Já, Poutník
Terry Hayes
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232200/bmid_ja-poutnik-232200.jpg
5
2070
2070
Mladá žena zavražděná v hotelu na Manhattanu – nelze identifikovat ji ani pachatele. Otec veřejně sťatý pod palčivým sluncem v Saúdské Arábii a syn, jenž přihlížel. Muž ze syrského výzkumného ústavu, kterému někdo zaživa vyoperoval oči. Ohořelé ostatky tří těl na horském úbočí Hindúkuše. Plán spáchat děsivý zločin proti lidstvu… Mám s tím vším něco společného. Proto se vydávám na cestu. Já, Poutník. „Jediný thriller, který si letos musíte přečíst.“ – The Guardian [sckn.cz]... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
I am Pilgrim, 2013
více info...
Přidat komentář
Uff...já prostě plný počet hvězdiček nemůžu dát. Smekám klobouk před autorem, protože mysl, která vymyslí tak složitý příběh a ještě je schopná vše přenést na papír je nejspíš geniální...ale bohužel, přestože příběh byl zajímavý, první dvě třetiny (500 stránek určitě!) bylo i pro mě, které rozsáhlé mnohastránkové knížky nevadí, ba dokonce je i vyhledávám, celkem zdlouhavé. Celých prvních 500 stran (možná i víc) jsem si říkala: "A teď to přijde, teď bude zvrat a rozjede se to." nebo "Jak to s tím sakra souvisí?" A odpovědí se mi nedostávalo, dostala jsem je až na konci. Posledních 200 stran jsem přečetla jedním dechem, ale dostat se na konec bylo těžší než jsem si na začátku myslela. Toť moje hodnocení, možná se v hodnocení odráží i to, že jsem čekala detektivku a dostala jsem špionážní/zpravodajský příběh.
Bravurně napsaný román. Napínavý, skvěle vykonstruovaný příběh, spousta překvapení. V některých pasážích, jsem ani nedýchal a knihu křečovitě držel. Mohu jenom doporučit.
Terrymu Hayesovi se podařilo do 755 stran ukrýt něco tak dokonale propracovaného, že jsem při čtení nestačila zírat. Minimálně nad tím, když jsem si uvědomila, kolik času musel autor věnovat rešerším, aby mohl napsat něco takového.
Terry Hayes nám umožňuje poznat Poutníka. Nejlepší tajný agent snad všech dob, před kterým by se nejspíše poklonil i samotný 007. A stejně tak poznáte Seracéna – nejhledanějšího teroristu, který se rozhodne zničit USA. Ale pozor… poznáte je velice důkladně. Pochopíte, proč se Seracén k tomuto činu odhodlá, pochopíte, jak dlouhá cesta je jednoho člověka k cíli. Kolik odvahy, trpělivosti a vědomosti musíte mít, abyste byli nejlepšími. A to jak nejlepšími agenty, tak i nejlepšími teroristy. A když se tito dva nejlepší setkají…….
Ve čtyřech částech knihy a 188 kapitolách se dostanete do hlavy oběma hlavním hrdinům a budete je obdivovat. Ano, i toho záporáka budete obdivovat, protože – jak může být sakra někdo tak geniální?!
A samotný Poutník? Jak může být někdo tak dokonale vytrvalý? A chytrý? A může vůbec opravdu existovat takový zabiják s tak dobrým srdcem?
V knize najdeme pár rozporů, při kterých se trošku usmějete, ale v globálu si čtení budete užívat. Popis osob i prostředí považuji za dokonalé – koneckonců od téměř 800 stránkové knihy by snad nikdo nic jiného ani nečekal.
Nesmím zapomenout na tempo knihy. To bylo…. brilantní. Hluhých míst jsem si moc nevšímala. I přes tu neuvěřitelnou složitost a velké množství postav děj do sebe úžasně zapadal a vše se odkrývalo hezky pozvolna. Terry nás skutečně uměl vtáhnout do děje.
Musím také napsat, že jsem část knihy poslouchala jako audioknihu. Martin Stránský je vypravěčský kouzelník! Jeho přednes byl naprosto dokonalý a jeho hra s hlasem obdivuhodná!
Ať už si vezmete do rukou knihu, e-book nebo do uší sluchátka s hlasem Martina Stránského, Já, Poutník vás pohltí.
