hodně zajímavé čtení nejen o nemoci ALS, ale i o tom, jak je důležité, aby spolu lidi mluvili, aby si vyjasnili svoje přání, touhy, nálady, postoje....... Někdy už může být pozdě.
Silná kniha. Těžké čtení pro mě, jako člověka kterému ALS vzala jednoho z rodičů. Jsem ráda, že autorka šíří pomocí knih informace ať už o této nemoci nebo ostatních v jejích dalších knihách. Doporučuji..
Výborně napsaná knížka. Byť je tedy samozřejmě hrozně smutná, ale je moc důležité psát o těchto nemocech. Dělá to neskutečnou osvětu. Jak to bylo celé ještě propojené s hudbou, tak jediné oko nemohlo zůstat suché. ;)
Opravdu zajímavá a taky hodně depresivní kniha. Chtěla jsem ji dočíst co nejrychleji, ať už můžu myslet na něco jiného, to bohužel lidé s ALS a jejich blízcí nemohou. Autorka si vše výborně nastudovala, setkávala se s nemocnými, jak je zmíněno v doslovu, takže vše je popsáno komplexně. Pár dní před čtením této knihy jsem si zablokovala záda, tak jsem si na půl dne vyzkoušela, jak náročné to je, když nefungují ruce, ale vůbec si nedokážu představit situaci, když víte, že se to nikdy nezlepší a bude to jen horší a horší. A to závěrečné rozhodování v nemocnici, to byla síla. Děkuji autorce, že dokázala detailně popsat spoustu věcí, nad kterými člověk běžně nepřemýšlí, protože jsou pro nás samozřejmostí, a těším se na její další knihu.
(SPOILER)
Asi nejslabší kniha autorky. Pořád velmi dobře zpracované těžké téma, ale tentokrát mi vadilo dost velké množství pasáží "prožíval naplno tu sílu odpuštění ".
Ale jakmile bude k mání další kniha téhle autorky, určitě si ji zase přečtu.
Kniha, do které jsem se vůbec nemohla začíst. Ale vůbec. Trvalo mi dva měsíce, než jsem ji zdolala. Ale řeknu jediné - stojí to za to! Od půlky knihy se to ,,rozjelo,, a četla se opravdu sama. Chce to vytrvat. To nejde vyjádřit slovy, každý by si ji měl přečíst, je to kniha, která vás donutí k zamyšlení nad svým životem, jaký máte štěstí. Není to normální, že dokážete zvednout ruku nebo hejbat prsty. Je to dar. Ne všichni tu možnost hýbat se mají. Vazte si toho. Tato kniha mi dala možnost vidět svět jinýma očima. Tato kniha mě přinutila k slzám. Strháván jednu hvězdičku za méně čtivý začátek, jinak je opravdu skvělá!
Klavírní virtuos Richard onemocní ALS. Tato nemoc náhle přetne jeho dosavadní způsob života a spojí jej znovu s jeho bývalou ženou, která o něj začne pečovat. Kromě sžíravé každodennosti takto nemocného člověka, jenž je vylíčena tak, že ji cítíte, má příběh další vrstvy, v nichž jde o smíření a odpuštění - napravení vztahů s těmi nejbližšími. A také jsem si při čtení pro dokreslení atmosféry pouštěla v příběhu zmiňované skladby....
Jednomu člověku se změní život smrtící diagnózou. Klavírnímu virtuosovi diagnostikují ALS sklerózu. Richard bez klavíru. Ryba bez vody. Planeta bez slunce.
A Richard je každý den o něco méně naživu, další ochrnutí jej vyřazují z provozu, z běžného života.
Narcis a egoista, jež se nedávno rozvedl. Karina se rozhodne polknout svou nenávist, bývalého muže vzít zpět domů a starat se o něho.
Ač to zní pateticky je to přesně druh knížky, díky níž si vážíte svého života. Nejobyčejnějších maličkostí, které po přečtení doceníte. Od nadechnutí po zaškrábání na nose.
Přes strašný charakter jsem s ním neskutečně soucítila, já bych si asi vzala život, kdybych nemohla hrát, ztratila vášeň a to mi rozežíralo vnitřnosti. Trhalo mi srdce tu knížku číst. Ale jedním dechem dodávám že je strašně důležitá a autorčina osvěta na tomto poli nedocenitelná
Když jsem dočetla autorčinu knížku ''Ještě jsem to já", tak jsem si představovala, že je to hrozné pro rodinu, když odchází mozek a tělo funguje, ale po dočtení této knížky, tak tady sedím a přemýšlím, co je horší, když mozek funguje, ale tělo odchází. Knížka je spíš takový popis, jak nemoc postupuje. Trošku mi tam chyběla větší citovost, ale asi žili celý život jen vedle sebe, než spolu a proto mě tentokrát ten příběh až tak úplně nestrhnul.
Tohle byla velmi silná kniha, jako každá od této spisovatelky. Příběh vynikajícího klavírního virtuosa, ale také do sebe zahleděného sobce, který příliš nedbá na život své rodiny. Až onemocní jednou z nejhorších nemocí, jakou si lze představit. Autorka nás do nejmenších i intimních podrobností zasvěcuje do Richardova umírání, spojeného s postupným smířením i odpouštěním. Seznamujeme se s myšlenkovými pochody Kariny, která si klade nespočet otázek. Proč se má starat, když už není jeho žena. A kde jsou všechny ty ostatní, se kterými ji podváděl? Ale je tu také její vina, kterou si dokáže až nyní přiznat. Ničeho nejsme ušetřeni, všechno je upřímně a otevřeně řečeno. Tak neskutečně působivou a silnou knihu jsem ještě nečetla, zaslouží si více než pět hvězdiček pro silný zážitek, který každému poskytne.
