Poslední vůle
John Grisham
Osamělý, starý a nemocný miliardář Troy Phelan stojí na prahu smrti. Jeho tři bývalé manželky s hloučkem odcizených dětí kolem něj krouží jako supi, Troy však všechny na poslední chvíli převeze a odkáže veškeré své jmění neznámé dědičce, nemanželské dceři Rachel Laneové, toho času misionářce u indiánského kmene kdesi v rozlehlých močálech brazilského Pantanalu. Vyhledat Rachel dostane za úkol prominentní právník z kanceláře zastupující zesnulého, Nate O´Riley, jenž právě prochází těžkou životní krizí. Zatímco se Nate vypořádává s nástrahami divočiny, v soudní síni se rozpoutá lítý boj o prohlášení šokující závěti za neplatnou. A než se o osudu jedenácti miliard dolarů definitivně rozhodne, životy všech zúčastněných se nenávratně změní…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
The Testament, 1999
více info...
Přidat komentář
Zacatek knihy me nadchnul, bylo to zazivne a provokativni, patrani po nezname dedicce taky nemelo chybu, zbytecne bylo obraceni se na viru v Boha a pindy o nabozenstvi, dalsi nezazivna vlozka byla sumarizace cinu a penez jeho vypocitavych deti a exmanzelek, ale soudni preliceni o napadnuti posledni vule me naopak bavila,jak dokazi dobri pravnici nachytat vycurane svedky na svestkach. Prekvapivy byl i zaver dila, kdy jel pravnik zpet za dedickou do Brazilie, avsak obeznamen s tamni prirodou uz se na to nalezite vybavil.
Docela zajímavý námět, který fungoval tak do dvou třetin a pak mi připadlo, že si s tím Grisham nevěděl rady a skončilo to tak jako neslaně nemastně. Vypravěč je výborný, ale tato kniha mi moc nesedla.
Druhá kniha hned po Klientovi, kterou jsem od Grishama četl a opět naprostá pecka. Bohužel, ne všechny knihy z právnického prostředí se mě líbí, ale tyhle dvě se velmi povedli.
Nefandím dobrodružným cestopisům ale v této knize mi určité stránky takto naladěné nevadily.
Konec v celku smutný avšak v životě by to předpokládám dopadlo hůře .. DÍK!
Kniha mě nadchla...mela naprosto všechno, závěr byl překvapivý, trošku i smutný, ale ani to mé hodnocení nezmenilo =plný počet. Žádná krev, neustálá zvědavost, jak kniha bude gradovat...vřele doporučuji
Další výborná kniha od mého velice oblíbeného autora. Začátek je naprosto perfektní. Hlavní postava, alkoholik, naprostá troska, která jede za dobrodružstvím, to také nemělo chybu. Návrat do civilizace a soudní proces, byl ale zbytečně zdlouhavý a dost nudný. Nakonec ani samotné vyrovnání mě nepotěšilo. Vlastně k žádnému soudnímu procesu nedošlo. A ten závěr? Hm.. Veliký smutek, ale jenom chvilku. Asi jsem měla stejné pocity jako je měl Nate. Audioknihu čte sice amatér, ale Jared51 má nesmírně příjemnou barvu hlasu a jím namluvené knihy mám moc ráda.
(audiokniha). První částí knihy jsem byl nadšen. Bitva o 11 gigadoláčů, dobrodružství v exotickém prostředí, hmm, to docela ušlo. Ale vůbec nechápu, proč Grisham měl akutní potřebu celý příběh doslova utopit v nekonečných právnických tahanicích a otravoval čtenáře nezáživnou vedlejší dějovou linkou rodinného zázemí pana Ochmelky. Konec ve stylu "Honem honem, ať to máme za sebou" mě pak už jenom dorazil.
Příjemné prázdninové počtení. A pro mě s několika bonusy; neměla jsem ani ponětí, že existuje oblast Pantanal a její vykreslení mě víc než zaujalo. Kniha mi nepřímo nabídla spoustu otázek, ale na odpovědi si musím přijít sama (například - Co by ze mě udělalo pohádkové dědictví?)
Nedovedu si představit českého milionáře (a výše), který by vyřešil svůj odkaz se závětí podobným způsobem. Ale jsme v USA, vypráví nám to pan Grisham . Vzhledem k výši financí v závěti, je uvěřitelná ta část knihy, která probírá jednotlivé subjekty, zúčastněné na onom čtení (tedy - jak kdo dopadl) . Ono to ani jinak dopadnout nemohlo, i když osobně nejsem sentimentální příznivec tohoto stylu psaní.
Nejdříve právnické a finanční prostředí, z kterého se dostáváme do oblasti Pantanalu. Tam se vydává bývalý alkoholik Nate vyhledat misionářku a dědičku 11 miliard.
Přijme dědictví po otci nebo ne?
Už jste četli knihu od Grishama, která by stála za prd? Já ne.
Boj o dědictví 11 mld USD je zajímavou zápletkou. Samozřejmě jednou z havních postav je opět právník.
Prostě ho čtu ráda.
Autor se pokusil o nové téma, opouští soudní síň a právnické prostředí a zkouší "cestopis".
Za mě nejslabší Grisham co jsem četl. Knize by prospělo zkrácení o sto stran, celý děj je zbytečně natahovaný opakováním již řečeného. Příběh je vcelku předvídatelný a nenachází se zde žádná sympatická postava. A co je nejhorší, vše se motá kolem misionářů na něž autor nahlíží naprosto kladně. Tito parazité by měli být zakázáni za rozvracení a ničení původních kultur. Na konec jsem tedy knihu zaklapl po úmorném čase, který jsem u ní strávil a který si nezasloužila.
Skôr rozprávka pre deti a ešte aj to písaná veľmi naivne. Záplava nezapamätateľných rozhádaných rodinných príbuzných (stačili by jeden-dvaja) a proti nim krištáľovo čistá duša.
Tahle kniha je trochu něco jiného. Z právních věci, dohadů u soudu a hromadu pravnickych intrik je jen malo na začátku a poslední část knihy, zbyly děj se odehrává v mokřadech, lagunach, mezi indiány. Musím ale říct, ze napsáno je to hodně dobře, žádné obsáhlé a nepotřebné pasáže, děj ma spád, příjemná změna.
Měla jsem pocit jako bych četla dvě knihy najednou. První z napínavého prostředí právnických kliček a druhou coby cestopis a honbu za dobrodružstvím a přírodě jižní Ameriky. Bavila mne spíše ta první, nicméně chápu že bez toulek přírodou by autor nedokázal vytvořit tak pěkné napětí a především atmosféru. Závěr vás nutí se zamyslet nad penězi a světem, ve kterém žijeme a to má kvalitní kniha udělat.. nutit vás přemýšlet.
Kniha ma nesklamala, veľmi dobre sa čítala. Užila som si v poslednej časti vypočúvanie dedičov, presne tak, chcú sa súdiť, tak nech trpia. Grisham to jednoducho vie.
Štítky knihy
soudní procesy dědictví soudy pralesy advokacie právníci závěti kriminální thrillery právnické prostředí
Autorovy další knížky
2012 | Amatéři |
2000 | Firma |
1997 | Vyvolávač deště |
2018 | Obchodník |
1998 | Advokát chudých |
Moc se mi tato kniha líbila přečetl jsem ji na posezení