Přemýšlím, co knize vytknout. Napadá mne snad lehký proamerikanismus a pak možná ta délka. I když to bylo brilantně zpracované, dobře čitelné, vše do sebe zapadalo, odjakživa mne takovéto tlusté knihy odrazovaly. I když byl děj poutavý, tak jsem občas měla dojem, že se snad nikdy nedostanu na konec. Ale dostala jsem se a užila jsem si to. Knihu hodnotím tedy velmi pozitivně a určitě ji můžu doporučit všem, kdo mají rádi opravdu dobře propracované thrillery, agenty, konspirace, tajné organizace a terorismus. Stejně tak mohu knihu doporučit těm, kdo mají rádi nahlédnutí do jiných kultur.
Knížku jsem dost dlouho odkládala, protože jsem neměla představu, do čeho jdu. Ale nakonec jsem neodolala a rozhodně to nebyla chyba.
Rozsáhlý a poutavý příběh, kdy mi běhal mráz po zádech a rozum zůstával stát nad tím, co všechno je možné. Vyprávění maximálně stimulovalo představivost a chvílemi jsem si připadala jako ve filmu než u knížky. Zaslouženě za 5*.
Potřebovala jsem si “knižně” odpočinout a nemohla jsem si vybrat líp. Bylo to jako magnet, který mě k sobě přitahoval kdekoliv a kdykoliv. S Poutníkem jsem trávila cestu do práce, z práce, procházky v přírodě, vařila jsem a uklízela, odpočívala, usínala a budila se. Nobelovu cenu tomu, kdo vymyslel audioknihy! Přemýšlela jsem, co to je, že mě kniha tak přitahuje. Samozřejmě oplývá naprosto strhujícím akčním dějem okořeněným důvtipným humorem, ale jen v tom to nebylo. Pak mi to došlo. Postavy - to je to. Jasně - nedostižný Poutník alias Martin Stránský (uf! sama o sobě smrtící kombinace:-)), ale nemůžete neprožívat i osudy ostatních. Autor je vykreslil tak, že jsem kašlala na to, kdo je na straně zla a kdo dobra. Přiměl mě obdivovat nejen Šeptala, ale svým způsobem chápat i Saracéna. Prožívala jsem s každou postavou její osud a nedokázala je soudit. Prostě silně návykový a mistrně zpracovaný špionážní román (budu doufat, že i do budoucna zůstane pouze zneklidňující fikcí). Ano, nějaké nelogičnosti jsem objevila, ale co. Poutníkovi je ráda odpouštím. A Marťan získal velikého a silného konkurenta:-).
kromě tištěné knihy jsem koupil audio a to byla taky skvělá volba. Radost poslouchat.
Posloucháno jako audiokniha a byl to jedním slovem: zážitek - ale je to mnohem víc kvalitou zpracování audioknihy než knihou jako takovou.
Ta je totiž místy kýč jak bič a dějové a vyšetřovací linky mají dost nevyrovnanou úroveň.
Některé jsou vcelku obstojné, některé jen průměrné a jedna i docela pitomá.
Přehršel námětů a témat = tím pádem výsledek je trochu splácanec - jak když pejsek s kočičkou vařili dort - i když uznávám, že ono se to nakonec nějak propojí. Kupodivu.
Hodnotit nebudu - nevím jak. Audioknize bych hvězd dala hned šest, knihu jako takovou bych nejspíš ani nedočetla.
Takže tak tajná organizace, že o ní nikdy nikdo neslyšel?
A všichni ti sice snaživí, ale v porovnáním s naším nepřekonatelným agentem neschopní muslimové, Rusové a já nevím kdo všechno, co nenávidí nejlepší stát a pupek světa Spojené státy?