Během čtení této knihy si uvědomíte, jak důležité a vzácné je pro člověka být schopen udělat běžné denní úkony, zajít si na záchod nebo moci zakašlat. Opravdu náročná kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Nemám ráda knihy - a obecně příběhy - ve kterých hlavní hrdinové srdceryvně a většinou i docela dlouze umírají, zatímco budoucí pozůstalí (protimluv?) se chovají statečně, utěšují se navzájem a obdivují dosavadní život i momentální umírání toho dotyčného. Kdybych věděla, o čem Poslední věta je, asi bych ji ani neotevřela. A to by byla škoda, protože tahle syrová a upřímná kniha je skvost.
Kam se hrabou všechny severské, skotské a jiné thrillery, v nichž se vraždí stem zrůdných způsobů. Tady si uvědomíte, že stačí jedna neviditelná, nepatrná "závada" v naší genetické výbavě, aby se z jakéhokoli člověka stala troska neschopná (samostatného) života.
A možná právě jen Lisa Genova dokáže tuhle hrůznou proměnu zasadit do netypického společenského i rodinného kontextu a zdokumentovat ji zdánlivě bez emocí a bez účastenství. Tak dokonale, že si snad konečně začneme uvědomovat ten zázrak, kterým je víceméně bezproblémová každodenní existence nás ostatních. Těch, na které nedopadlo rozpočítadlo ALS (nebo SMA nebo . . . )
Náročná, smutná knížka. Chvíli trvalo, než jsem ji vzala do ruky. Ano, na tuto knihu je potřeba odvaha.
Čtení (nejen) o dýchání, kašlání, močení, slintání, polykání, tekutých koktejlech, umělé výživě, ztrátě kontroly nad svým tělem, strachu. Richard, kterého ALS postihlo, byl po většinu života tak trochu kretén. Sebestředný a arogantní chlap. A přesto tohle si nezaslouží nikdo. Zajímavou dynamiku dodává vztah mezi Richardem a jeho bývalou manželkou Karinou. Autorka umí vytvořit zajímavé postavy v složité situaci a popsat, jak se s ní vyrovnávají. Výsledkem byl pro mě poutavý zajímavý a poučný příběh.
I tato kniha ve mně probouzela spoustu emocí. Stačí vyšetření u lékaře a život, tak jak jsme ho znali, se nenávratně změní. S tak těžkým tématem si Lisa Genova poradila stejně dobře jako v knize "Ještě jsem to já" a "Levá strana světa". Spisovatelka nás lehce vtáhne do děje a my společně se známým vynikajícím klavíristou Richardem procházíme všemi stadii odpírání a přijímání choroby, spolu s ním vidíme, jak nemoc postupuje, v čem všem je pak nemocný člověk odkázaný na ostatní, a spisovatelka nás nešetří a vším nás podrobně provede. Kdo pomůže muži, který v životě zatím upřednostňoval jen sebe a hudbu? Za ten konec a odpuštění děkuji, to už byly slzy. Tak to vidím i ve skutečnosti.
Ona to totiž paní spisovatelka zná, proto je to tak silný příběh. V závěru děkuje jmenovitě lidem, s kterými byla a jejich ALS s nimi doma i v nemocnici prožívala. A já děkuji zase autorce.
Dojemná, dobře napsaná kniha. Někdy jsem si říkala, že už je toho utrpení, závratně nabývajícího v průběhu příběhu na mě moc. A přesto jsem se od knihy nedokázala odtrhnout a napjatě jsem očekávala další Richardův posun do vzduchoprázdna. Že to čtení bude čím dál srdcebolnější bylo nad slunce jasné. Poslední věta je o nemoci ALS, o utrpení, které nemocný a jeho okolí prožívá. Ale zdaleka není jenom o nemoci. Genová si slušně pohrává s psychologií jednotlivých postav, zejména ústředního (ex)manželského páru, jejich pocitů křivdy, vzájemného obviňování, neschopnosti komunikace, žárlivosti v oblasti jejich společné vášni k hudbě a možností kariéry každého z nich. Postupně pronikáme do historie jejich vztahu, kde oba poháněni každý svou vizí a představou o životě ze společného svazku postupně couval, až se oba ocitli v poloze vzájemné nesnášenlivosti až nenávisti. Současně s tím, jak nemoc pohlcuje Richardův život, oba rekapitulují jednotlivé etapy své minulosti a začínají chápat a přebírat zodpovědnost za své vlastní přehmaty a omyly. Neodvratná konečnost nemoci ALS tak nutí oba hlavní protagonisty vážit na miskách vah a napravovat vztah vzájemný, vztah k sobě sama, vztah k dítěti nebo rodiči.
Štítky knihy
nemoci psychologické romány tělesné postižení vyrovnání se s minulostí vyrovnání se se smrtíAutorovy další knížky
2009 | Ještě jsem to já |
2021 | Poslední věta |
2021 | Levá strana světa |
2019 | S láskou, Anthony |
2022 | Zrádná paměť: Proč si pamatujeme i zapomínáme |
(SPOILER) K tomu lze napsat jen jedno - čtenáře to rozseká, a to nejen z důvodu hrozivých detailů nemoci ALS, ale i toho příběhu, té touhy po životě i v naprosto beznadějné situaci... Velmi silný příběh.