Posol
Neal Shusterman
Smrtka / Žatva smrti série
< 3. díl >
Finále dystopickej trilógie, ktorá si získala čitateľov po celom svete. A nielen tých young adult! Prešli tri roky, odkedy Rowan a Citra zmizli bez stopy – počas katastrofy, čo má na svedomí kosec Goddard, ktorý nemilosrdne zlikvidoval svojich protivníkov a konečne sa dostal k moci. Sú to tri roky, odkedy sa Nimbus odmlčal – a jediný človek, s ktorým ostal v kontakte, je Greyson Tolliver. A je to práve tretí diel dystopickej série zo sveta Koscov, v ktorom sa osud ľudstva, „odsúdeného na večný život“, zavŕši. Predtým však budú musieť nové spojenectva aj staré priateľstvá prejsť najťažšou skúškou a možno opäť raz poraziť smrť.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
The Toll, 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
V zásadě se ztotožňuji s názorem Snapeova.
Na první díl to nemá, mám ambivalentní pocity ještě více než u dvojky, trošku se to táhlo. Některé charaktery dostali méně prostoru nebo skončili nečekaně rychle.
Úplně spokojená nejsem.
Závěr na ostrovech - wtf! Jako jo, asi je to nějaké řešení, ale mnou nečekané a pokud mělo sloužit jako rozvětvení pro další knihy, tak ok, jinak nechci tak rychlý konec. Přijde mi, že autorovi docházely nápady a začal tam cpát páté přes deváté.
Za mě trochu zklamání. Čekal jsem od závěrečného dílu trilogie trochu víc. Hodně se to rozvětvovalo a ke konci, jako kdyby už nebyl čas s tím něco udělat.
(SPOILER)
Tato knížka byla epickým završením celé série Neala Shustermana, která ve mně zanechá příjemné pocity na příště.
Ten konec byl plný akce a dojemných chvilek, u posledních slov tohoto skvělého příběhu jsem ronila slzy... protože jsem si uvědomila, koho mi to všechno přineslo: Citru, Rowana, Marii, Faradaye, Possuela, Greysona nebo třeba i Jeri. Všechny tyto postavy si v mém knižním srdci našly právoplatné místo a díky nim bych si tuto fantastickou sérii přečetla nesčetněkrát.
S touto sérií jsem prostě strašně spokojená a moc se mi líbila. Já nemám slov... no řekněte, jak byste popsali takový ten skvělý pocit, kdy si pořád musíte připomínat různé scénky z knihy? Kdy nedokážete nemluvit o celém ději knihy a nevyprávět to lidem, které to vůbec (ale vůbec) nezajímá? Protože tohle přesně mám já :D
...tímto sáhodlouhým komentářem jsem vám jen chtěla sdělit, že jsem si Smrtku natolik oblíbila, že bych jejímu (anti)utopickému světu kdykoliv dobrovolně propadla znovu :D
Že přece jen něco zůstalo a bylo to tak dávno, že je z toho již mýtus podléhající zkoumání, interpretaci a učené disputaci, poznáme z jednotlivých úryvků o Zvonu. Ty prokládají děj společně s dialogy Nimba s někým... S kým, zjistíme až v samotném závěru. Všemocná AI Nimbus je přece jen omezená ve vztahu ke smrtkám, ale i ona, ačkoliv událostem nedokáže zabránit, pochopí jejich obludnost a přestane s lidmi komunikovat, jak byli zvyklí, a na světě zůstane jediný člověk, který s ní může mluvit - Zvon. V předchozích dílech trousil autor drobečky, podle nichž nakonec najdeme cestu i vysvětlení a všechno do sebe zapadne. Jaké bude jednou lidstvo? Jaký dokáže mít vztah k odlišnostem a menšinám, dokáže tohle ukočírovat umělá inteligence a bude vždycky sloužit, až si uvědomí sama sebe a zatouží mít víc pocitů a možností, než jen schopnost řídit stroje a procesy, počítat pravděpodobnosti? To jsou otázky, které mě napadají po přečtení tohoto originálního díla.