To byla ale trapná kniha :-(
Pokud jste zkušený čtenář, knihu nejspíš dočtete. Je tu ovšem taky ten nepřehlédnutelný fakt, že Hayes je scénárista a jeho psaní je dělané pro kameru, hle, tady by se hodil střih, na tomto místě by se prolínala přítomnost s minulostí, zde by se obraz zpomalil, tohle období by se zhutnilo v rychlý sled obrázků za doprovodu buďto melancholického, nebo dynamického soudtracku. Není to žádný Bergman; čteme podklady k hollywoodskému trháku se vším, co to obnáší, včetně zdviženého obočí a občasného pocitu trapnosti. Všechno to je přítomno od prvních stránek, takže si už v newyorském hotelu můžeme nastavit očekávání. Pokud to uděláme, nebudeme zklamáni a ve výsledku zřejmě usoudíme, že na konzum dobrý, ač literární hodnota mizivá, co taky čekat od žánrovky, že? Nebudou nás pak ani tolik rozčilovat nelogičnosti a vyložené nesmysly jako např. proč by měl v závěru své mise, kdy jde o všechno, povolat na pomoc Bena Bradleyho, který může velmi jednoduše selhat? Co je to za blbost, že archeologické místo významu Arény smrti není turistickou atrakcí aspoň pro vyhlídkové plavby? Proč americká vláda nezíská informace o minulosti Cumaliové od svého zdroje v turecké zpravodajské službě a je nutné zapojit hackera z vězení? Proč je potřeba naroubovat na děj o islámském terorismu motiv holokaustu a dům s hákovými kříži? Co je to za westernový závěr? Proč, proboha proč ten titánský hrdina a geniální padouch s tragickou minulostí? Autor na několika místech vystavuje na obdiv své šablonovité vidění světa a absolutní neznalost jiných kultur, příkladů je nesčetně, vypíchněme alespoň to, že Slované jsou pohlední kapsáři. :) Občas mě rušil překlad, přes ty mýdlové opery a uvolňování z vodítka prosvítala angličtina. Já vím, je to Medek, ale…
Tak jsem dočetl. Jako milovník Ryanovské série od Clancyho mohu potvrdit, je to podobný styl i žánr. Perfektní čtení. Rozsáhlý příběh. Prostě výživné masité čtivo. Má ale pár much.
Místy se nejde odtrhnout a pak zas následuje hlušší místo. Trochu mě štvaly někdy zbytečné sebezpytující a pseudopsychologické odbočky. A občas lezlo na nervy to, kdybych to byl tušil.
No pak několik faktických chyb jako rozlitý benzín zapálený v uzavřeném domě asi jen tak hezky hořet nebude. Zrovna tak autobaterie náklaďáku nebude mít 12 voltů, ale spíš 24. Vydržet půl minuty pod vodou asi nebude až tak velká hrůza. A jiné drobnosti. I přes to dávám plný počet. Takových románů je málo. Těším se na další román. Snad se dočkáme.
Na film to nevidím, ale slušný seriál by z toho byl.
První čtvrtina knihy byl duševní očistec, směs příběhů, které nedávali smysl a vydržela jsem u knihy, jen kvůli tomu, že má docela dobrou recenzi, říkala jsem si, že někde se to musí zlomit a zlomilo... v další části knihy už ty příběhy začaly do sebe zapadat a druhá půlka knihy se četla sama, protože příběh dostal spád a byl velmi napínavý.
Audiokniha
Hlas Martina Stránského dokonale sedl k ději napínavého příběhu a neomrzel se ani po x hodinách poslechu. Skvělé dílo i od autora knihy, byť by se nějaké výhrady našly. Chválím vykreslení postav a osudů obou hlavních protagonistů a stoupající intenzitu příběhu. Velmi čtivé....
Pozoruhodná shoda se Sběratelem kostí, tedy ve výjimečnosti hlavního hrdiny. Jenže kde jsem Lincolnu Rhymovi věřil jeho románovou úžasnost se vším všudy, postava Poutníka u mě od počátku narážela na zeď nedůvěry. Chybí mu jakákoliv uvěřitelná legenda o minulosti, jež by dala základy jeho brilantní mysli a fyzičce. Lépe řečeno - jediné co se člověk dozví je, že vystudoval vysokou s vyznamenáním a denně cvičí Krav maga. Superagent k pohledání. Ještě že jeho protivník je na tom s genialitou obdobně, jak ostatně prokáže při finální konfrontaci.
Špionážní thriller Terryho Hayese patří k těm, co se berou smrtelně vážně a zároveň jim chybí odstup od černobílého pohledu na světové uspořádání. Po vzoru Fredericka Forsytha se autor sice pouští do všeobecného vysvětlování různorodých detailů, častokrát však nepodstatných pro vlastní zápletku. Ta je přitom v základu jednoduchá, až na hranici béčkové filmové produkce, přičemž její rozdělení do dvou linií má podle mě smysl pouze z komerčních důvodů.
I když nad schopnostmi hlavního hrdiny a také hlavní záporné postavy (např.jeho schopnost a um vytvořit smrtelně nebezpečný vir) musíme sem tam přivřít oči, stejně jako nad řadou nereálných situací,vcelku hodnotím knihu jako vynikající thriller, výborně napsaný i promyšlený. Přistupuji-li ke knize jako k příběhu který má za úkol hlavně pobavit, podobně jako Bondovka, pak jí těch pět ⭐ za čtivost a napětí dávám. V rámci žánru totiž patří jistě k tomu lepšímu (ne-li nejlepšímu), co na pultech knihkupectví dnes můžeme nalézt.
