Poutnice – Tři cesty do Santiaga
Alena Ježková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395070/bmid_poutnice-tri-cesty-do-santiaga-Gnw-395070.jpg
4
56
56
Osobité literární pojetí pouti do Santiaga de Compostela, která je dnes celosvětovým fenoménem. Známá česká spisovatelka urazila pěšky více než 2000 km na celkem třech poutních trasách do Santiaga a zápisky z cestovních deníků zpracovala do vyprávění plného citu i humoru. Knihu provázejí autorčiny fotografie a kreslené mapy.
Přidat komentář
Ak sa táto knižka pre niekoho stala inšpiráciou vydať sa na púť, u mňa mala bohužiaľ opačný efekt. Nie však autorkinou vinou. Napísala to veľmi dobre. Natoľko dobre, že mi celkom zhatila moju túžbu sa raz na túto cestu vybrať tiež. Toto totiž nie je výlet na Sněžku či do Jánošíkových dier. Toto je fakt veľká výzva pre telo i ducha. A priznávam si, nedala by som to. Som už príliš zhýčkaná pohodlným životom. O to väčší môj obdiv patrí tým, čo to zvládli, dokonca i opakovane.
Moc pěkné čtení, poučné, zábavné i k zamyšlení, plně souhlasím s hodnocením předchozí čtenářky Marcela 52, dávám 5 hvězd a přečtu si i něco dalšího z autorčiny tvorby
Zážitky z cesty do Santiaga de Compostela mě velmi zaujaly. Putování do tohoto magického místa je dnes celosvětový fenomén, a tak se sem vydávají lidé z nejrůznějších důvodů i nejrůznějšího věku. Autorka knihy, která je známou spisovatelkou, tyto své zápisky z cestovních deníků zpracovala tak, že se čtenář nejen pobaví, ale také se dozví mnoho zajímavostí. Její často oprávněně kritický pohled na komercializaci této cesty, která se stává příležitostí pro byznys všeho druhu, je z celé knihy hodně patrný. Přesto ten, kdo má opravdu poctivý záměr si tuto cestu prošlapat v dešti i mlze, pod žhavým španělským sluncem, Leónskými horami, galicijskými lesy a starobylými městy, má šanci prožít něco mimořádného, co ho může proměnit k lepšímu. Autorka tuto cestu podnikla třikrát a pokaždé si zvolila jinou trasu. Zažila mnoho radosti i bolesti z bolavých nohou, poznala mnoho zajímavých souputníků a splnila si svůj sen. Určitě si za svou statečnost i velkou odvahu zaslouží náš obdiv. Věřím, že její vyprávění bude inspirovat další odvážné muže a ženy, kteří na cestách hledají nejen vzrušující zážitky, ale také duchovní rozměr života.
Tak nějak jsem čekala víc, něco hlubšího. Plusem je viditelný vývoj autorky při cestování, nezapírání špatné nálady a odmítání pomoci.
Knížka se čte moc dobře, je v ní i ke každé zastávce na cestách příběh nebo informace o daném místě. Černobílé fotky mám ráda, i když tady moc kvalitní nejsou, tak jsou dostačující. Na knížce mě štvalo jen to, že je dost váhově těžká a stránky musíte stále držet, aby se vám knížka nezavírala, takže žádné cestovní čtení do baťůžku nebo kabelky.
Moc pěkné vypravování o cestě i vnitřním vnímání a procesu proměny. Moc ráda bych camino ve Španělsku šla severní cestou podél pobřeží a také aspoň s malou skupinou. Paní Ježková byla "připravená"a proto se na tu první cestu vydala jakoby náhodou. Kniha mě velmi oslovila a těšila. Každému, kdo o caminu uvažuje, ji doporučuji.
Kniha se čte velmi dobře a jsou v ní i krásné černobílé fotky. Tak teď už se jen vydat na vlastní pouť :)
I já patřím k těm, co touží po Santiagu, po té cestě, být sám, pryč od moderního světa. Tahle kniha je krásná. Jen mi zase připomněla, jak moc chci jít.
Velmi čtivé a inspirativní. A k tomu spousta krásných fotografií. To jako doporučení stačí, ne?
