Posledný Žid
Noah Gordon
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319920/bmid_posledny-zid-2Cc-319920.jpg
4
371
371
Príbeh Jonáša Toledana, syna židovského zlatníka, sa začína roku 1492, tesne pred vyhostením Židov zo Španielska. V krajine kráľovnej Izabely vládne krutá inkvizícia a strach. V Tolede pôsobí istý muž, ktorý vyzerá ako svätec, ale jeho skutky sú motivované čírou nenávisťou. Dav rozvášnený jeho kázňou podpáli dom Toledanovcov a nešťastného zlatníka zabije. Jonášovi sa podarí ujsť. Od tej chvíle sa stáva utečencom. Svojmu otcovi sľúbil, že nikdy neprestane byť Židom...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2001 , Ikar (SK)Originální název:
The Last Jew, 2000
více info...
Přidat komentář
Člověk, který měl být údajně posledním Židem ve Španělsku, o čemž samozřejmě pochybuji, se procházel zemí a skoro ve všem, čemu se začal věnovat, se stal odborníkem. A poslední kapitola byla pro mne mimo mísu.
Nějak nevím, o čem to mělo být.
Ale hezky se to četlo a můžeme to brát jako takovou pohádku pro dospělé.
Dílo se zdařilo,poutavý román který zaujal hned od začátku.O praktikách španělské inkvizice se doposud hodně psalo hlavně v době vlády Isabely Kastilské.Jestli zato mohla doba kdy docházelo ke sjednocení Španělska nebo jiné aspekty na které doplatilo židovské obyvatelstvo odpoví jen historie.Odvážný hrdina Jonáš přežil a i jeho následovníci.
Oddychovka, ktorú mi odporúčala čitateľka v knižnici. Oslovila ma, lebo niečo hľadala, tak sme sa pustili do reči a tak som si povedala, že si požičiam niečo od tohto autora, ktorého mi ospievala. Upozorňujem na hodnotenie 90%, privysoké a klamné, kniha je totiž písaná tak, aby uspokojila potreby súčasného čitateľa bez čitateľského vkusu, komerčne a ako scenár, chýba jazykový štýl a identita autora, je to vlažne napísaný príbeh, nad ktorým netreba rozmýšľať, a postavy nie sú vypracované. Takže len ako oddychovka asi ako Piliere zeme, či ako sa to volá, čo je tiež zbytočne preceňované, ale prevahu konzumných čitateľov sa nedá prehliadať.. druhú hviezdičku si autor zaslúži za informácie, ktoré si naštudoval, aj tak je to ale nič v porovnaní s Ecom. O humore ako najvyššom prejave inteligencie môže čitateľ snívať, to si skôr vypočuje vtip od dážďovky z brehu Dunaja. Koho by však priťahovala podobná atmosféra a doba, nech si prečíta o trochu prepracovanejší a lepší román Katedrála more od Ildefonsa:)
Moje první setkání s autorem záměrně nevedlo skrze proslulého Ranhojiče; Poslední žid mi připadal přitažlivější z hlediska tématu i historické epochy, jež je vyučována ze zcela jiné perspektivy. Oceňuji především obrovskou práci s dějepisnými, geografickými i lékařskými prameny, která ani u historických románů nebývá zdaleka běžná. Nicméně musím zároveň bohužel konstatovat, že z čistě literárního hlediska by se jednalo o zcela průměrné dílo... nebo snad požitek zkazil neumný překlad? Či příliš častá fragmentace vyprávění působící neuceleně? Román určitě stojí za přečtení díky své informační hodnotě, ovšem vyvarujeme-li se větších uměleckých ambicí.
Když se řekne španělská inkvizice, vybaví se mi Jáma a kyvadlo...
Nyní jsem dočetla nádherný historický román napsaný tak čtivým stylem, že bylo pro mě těžké knihu zavřít. Snažila jsem se využít každou volnou chvíli a ke čtení se vrátit. Román mě zaujal od první kapitoly.
Děj se odehrával v době kruté inkvizice, ale životní osudy hlavní postavy byly tak zajímavé a pestré, že převýšily nelidskost náboženského fanatizmu.
Nechci srovnávat s Ranhojičem, jsou to dva samostatné romány. Společného mají jen skvěle píšícího autora...
""Nikdy nesmíš zapomínat, že umění léčit má své meze. Lékař dokáže ulevit od utrpení jen malému počtu lidí. Bojujeme proti jejich chorobám, obvazujeme jim rány, napravujeme kosti a rodíme jejich děti. Přesto každé živé stvoření čeká jednoho dne smrt. Všechno naše vzdělání, obratnost a úsilí nezabrání tomu, aby někteří z našich pacientů nezemřeli. Nesmíme pro ně plakat ani se trápit pocitem viny, protože nejsme bohové a nemůžeme nikomu dát nesmrtelnost. A pokud tito lidé využili své roky na zemi dobře, musíme být vděčni, že okusili požehnání života."
Jonáš přikývl. "Rozumím.""
(str. 230)
Konečně se mi, přes záplavu nově vycházejících knih, do rukou dostala další z knih Noaha Gordona.
Musím autora vyzdvihnout! I toto dílo je nesmírně napínavé, čtivé a poučné. Skvělý historický román! Naprosto jedinečně je zde popsán nelehký osud Židů ve středověku, jejich neustále pronásledování a zabíjení. Až z toho křesťanského fanatismu mrazí.
Vynikajúco napísané...ale:
-(objektívne) autor trošku vykráda sám seba (Liečiteľ, Katalánec)
-(subjektívne) nerád čítam o kolektívnom ľudskom zle. Viem, že sa také veci diali a dejú a to mi stačí; nemusím to vstrebávať na 400 stranách...