Tak trochu jako James Bond ale v trochu jinem havu, i kdyz je super v analyze vseho, obcas mu neco vypadne, to snad aby nebyl jako Chuck Norris , ale jinak prijemne pocteni, ten zaver bych az tak necenil, zase vsechno prezil a rozdrcenou nohu mu spravili na “kolene”
.
Po negativní recenzi od známého jsem se opravdu rozhodovala, zda knihu budu číst, ale když už jsem ji půjčila z té knihovny... A nelituji:-) mne to tedy nadchlo, nemohla jsem se od knihy odtrhnout a pořád jsem čekala, jak to dopadne.. Poutníka jsem si oblíbila, ale Saracen mne svým příběhem také oslovil a říkám si, mohlo by se to stát? Co my víme, co je mezi nebem a zemí. Myslím, že mohu tedy říci, sto lidí, sto chutí a to platí i o knihách.
Tuto knihu vnímám ze dvou aspektů. Jeden je ryze čtenářský. Velmi dobře se čte, zřejmě se tu podepisuje též dobrý překlad. Žádné zádrhele a na rozdíl od autorů několika zřídkavých komentářů, které toto rozsáhlé dílo zcela zavrhují, já jsem se nenudila ani chvíli, ba naopak, bylo utrpení muset se od knihy odtrhnout. Co se týče zábavnosti, je to mimořádně zdařilý román.
Druhý aspekt: předpokládám, že autor nastudoval spoustu materiálu a ačkoliv jde o naprostou fikci, je založena na reálném základě. Nemám představu, jak fungují tajné služby a mnoho jiného, co je zde zmiňováno, ale jsem přesvědčená, že tak nějak to bude - nebo spíš, je tam toho ještě mnohem víc a to ze všech úhlů pohledu, protože se tu nepojednává ani zdaleka pouze o práci tajných služeb.
Kniha mi opět přinesla zčásti poučení a zčásti potvrzení jistých skutečností, o kterých se asi nebudu raději více šířit. Několik komentářů mezi těmi dosavadními 508 je velmi kritických. Jistěže každý má právo na svůj názor.
Můj názor je tento: chytrému napověz, hloupého kopni. Ovšem, velmi často nepomůže nic. Názor je totiž názor a přes to vlak nejede. Takže nebudu malovat čerta na zeď - proč taky? On před tou zdí totiž už stojí.
Ke knize jsem se dostal na doporučení v podobných po přečtení všech dostupných knih Stevea Berryho o Cottonu Maloneovi. Vlastně to není moc podobné, ale ničemu to nevadilo.
Autor skáče mezi minulostí a přítomností, skáče mezi postavami v něčem, co na začátku vypadá jako neuspořádané vyprávění, jen aby to posléze vše umně spojil dohromady a přinesl rozuzlení všech nakousnutých dějových linek v jednom - popravdě ne tak grandiozním, jak by si někdo asi přál - finále.
Je zde vidět jak velká zkušenost autora při psaní scénářů, tak i hromada práce při zjišťování reálií jednotlivých míst, jak už bývá v podobných románech dobrých zvykem.
I když je kniha poměrně rozsáhlá a během čtení se zdá, že by šla spousta věcí vynechat, tak díky umnému spletení všech linek dohromady nemám po přečtení pocit, že by tam bylo něco zbytečně.
Už teď se těším na nadcházející autorův román Rok Sarančete (Není oficiální český název) a doufám, že bude u nás vydán, neboť má angličtina není na takové úrovni, abych si dokázal užít román plný technických popisů. :)
Já, Poutník je opravdu monstrózní příběh. Jedná se o špionážní thriller v tom nejlepším co tenhle žánr může nabídnout. Rozsah knihy může odrazovat, přece jen 755 stránek je skoro dvojnásobná stopáž dnešních obvyklých thrillerů. Tak v čem je tenhle jiný? Autor zde je neuvěřitelně do hloubky. Každá z postav ať už hlavní nebo vedlejší dostává hloubku a motivaci. Na začátku se možná budete ztrácet, pro mě příběh nabral tempo někde ve třetině. Potom už jsem nemohl přestat až do konce. Tempo se zvyšuje až do samotného finále. Musím smeknout jak autor dokázal celý příběh propojit tak, aby i ten nejmenší a zdánlivě nezajímavý detail zapadl na konci do celkové mozaiky. Nebyl jsem si jistý jestli dát 5* nebo 4*, ale musím dát plný počet. Je to opravdu něco. Jedna věc ovšem zůstává nedořešena a je na nás jak si jí přebereme. Každopádně tohle je opravdu THRILLER.