Krásná knížka, bylo to čtivé, místy dojemné a černobílé fotky tomu dodaly tu správnou syrovou atmosféru. Jednou bych taky chtěla jít Camino, ale nevím, jestli seberu odvahu. :)
Je vidět, že autorka je spisovatelka. Četla jsem několik knih na téma Svatojakubské pouti, protože to také plánuji. Tahle kniha je jedna z nejlepších. Je krásně vidět, jak se autorka s každou cestou posouvá někam dál. První cesta byla tak trochu omylem, ta poslední už byla správně mystická ;-)
Celkem jsem si ujasnila, kudy chci a nechci jít a co od toho asi můžu čekat. Tak uvidíme ;-)
Autorka popisuje tři různé cesty, které vedou do Santiaga de Compostela. Každá je jiná, ale přesto by se dalo říct, že si jsou v něčem podobné - v touze a odhodlání vzdát se na nějaký čas svého pohodlí, vzít batoh na záda a zažít neopakovatelné dobrodružství a nezapomenutelné zážitky z poznání.
Už jsem nějakou tu knihu na dané téma četla, a také film mě neminul. Nikdy jsem ale nezažila takovou radost jako tentokrát. Alena Ježková je skvělá spisovatelka, vnímavá pozorovatelka, vzdělaná žena s okřídlenou svobodnou duší a mocným, příjemně nevtíravým smyslem pro humor, cíleným nezřídka vůči vlastní osobě. To všechno se spojilo ve vyprávění, čerpající ze zápisků do cestovních deníků. A to vyprávění není jen popisem dechberoucích dojmů z viděného, postihující peregrinos jako bytosti prodírající se (skrze počáteční euforii přes krvavé puchýře, únavu, rozmary počasí a postupné pozbývání komfortu soukromí, hygieny, dostatku vody a potravy) ke svému cíli, jímž je katedrála v Santiagu de Compostela, či až Fisterra, konec západního světa... Ono jde dál, mnohem dál, až za hranice fyzična, za hranice navyklého vnímání reality, za hranice vědomého uchopování věcí. Daleko, daleko za hranice banálních "vědoucích" tvrzení o tom, jak na pouti člověk "najde sám sebe".
Já - nepoutník - jsem si moc užila část první, Camino del Norte. Šla ji dvakrát má dcera; prvně s kamarádkou, s nepoučeně dychtivým nadšením nováčků. Přežily a došly. A po čase znovu, už z touhy a potřeby se vracet, se svým mužem, který měl už rovněž zkušenost putování (ovšem bezmála půlročního) za sebou. (Jo, byl to přesně ten chlápek, co přišel místo pozvaného kamaráda na povídání s fotkama, co měly holky po první cestě, a už tak nějak zůstal:))... A jsem si skoro jistá, že ani tentokrát to nebylo naposled. Buen camino!
Další z čím dál, tím delší řady „caminovek“. Navíc od skvělé spisovatelky, která získala již několik cen za knihy pro děti. Jejíž Tichá srdce obdivuji a doufám, že jednou se s ní budu moci setkat i osobně. Třeba na našem tradičním Literárním čaji.
Vydat se sama na pouť do Santiaga je můj sen, v poslední době poněkud zasunutý do skrytých zákoutí mé mysli. Díky Aleně Ježkové a její knize zase ožil a v duchu začínám plánovat... Kniha mě bavila a Alenino cituplné vyprávění se mě hluboce dotklo a naplnilo mě touhou. Za mě tedy - kniha, která probudí sny a do srdce vloží touhu, budiž velebena!
Líbilo se mi moc. Na knížku mne nalákal rozhovor s autorkou v nějakém časopise, Ježíšek nadělil ... a početla jsem si náramně. Střídají se chvíle vážnější i odlehčené, autorka má smysl pro humor i pro detail, styl vyprávění mi sedí. Kdyby životní situace dovolila, určitě bych už kupovala letenku. Jediná vada na kráse - a za to hvězda dolů - jsou černobílé fotografie. U některých obrázků (světlo/stín) mají samozřejmě své opodstatnění, ale jinak to knížku zbytečně shazuje.
Pokud máte chuť cestovat z pohodlí vašeho křesla a pouze číst o útrapách poutníků, je to knížka pro vás. Dozvíte se o historii camina, jak to chodí s ubytováním a jídlem, jaké jsou po cestě zajímavé kostely a kláštery a možná nakonec zatoužíte se na camino také jednou vydat..
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dračí polévka |
| 2005 | Staré pověsti české a moravské |
| 2013 | Tichá srdce – kláštery a jejich lidé |
| 2021 | Ruce houslisty |
| 2006 |  77 pražských legend |
Kniha mě bavila, popisy toho, kolik úsilí to stojí byly reálné a dokázala jsem je pochopit. Nejvíce se mi na celé knize líbily snové fotografie, které mají skvělou atmosféru, ostatně jako celá tato kniha. Děkuji.