Ze začátku je příběh takový těžkopádný a moc nezaujme. Postupně ale Jonáš začne získávat vaše sympatie a můžeme sledovat jeho dobrodružnou cestu životem, aby postupně potkával ty před nimiž utekl a nakonec nalezl svůj vnitřní klid.
Zpočátku jsem se do knihy nějak nedokázala začíst, dokonce jsem ji na nějakou dobu úplně odložila.
Netuším, jestli to byla chyba knihy nebo moje.
No po druhém pokusu jsem změnila názor. Kniha mě velmi zaujala, přišla mi naopak velmi zajímavá, čtivá.
Jsem ráda, že jsem jí to ještě dala šanci.
Zpočátku jsem měla problém se začíst a chtěla jsem knihu odložit. Nakonec se to zlomilo a čekal mě opět krásný příběh. Je těžké nesrovnávat s Ranhojičem. Mě více zaujalo téma i místo děje Ranhojiče, ale to je čistě subjektivní a nenechte se tím ovlivnit. Nedoporučuji tyto dvě knihy číst hned po sobě, protože mají spoustu společných prvků a mohli byste být zklamaní. Pro mě je Noah Gordon zárukou kvality a obohacením se o nové poznatky. Já strhávam půl hvězdičky za (pro mě) nedostatečné vykreslení hlavní postavy, kvůli čemuž jsem se s postavou nesžila, byla pro mě do značné míry abstraktní. Ocenila bych proto detailnější popis toho, jaký Jonáš Toledano byl.
Dávám 4 a půl* a doporučuji.
Napínavé putování nebo spíše útěk Žida Jonáše Toledana před řáděním španělské inkvizice. Potkává spoustu lidí zlých, ale i dobrých, ovšem hodně vystrašených. Tak jak on lidem nedůvěřuje, tak oni nedůvěřují jemu. Musí tajit své jméno, ale hlavně své židovské náboženství.
Kniha se dobře četla, jen jednu hvězdičku strhávám za šťastný konec, který mi vzhledem k situaci ve Španělsku nepřipadá moc věrohodný.
Posledního žida jsem si nedávno přečetla podruhé, jako byste s tím klukem utíkali, strachovali se a chválili ho za jeho odvahu a koukali, jak se vyrovnává s nástrahami doby. Hodně se naučíte, jeho cesty jsou popisné a promýšlení situací inspirativní. Mám tuto knihu velmi ráda, vřele ji doporučuji. Obdivuhodný Noah Gordon.
Skvělé dílo. Vůbec jsem netušil o té šílené genocidě židů během řádění španělské inkvizice. Kniha je extrémně čtivě napsaná a hlavního hrdinu Jonáše a jeho životní osudy v těžké době a nepřátelském prostředí autor vystavěl opravdu bravurně. Lahůdka!
Nechci nějak bagatelizovat Jonášův osud, ale ten konec mi přišel jaksi moc idylický...
"Kniha může shořet nebo se ztratit, ale co si opravdu vštípíš do hlavy, to se stává součástí tebe samotného a vědomosti ti zůstanou po celý tvůj život."
Putování Jonáše Toledana alias Ramóna Calllicóa čtenáře přenese do středověkého Španělska 15. století. Putování, jehož cílem je nejprve přežít, a poté dát životu smysl, aniž by se hlavní hrdina musel vzdát svých ideálů a své víry.
Během cesty se Jonáš potká s pozoruhodnými lidmi, ocitne se na zajímavých místech a získá cenné zkušenosti. Mistrovským umem autora jsou jeho zážitky zobrazeny s historickou přesností. Popisy života lidí, jejich víry a jejich lékařských znalostí a domněnek jsou ohromující.
Tento příběh mě bavil, učil, upoutal, a rozhodně není posledním, který si hodlám z nabídky autora přečíst.
Kdo četl Ranhojiče bude srovnávat. Kdo nečetl, bude nadšen.
Příběh židovského chlapce Jonáše, který utíká před běsněním inkvizice. Na své dlouhé cestě se učí novým věcem, poznává různé nemoce a způsoby jak je léčit, sílu bylinek, jak poznat nemoc z moče atd. Poznává lidi, jejich osudy a sám sebe. Usadí se a stane se z něj uznávaný lékař. Začátek se trošku táhne, není však nudný a kniha jako celek je skvost.
Ranhojiče mám rád, ale Poslední žid, se mi líbí více.
Nejsem velkým přítelem historických románů, ale přece jen si občas nějaký přečtu. A tato kniha byl pro mě dobrý výběr, kterého rozhodně nelituji. Stačí se jen pročíst několika počátečními stranami a najednou jste u příběhu, který dokáže zaujmout a už nepustí.
Prostě Noah Gordon! Další kniha od tohoto autora, která mne rozhodně nezklamala. Je to příběh židovského chlapce Jonáše, který musí utéct ze svého rodného města před šílenstvím a běsněním inkvizice. Jonáš se vydává pod změněnou identitou na dlouhou cestu Španělskem.
Jeho cesta a život je jedno velké poznávání sebe samého, i těch druhých. Třeba v tom, že spravedlnost se může v různých podobách, za mnoho let, přeci jen dostavit. Že i on má naději v lepší budoucnost. Možnost setkat se s láskou a prožít svůj život důstojně...
Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale nakonec jsem knize naprosto propadla. Skvělý příběh o tom, jak nelehkým údělem byl život žida ve fanatickém, katolickém Španělsku. Jedná se už o třetí knihu, kterou jsem od Noaha Gordona četla a tak nějak se ze mě stává jeho velká fanynka. Ranhojič byl naprosto dokonalý a Poslední žid nemá k dokonalosti daleko.
Štítky knihy
Židé Španělsko 15. století inkvizice historické romány
Takové hezké čtení, spíše pohádka.