Potvory
Sylwia Chutnik
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/197607/bmid_potvory-65cbed6e82e1c.jpg
4
17
17
Kniha mladé polské autorky nám ukazuje temnou stranu současné Varšavy. Potvory – to je určité memento mori pro všechny, kdo se řídí přesvědčením, že životní síla přemůže vidinu smrti. Hrdinkami jsou čtyři třicátnice, životem zkoušené mladé ženy, které vyhlásily válku developerům, svalovcům z posiloven, hospodským povalečům, opilcům z městských autobusů a vlezlým dědkům z paneláků. Není náhodou, že začátek vyprávění, postaveného na městských legendách o chuligánkách a činžácích, jimž je lepší se vyhnout obloukem, se odehrává na hřbitově. Z tamější nekropole nás děj zavádí tam, kde život přináší bolest a je založen na boji a pomstě. Nejde tolik o to, že příslušnice něžného pohlaví najednou přepadají lidi na ulicích a jsou agresivnější než muži. Autorka si pohrává s významem slova „pomsta“, a s tímto pojmem se vyrovnává po svém, osudy jejích hrdinek však dokládají, že nenachází pouze jediné vysvětlení, ale uvědomuje si, jak velkou silou může pomsta být. Spirála násilí se roztáčí.... celý text
Přidat komentář
„Pane, niečo vám vypadlo z vášho psa,“ hovorím „neodnesiete si to?“
„A čo som ja jediný čo nezbiera po psovi? Keď budú ostatní budem aj ja.“ uzavrie debatu nepriestrelným argumentom arogantný psíčkar. Tu to pre mňa zvykne, končiť. Odpadky na chodník, špaky v predzáhradkách, autá na tráve, je toho všade kopec. A ja nemám na riešenie podobných konfliktov metódu. Nie tak dievčatá z mokotówskej partie. Jedna bomba medzi oči, druhá, tretia. Netvrdím, že ma podobné riešenie nikdy nenapadlo. Iba na to proste nemám gule. Nie tak Potvory. A oni idú ešte ďalej...
Zaujímavá sonda do životov nevšedných hrdiniek na všednom Varšavskom sídlisku. O ich boji, ktorý je správny. O spôsobe ich boja, ktorý je minimálne sporný. A o výsledku, ktorý nikdy nie je taký, ako si ho človek, predstavuje. Jednoducho o boji, ktorý sa nedá vyhrať.
„Nový domy rostou samy. To je podstata těch baráků, že je nikdo stavět nemusí. Živí se zbytkama starejch domů a vyletí nahoru během pár dní.“
Husté, drsné, neférové a kruté. A strašne smutné...
Není to vůbec špatný román, dokonce bych řekl, že některé postřehy autorky tnou takříkajíc do živého a jsou univerzální. Postupy developerů a stavebních firem tu jsou sice vylíčeny poněkud naturalisticky s přídechem absurdity, ale zas tak daleko od pravdy to není. (Jsem z Liberce a ten je bouráním památek, zastavováním a neprůhledností zakázek bohužel nechvalně proslulý, jen tu chybí takováhle drsná parta potvor:-)) Příběh má tah a popisy mizejících varšavských čtvrtí a ulic jsou velmi sugestivní i pro přespolního. Přátelství "ošuntělých" varšavanek bylo jak z nějakého komixu či béčkového filmu, a i když se dalo předpokládat, jak to všechno skončí, tak jsem se četbou opravdu bavil. Chutniková svěle mísí žargon ulice s vysokou literaturou, místy až existenciálně laděnou, zvlášť kapitola o Bronce byla opravdu skvěle napsaným svědectvím o posledních věcech člověka. Skoro bych si přál aby Chutnikowá napsala pokračování. Potenciál tam je:-)
Na zadní straně knihy - přebalu je psáno, že román Sylwie Chutnikové Potvory..., patří do stejného imaginária jako ,,Kill Bill" a ,,Grindhouse: Auto zabiják" Quentina Tarantina, punkové fanziny, nebo streetartové samolepky. Autorka smíchala v jednom kotli různé motivy a ideje. Jejím výsledkem je ,,feministická pohádka se superhrdinkami."
Ano, tohle můžu po dočtení jen potvrdit. Vážně až na dřeň, se zde autorka rozepsala o palčivých tématech - problémech dnešní doby a o možném způsobu, jak je za pomoci Haliny, Bronky a ostatních aktérek - POTVOR, v této útlé knížce ,,řešit..."
Kniha nejenom k pobavení, ale i k zamyšlení...