Potměchuť
Kristýna Frejová
Zápisky ze světla i ze tmy. Můžete v absolutní tmě uvidět vlastní duši? Cestu ke světlu, humor, harmonii a sebepřijetí mnohdy objevíme na místech, kde bychom to čekali nejméně. Herečka Kristýna Frejová ji našla v absolutní temnotě. Pomocí terapie tmou se rozhodla zpracovat smrt své matky Věry Galatíkové, vztah k otci Ladislavu Frejovi i ke své dceři. Směs vzpomínek, úvah a autentických deníkových zápisků vám osvětlí proces sebepoznávání a přiblíží život ve slavné herecké rodině. Tuhle literární skládačku tvoří dílky sebe sama nahmatané ve tmě.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě velmi oslovila z několika důvodů: jsme s autorkou stejný ročník, starala se o nemocnou maminku, hledala sama sebe.
Terapií procházím několik let, na terapii tmou odvahu nemám.
Myslím, že mnohým, zvláště ženám ve středním věku, může kniha pomocí k odvaze vystoupit že zánětech kolejí, opustit nefunkční stav.
Velmi na mě zapůsobilo, že mělo Kristýna odvahu k hlubokém rozhovoru s otcem. No, přečtěte si to.
Autorka prošla terapii tmou, kdy se rozhodla zpracovat smrt matky, svůj vztah s otcem i s dcerou. Přináší nám směs vzpomínek, úvah, myšlenek a autentických zážitků ze tmy.
Tato kniha byla velice osobní, intimní a místy jsem měla pocit, že slídím v soukromí až tam, kde bych vůbec neměla být. Bylo to tak silné. Úplně mě to rozložilo, emoce pracovaly na plno, velmi se mě to dotklo. Ač jsem se místy musela smát, častěji jsem však potřebovala kapesníčky, neboť jsem brečela a prožívala společně s autorkou její život.
I přesto, jak je to hodně o emocích, je to zároveň i skvěle napsané, čtení jsem si tak moc užívala, některé myšlenky jsou dokonalé a je mi už teď jasné, že se ke knize někdy v budoucnu vrátím.
Kniha mě nejen dojala a „rozložila“, ale zároveň i namotivovala žít život takový, jaký chci.
Děkuji.
Pro mne ze začátku bylo trochu problematické se zorientovat v různých časových rovinách. Občas velmi silné zážitky, ale zároveň nějak nedotáhnuté... Autorka někdy něco "nakousla", ale už to nebylo dořečeno... Knihu jsem si půjčila, protože mě zajímal pobyt ve tmě, ale kromě faktů ze samotného pobytu jsem se moc nedozvěděla, chybělo mi tam autorčino zhodnocení po letech, co s ní samotný pobyt po duchovní stránce udělal. Myslím, že knize ublížilo, že byla napsána s takovým časovým odstupem, že (pro mne) ztratila poněkud na autentičnosti.
V tomto roce mám štěstí na zajímavé knihy žánru autobiografie, a tato je další z nich. Je zvláštní, že někomu pomáhá pobyt ve tmě, což já považuji za druh trestu (i když to samozřejmě není ona "díra" z vězeňských filmů) a nedala bych ani půl dne. Zápisky jsou napsané velmi hezky, zvláště ty části o mamince a mají takový sympaticky otevřený a přitom přiměřený styl vyprávění. Nenudila jsem se, trochu se zasmála i dojala, doporučuji.
Velká dávka emocí. Velmi otevřená a intimní zpověď. Až jsem si chvílemi říkala, zda mám právo a vlastně i chuť něco takového číst. Nedokážu si představit, že bych se dokázala tolik otevřít, že bych to dokázala napsat, že bych se tak dala všanc....
Klobouk dolů před odzbrojující otevřeností se silnou sebekritikou. Dobře namíchaný koktejl smutku a veselosti. Kniha, od které se čtenář nechce odtrhnout. Při čtení mi naskakoval jemný ozvuk vzpomínek Vlasty Chramostové a říkala si, že jen takové knihy mají smysl psát i číst-upřímné a s nadhledem. Nikoli oslavné pomníky hagiografického typu
Štítky knihy
ženy vzpomínky sebepoznání, sebepoznávání úvahy a zamyšlení deníkové záznamy autobiografie české herečky terapie tmou
Skrýt reklamy
Úžasně čtivá, emotivní a neuvěřitelně otevřená a osobní kniha o hledání sama sebe, vyrovnávání se s životem i smrtí, s mezilidskými vztahy, ale zároveň o nacházení vnitřní síly, klidu, ochotě připustit si vlastní nedokonalost, možnost změny, vlastní hodnotu...
Terapie tmou a popis pocitů, které se přitom v člověku odehrávají - nesmírně autentické, až má člověk chuť alespoň na chvíli zavřít oči, aby se tomu o něco přiblížil... Těžko ten obsah/rozsah popsat, lepší je si knihu prostě přečíst :)
Já se čtením z velké části proslzela (odcházení maminky), přesto jsem knihu od začátku do konce téměř nebyla ochotná pustit z ruky; rozhodně ji doporučuji "neminout".