Pouhý stín
Karine Giébel
Dokonalý život, který se vteřinu po vteřině mění v peklo na zemi. Na začátku je banální historka. Mladou ženu vracející se z večírku k zaparkovanému autu pronásleduje podivný vysoký muž ukrytý pod černou kapucí. Na opuštěné noční ulici působí jen jako zlověstný stín. Stínu se ovšem jen tak nezbavíš, nezaženeš ho, nezahubíš. Jde tam, kam jdeš ty, sleduje tě. Stejně jako tvoje minulost. A tu má každý. Bezskrupulózní vrcholná manažerka, která v dětství spáchala něco nenapravitelného, arogantní a cynický policejní vyšetřovatel, přesvědčivě skrývající zraněné city, mladý nesmělý policajt, který nemá štěstí v lásce, žena umírající na rakovinu, dívka živořící v léčebně pro duševně choré… Ti všichni, a mnozí další, se potkávají v umně spletené historii jednoho sofistikovaného zločinu, kterou budete číst na jeden zátah. Fascinující příběh o tom, jak se i na první pohled dokonalý život může změnit v noční můru, na kterou je každý člověk nakonec sám. Kdo ji nezažije, ten v ni neuvěří, kdo ji žije, toho přivádí k šílenství. Ale i noční můra má nakonec tvář. Nebo je to jen stín? Každý, kdo si přečte tuto knihu, pochopí, že není jen Nesbӧ nebo Kepler. Jméno autorky si zapamatujme.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Juste une ombre, 2012
více info...
Přidat komentář
Konec dobrý, všechno dobré, tady snad i velmi dobré. No, vzhledem k tomu, že jsem se četbou, kde mi pořád něco drhlo, musel mezi těmi nešťastníky většinou těžce proklopýtávat, tu a tam se záměrem předčasně skončit, tak u hodnocení zůstanu u té dobré. Má zvědavost zvítězila nad neschopností vyrovnat se s těžko stravitelným textem.
65 % (154 hodnotících s průměrem 79 %).
Dobře vystavěný napínavý příběh, kterému velmi uškodil kostrbatý překlad. Je to znát především v přímé řeči, některé věty zní divně a nevěrohodně. Předpokládám také, že nadužívané slovo "srát" mělo v originále trochu jiný význam (možná autorka myslela "vadí mi", "nebudu se tím zabývat", "zapomenu na to" - v češtině to vždy bylo "sraní"). A pečlivější redakční práci by to chtělo.
Strašná nuda a nesympatické postavy.
Pořád jsem čekala, kdy už se něco začne konečně dít, takže jsem 150 stran přetrpěla(ztráta času)a pak jsem už i stránky přeskakovala a bohužel jsem ani nedočetla.
Anotace slibuje úplně něco jiného.
A absolutně nechápu srovnání s Keplerem nebo Nesbem!
Upřímně nechápu tak malé hodnocení. Kniha je skvělá. Od začátku do konce. Dobře promyšlená, dobře se čteza mě stoprocentně 5*
Čtivé, napínavé,neodložitelné. Hodně dobrý mrazivý psychothriller.
Děsivá atmosféra. Určitě se ke knize ještě někdy vrátím.
Tak to byla teda sila. Po asi 40 strankach jsem chtela knizku odlozit nebo me absolutne nebavila, ale jsem rada, ze jsem vydrzela docist az do konce.
Původně jsem chtěla napsat jen:
Vynikající.
Smutné.
Ale musím napsat víc:
- to, že se nedá přestat číst,
- že paní autorka skvěle a citlivě popisuje pocity hrdinů, které jsou smutné k uzoufání,
- že je to kniha, kde opravdu vše nekončí jen dobře,
- že i proto je to mistrovsky poskládaný thriller.... a ještě víc.
Rozhodně doporučuji!
Je to moc dobře na psaná knížka a moc se mi to líbilo, hodně napínavá to byla fakt jízda
Kniha mi vemli bavila,četla jsem skoro pořád,nemohla jsem ji odložit.
Sice to bylo hodně smutné,ale i tak se mi kniha líbila.
O šílenství, kam až nás může dostat, může nás dostat až na konečnou. Pesimistické dílo, poslední dvě stránky ale dodaly naději.... Zajímavý příběh, zvláštní, odlišný, doporučuji.
Tohle byla jizda,dva nejprve zdanlive nesouvisejici pribehy,ale jak se to rozjede… Do posledni chvile si clovek neni jisty,kdo je teda blazen,kdo je obet,kdo je nasilnik…
Do první čtvrtiny jsem se nemohla začíst, neseděl mi styl vyprávění, postava Cloe mi byla nesympatická, naopak linie Alexandra mě bavila.
Pak se to nějak přehouplo, začalo to nabírat na zajímavosti, nemohla jsem přestat číst.
Autorka skvěle vykreslila postavu Cloe balancující na pokraji šílenství.
Nic z toho tady nedopadlo dobře, bylo mi z toho smutno, ale to právě dělá ten příběh zajímavý.
A určitě k zamyšlení, že stačí jen krůček k tragédii.
Podle anotací jsem neměl přehnané očekávání, ale bylo to ještě horší. Sice zvláštní, ale nepřesvědčivě zpracovaný příběh, snad ani jedna sympatičtější postava, trapné až hloupé dialogy, zbytečně zdlouhavý až nudný děj. Silou vůle jsem to dočetl, ale pokud je autorka označena za královnu francouzského thrilleru, tak je to s ním dost nahnuté
Tak nesympatickou hlavní hrdinku, aby člověk pohledal. Ale nakonec jsem vydržela až do konce, který mě i lehce dojal. Nicméně srovnání s Keplerem nebo Nesbem, které je v anotaci je trochu nadnesené...
Nebyla to pro mě kniha závratné kvality.Konec byl na mě až moc překombinovaný. Přesto mě příběh od začátku bavil. Byla jsem napjatá, jak to bude dál. Byla jsem přesvědčená, že vím kdo za vším stojí. Omyl Taková příjemná oddychovka kterou nakonec hodnotím kladně.
Asi sa mi ešte nestalo, aby mi obeť bola natoľko nesympatická, že som sa ani nečudovala, že ju chce niekto zlikvidovať. Vlastne až na Chlapca sú tu nesympatické a divné snáď všetky postavy. Ako sa to tej autorke podarilo? Dočítala som to vskutku nasilu a len dúfam, že napriek otvorenému záveru neexistuje pokračovanie (nezisťovala som).
Len na okraj: pri čítaní mi fest vadia stále dokola používané rovnaké výrazy. Po pár použitiach jednoducho pôsobia rušivo. Tu to bolo pre mňa slovné spojenie “složit zbraně “. Neviem, či je to chyba autorky alebo prekladu, ale niekto tu stále “skladá zbrane “ pri všetkých možných príležitostiach :)). Nech žije synonymický slovník.