Krásný fantasy příběh, všechny tři díly se mi moc líbily a doufám, že to brzy uvidíme v kinech nebo na obrazovkách TV. Myslím, že by to mohl být velice úspěšný filmový snímek. Na to, že čtu spíš thrillery a horory, fantasy jsem poslední dobou také propadla trochu díky své vnučce, která mi tuto trilogii doporučila s nadšením jí vlastním. Určitě doporučuji přečíst.
Moc pěkný závěr.
Celou dobu jsem tipovala, že se z Nimba stane zaporák, což se nestalo, ale já nejsem zklamaná.
Nejvíc se mi líbilo odhalení minulosti smrtek zakladatelek.
Celou sérii jsem přečetla téměř jedním dechem. Teď mi poraďte, co mám se svým životem dělat dál, co mám dál číst?
Přiznám se, že závěrečnému dílu této trilogie udělím plný počet asi jen z úcty k celku. Jinak bych hodnotil o stupínek níž. Závěr na mě působil až moc hekticky, ačkoli to možná byl záměr.
Úžasné zakončení série. Moc se mi líbí myšlenka toho, že někdy je lepší vzdát se pomsty, pro větší blaho ostatních.
Z toho nového mechanismu pro balanc na planetě Zemi dost mrazí.
Třetí díl, ačkoliv byl co se týče počtu stránek nejsilnější, tak obsahově mi přišel nejslabší. První díl nasadil laťku hodně vysoko, druhý se jí jakž takž přibližoval, ale třetí už zdaleka ne.
To, že Zvon nabídl hned několik dějových linek, relativně velmi dobře promyšlených, vůbec nevadilo. Jenomže když už se blížilo finále, tak autor děj tak nějak rychle utnul a konec. Nejvíce mne zklamala dějová linka Cytry a Rowana...
Skvělé završení celé trilogie. Knížka svým rozsahem vydá za obě předchozí dohromady, ale stejně jako Smrtka nebo Nimbus se čte velmi svižně a je těžké se od ní odtrhnout. Jak zde někdo poznamenal, příběh se rozpadá do více dějových i časových linek. Dle mého názoru to ale není na škodu. Autor dokázal udržet příběh pohromadě a vše do sebe krásně zapadá. Bavily mě dokonce i krátké polemiky Symfonia a Cody. Pokud někdo na konci čeká honosný souboj mezi Citrou a Goddardem, chápu, že je zklamaný. Mi to však nechybělo. Ne nadarmo se říká, že pýcha přechází pád, takže Goddardův osud mi přišel logický.
Nechci říct, že by byla třetí kniha vysloveně zklamáním. Skutečně je celý ten svět krásně promyšlený, všechno do sebe naprosto zapadalo, proplétalo ale vážně byl Zvon zbytečně zdlouhavý. Chybělo mi tam svěží tempo první knihy. Konec byl logický, ale neusadil mě do křesla, což se u prvních dvou dílů povedlo. A jak už jsem tady v jednom komentáři četla, tak skutečně, od záporáka, který tam celouuu dobu působil nepřemožitelně, jsem čekala skutečně víc.
Nimbus byl ve všech směrech naprosto dokonalou knihou, na které jsem nenašla nic, co bych jí mohla vytknout. A kdyby nebyla součástí série, tak bych si jí vložila na seznam knih, které doporučuji. A tak jsem již dopředu předpokládala, že Zvon této kvality nemůže dosáhnout. A to se také vyplnilo. Příběh se rozdrobil na několik různých dějových linek. Řekla bych, že všechny které se týkají Nimbuse, jsou v podstatě téměř dokonalé. Bavilo mě sledovat jak se Nimbus snaží obcházet svá omezení. To z něj dělalo člověka víc, než si asi sám uvědomoval. Bohužel značné zklamání jsem pocítila především ze samotného zvěru. A také z většiny dějových linek, které se týkají cechu smrtek. Očekávala jsem mnohem dramatičtější a také nápaditější souboje. Nakonec se to celé uzavřelo poněkud samovolně. Na to, kolik práce si dal pan Shusterman s vytvořením tohoto světa a jak propracovaný a nápaditý děj vymyslel, tak mi závěr přišel velice uspěchaný, až odfláknutý. Podezírám ho, že byl tlačen uzávěrkou vydavatele. Audiokniha je velice vydařená a načetl ji pan Vasil Fridrich. Paní Jana Stryková čte deníkové zápisky.
