Povídej pohádku
Adolf Dudek
Kolem třetího a čtvrtého roku vypravují snad všichni rodiče dětem pohádky, zvláště o zvířatech. Protože bývají plné prostoty a srdečnosti, ději je rády poslouchají a nechají se unášet nejen jejich fantazií, nýbrž i poučností: bystře si všímají pohádkových ctností, jako jsou například poslušnost, štědrost, upřímnost, pravdomluvnost a úcta ke stáří, a chtějí je napodobovat. Mají tedy rodiče v pohádkách generacemi vyzkušený výchovný prostředek, jímž mohou nenásilně do svých ratolestí zasévat dobro.... celý text
Přidat komentář
Čteme dceři před spaním. V knize je pár krátkých klasických pohádek, takže často knížku přečteme během odpoledního a večerního uspávání a druhý den čteme od začátku, což dceři vůbec nevadí (prozatím).
Krásná knížka pro děti s pěknou ilustrací, hodně jsem si připomněla pohádky, které mi v paměti zapadly hodně hluboko. Nejlepší pohádka O koblížkovi .
"Z pravěku"
Klasické pohádky, které jsem četla jako malá. Červená Karkulka , hladový vlk , kterému nestačila ani bábovka v košíku nebo Budulínek, který si nic netušící povídá s Jezinkami.
K tomu krásné ilustrace od známého českého výtvarníka Adolfa Dudka.
Super. Spousta klasických pohádek na jednom místě. Čteme stále dokola před spaním. Pohádky dlouhé tak akorát. + pěkné obrázky.
Poklad, který jsem náhodou našla na půdě. Ihned jsem jej oprášila, a poněvadž knížka vypadá zachovale, zařídím jí lepší domov u známých, kteří pohádky milují. S jistou dávkou nostalgie se mi vybavily naše dlouhé zimní večery, strávené u dětské promítačky Diax3. To bylo kino! A jak dobrodružné - napřed vychytat chyby, chvíli počkat, než se zhasne, pak už jen kuželem světla zamířit na bílou stěnu... a promítání mohlo začít. Příjemný večer ve společnosti pomalu přetáčených diapozitivů, za doprovodu hlasů rodičů, zajíkavě předčítajících texty, tak důvěrně známé a přeci námi neustále vyžadované...
Když jsem si knihu pročítala, to kouzlo bylo zase zpátky - a já vrátila se do pohádky :-) Objevila jsem je tu všechny, a navíc přesně tak, jak mi v dětství utkvěly v paměti. Takové, které se dětem nikdy neomrzí, i když je slyší tisíckrát, a zůstávají v nich celá léta. Z hrnečku se zase valila kaše, unesený Budulínek uháněl na liščím hřbetu do její nory, Červená karkulka se setkala s hladovým vlkem, slepička prosila studánku o trochu vody pro kohoutka, Jeníček s Mařenkou přelstili ježibabu z perníkové chaloupky, dědeček s babičkou dolovali velikou řepu ze země, Smolíček prchal s jelenem před jeskyňkami... Samé klasické pohádky, v nichž je dobro odměněno a zlo vždy potrestáno, spolu se špatnými lidskými vlastnostmi, jako je namyšlenost, lakota či hloupost. Některé dokonce přímo navádí děti k poslušnosti a úctě vůči autoritám. Zaujmou svou výraznou zvukomalebností, mnohdy obsahují i krátké rýmovačky, v nichž převládá anafora. Děti tak text lépe vstřebávají, tato forma je pro ně nejideálnější: jistá monotónnost je při poslechu i dříve unaví a lépe se jim usíná.
Je zvláštní, že jako malí jsme nijak nevnímali výraznou "drsnost" pohádky "O Červené karkulce" a jiných... zato mezi dospělými se často vedou vášnivé spory o to, zda je jejich obsah vůbec vhodný pro děti... Ale to ať si přebere každý sám.
Jediné, co bych textům lehce vytkla, jsou jejich poněkud náhlé a uspěchané konce: několika z nich by neuškodilo přidat pár slov navíc. Chápu však, že jde o zachycení ústní slovesnosti, kdy se verze jednotlivých pohádek mohou lišit i v rámci jedné rodiny. Jinak je to kniha naprosto vhodná k dětskému usínání, doprovázejí ji i krásné ilustrace. Děkuji za tuto nečekanou a příjemnou exkurzi do dětství :-)
Díky za tuto databázi, vždy tu narazím na nějaký ten skvost, který již padl v zapomnění mě paměti. Ale vždy když vidím nějakou obálku knihy, vybaví se mi plno zážitků a pocitů, které jsem při čtení měla. Tuto knihu jsem měla opravdu velmi ráda a četla jsem si ji snad pořád a přesto jsem na ni úplně zapomněla..
Moje nejoblíbenější knížka z dětství, ke které jsem se vrátila po dobrých 20 letech. Je pořád skvělá, nádherné ilustrace, pro děti určitě srozumitelná.
Tuhle knížku jsem dostala na rozloučenou s mateřskou školkou. Je to asi moje nejmilejší čtení z dětství. Taky je pořádně ohmataná - takové knížky jsou nejlepší. :-)
Když se syn narodil začala jsem od tohoto autora kupovat knížky..A to proto že byly nápadité ,krásně ilustrované..A tyto knížky byly hodně předčítané...
Skvělá kniha, máme ji moc rádi. Jediná, kterou jsem četla tolikrát a asi ne naposledy. Četla jsem ji dětem asi po 14 té. ;-)
Krásně psané klasické pohádky. Moc ráda jsem ji četla dětem před spaním. Měly ji moc rádi.
Přidávám k hodně oblíbenému čtení pro mé děti. Obyčejné klasické pohádky dlouhé tak akorát a k tomu hodně obrázků, takže moje děti nenudila ani náhodou. Jen u Červené Karkulky jsem musela vymýšlet jiný konec, takže u nás vlk za trest dostal na zadek a musel klečet. :-) Knihu opravdu doporučuju. Dokonce bych řekla, že mám úplně stejné povídání na starých gramofonových deskách z dětství. :-)
Autorovy další knížky
1997 | Povídej pohádku |
1992 | O koblížkovi |
2004 | Pohádky pro malé děti |
1996 | Halí belí |
2004 | Vařila myšička kašičku |
Čtení pohádek vytváří nezapomenutelné vzpomínky během příprav na spánek nebo během volného času. Skvělá knížka pro nejmenší.