Zvon se mi líbil o něco více než předchozí díl, ale na Smrtku to nestačilo, ta byla úplně skvělá a byla jsem z ní nadšená. Kniha se místy táhne a v určitých pasážích jsem se nudila. Nejméně zajímavá byla dějová linka Greysona a tonistů. Vzhledem k tomu, že se kolem Goddarda točil v podstatě celý příběh, jsem z toho, jak to s ním nakonec dopadlo, docela zklamaná. Rozuzlení série bylo pro mě velmi překvapivé, vůbec jsem jej nečekala, ale nemůžu vyloženě říct, že mě dostatečně uspokojilo. Nicméně pokud bych měla hodnotit celou sérii, mohu říci, že se jedná o poměrně zdařilou sérii, ale nemyslím si, že si ji v budoucnu opět přečtu. 3,5/5
Parádní zakončení série. Autor udržel laťku velmi vysoko, možná ji i ještě zvýšil. Líbilo se mi, že byla kniha delší, než předchozí. Není moc co vytknout.
Krása nádhera až na ten konec:) Působilo to na mě poněkud uspěchaně nebo tak, že se autor snažil o natolik překvapivý a nečekaný závěr, až to bylo překombinované.
Přesto řadím tuto triologii k mým oblíbeným malým vesmírům, ke kterým se budu minimálně v myšlenkách často vracet.
Linka se Zvonem je podle mě nádherná.
Ayn a Tyger srdcovka.
Celá série je skvělá, neotřelá a zajímavá. Úplný závěr mě však zanechal jaksi neuspokojenou, finále mělo rozhodně větší potenciál.
Treti dil byl, za me oproti druhemu, zase super. Cela serie byla povedena a libila se mi.
(SPOILER)
Jedná se o nejrozsáhlejší díl z trilogie a tomu asi odpovídá i to, že se děj rozjížděl poměrně pomalu, více akce jsme se mohli dočkat až za půlkou.
I přes pozvolnější nástup byl Zvon pro mě důstojným zakončením knižní série, oblíbila jsem si "Zvona", i neidetifikovatnou/ného Jeri. Nejsilnější linkou ale pro mě stejně zůstává příběh Citry a Rowana, který mi trochu připomínal Romea a Julii budoucnosti a fakt, že láska překoná i několik smrtí.
Po dočtení jsem trochu rozpolcená. Myslela jsem si, že to bylo kompletní zakončení, ale zjistila jsem, že vyšla i čtvrtá kniha. Ta asi nebude úplně klasické pokračování, ale i tak se tam může nacházet něco, co mi zde přišlo nevysvětlené a nedořešené.
Celkově pro mě zůstává nepřekonatelný první díl. Jeho náboj a spád už další dvě knihy v takovém měřítku nemají.
Třetí díl byl asi nejslabší, ale přesto pořád skvěle napsaný a s nečekanými zvraty.
Třetí kniha byla nejdelší a bylo to znát. Občas se to trochu táhlo, ale zase ne natolik abych se stihla nudit.
Citra s Rowanem, z mého pohledu, dostali společně příliš málo prostoru, na to jak silné city k sobě chovali. Přišlo mi to celkem škoda.
Zakončení bylo zajímavé, svým způsobem velkolepé, přesto se neubráním určitému zklamání. Například Goddard, čekala jsem mnohem víc. Nechci tu spoilerovat, ale celkově jsem od třetího dílu měla větší očekávání.
Po delší době jsem se pustil do četby závěrečného třetí dílu z této trilogie. Oproti předcházejícím dílům je tato kniha bichle. Celkově se mi kniha líbila.