Čtyři po půlnoci I. - Časožrouti / Skryté okno do skryté zahrady
Stephen King
V Americe byla vydána kniha Čtyři po půlnoci, která obsahuje čtyři novely - Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes - jako celek. Vzhledem k rozsáhlosti děl je ale české vydání rozděleno do dvou knih. V této knize je novela Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady. První příběh vypráví o velmi záhadném letu, při kterém zmizí většina cestujících a piloti. Ze zbylých pasažérů je naštěstí jeden pilot, který se ujme řízení letadla a přistane s ním. Posléze zjišťují, že se ocitli v naprosto liduprázdném místě, kde nejsou vůně a zvuky, jen tíživé ticho vzbuzující strach. Ve druhém příběhu se seznamujeme s osamělým spisovatelem Mortem, jemuž vtrhne do života člověk, který tvrdí, že mu Mort ukradl příběh. Ale zdá se, že cizinec snad ani neexistuje, jako by byl jenom v Mortových představách.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2002 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Four Past Midnight, 1990
více info...
Přidat komentář
Povídka časožrouti je úžasná. Když jsem byla menší koukala jsem na časožrouty v televizi a vůbec jsem tehdy neměla ponětí, že je to od Kinga. Kniha je úplně totožná s filmem. Takže moc pěkné! Druhá povídka už se mi líbila o něco méně, ale i tak se mi líbila.
Už první příběh byl výborný, ale ze Skrytého okna do skryté zahrady jsem se posadil na zadek. Pan King mně o své genialitě přesvědčil už dřív, ale tady ji ukázal v tom nejlepším světle. Díky!
Jak to ten chlap dělá? První novela se zakousne a vy ne a ne přestat číst. Nahrává tomu i jeho oblíbený formát "skupina obyčejných a průměrných lidí se dostane do absurdně děsivé/šílené situace a je jen na nich jestli se z ní dostanou". Fungovalo to u Nezbytných věcí, Prokletí Salemu, Svědectví nebo Mlhy, a bezchybně to funguje i zde. Skryté okno se drží při zemi a stupňuje napětí (nechci napsat hrůzu, protože u Kinga se málo kdy bojím) co to jen jde. Sice jsem velmi brzy dokázal odhadnout v čem bude hlavní pointa (a měl jsem pravdu), ale i tak jsem si to dokázal vychutnat na maximum. Postavy jsou přirozené a uvěřitelné, a celou dobu jim věřím, chápu je a rozumím jim. V obou novelách je vidět obrovský vypravěčský um a zkušenost. Kde se jen tohle dá naučit? To kdybych věděl...
Hlavně druhá část - Skryté okno do skryté zahrady, mě hodně bavilo. Viděla jsem i filmové zpracování (Tajemné okno), které se sice, jak už to tak bývá, nedrželo zcela předlohy, ale mělo zase jiné světlé okamžiky.
Jinak souhlasím s Niriel, že konkrétně u Kinga se vyplatí číst i předmluvy, protože často dají čtenáři úplně jiný pohled na celé dílo (i když někdy je možná lepší i předmluvu přečíst, až na konci, aby nebyl čtenář moc ovlivněn).
King je asi jediný autor, od kterého čtu i předmluvy. Předmluva k této knize mě nadchla.
Příběhy v knize jsou tajemné a psychologické. První povídka mi nepřišla tolik předvídatelná, i když některé věci mi byly jasné hned, jak je naznačil. Časožrouti mají zajímavou myšlenku a takový hořkosladký konec. Byla jsem jako na jehlách a zvědavě jsem očekávala konec.
S psychologií si pohrál ještě více ve své druhé povídce. Skryté okno do skryté zahrady je psychologický, tajemný a i temný příběh. Věděla jsem od začátku, jak příběh skončí. Naopak mě zmátl poznámkou na konci knihy. Kdy jsem si říkala, co když to celé bylo jinak?
Z časožroutů jsem byla úplně unešená, bylo těžké je odložit. Jen mi trošku chyběl úplně dovysvětlený konec, jak to pak sdělili ostatním lidem, že z celého letadla se najednou vrátilo jen snad 8 lidí. Ale takový je už King, úplně samotný konec si musí většinou domyslet čtenář sám, jak by si to představoval zrovna on, a to se mi na něm na jednu stranu hrozně líbí :). Do skrytého okna do skryté zahrady jsem se začítala déle, protože se mi na této povídce už od začátku něco tak nějak nezdálo (na konci jsem pochopila proč, soudě podle toho, jak povídka nakonec dopadla), ale i tak to bylo také moc napínavé čtení. Ale spíš než strach ve mě povídka vyvolávala smutek, přišlo mi neustále líto hlavní postavy. A už se těším, jaké budou další dvě povídky, které jsem začala číst hned po těchto.
Tak jo... nikdy nikdy nikdy ale fakt jako nikdy už mě nikdo nedostane do letadla. Přííííšerně nepříjemný příběh.
Skryté okno do skryté zahrady znám již dlouho jako fakt divně divný (ale hezky divný) film s Johnnym Deppem a tahle povídka, novela nebo co je ještě divnější a tím pěknější. Jen pěkně čtěte ať se máte čeho bát. Je to fajn =)
Povídky jsou zcela shodné s filmy, většina replik ve filmech jsou citacemi z knihy, která posloužila zároveň jako scénář. Jen škoda jejich laciného provedení.
Časožrouti se mi strašně líbili…hlavně ke konci jak přidou zase do té letištní haly a musí čekat až se nastartuje čas… :-)
Další dvě novely, trochu rozporuplné kvality, přesto pořád někde na rozmezí 3 a 4 hvězd. První časožroutská je námětem výborná, přesto mě ale zpracování ani příběh moc neoslovili, druhá byla komplexně zajímavější i když s tušenou pointou a i tomu víceméně kvalitativně odpovídá televizní zpracování - První dvě po půlnoci dostávají 70 %
Druhy pribeh se mi libil o neco vic nez prvni, ac jsem si ze zacatku myslela, ze se jedna o ten a samy pribeh a vubec jsem to nechapala! (Kindle mi neukazal konec prvniho a zacatek druheho pribehu). U prvniho pribehu me prekvapil konec, nebylo to tak uplne co jsem ocekavala. Oba pribehy jsem precetla jednim dechem a rozhodne bych je doporucila!
Nebudu dávat hvězdičky, protože bych asi kazila průměr a možná neprávem. Popravdě nevím, co si myslet, všichni chválí Časožrouty, mně se líbili pouze po stránce psychologické (v čemž je King opravdu king), ale příběh mi přišel tak nějak úplně uměle překombinovaný... Skryté okno do skryté zahrady se mi líbilo o hodně, hodně víc, napětí a zajímavé rozuzlení... První povídce tak 1*/5 a druhé 4*/5 :)
Tady jsem se ani moc nerozmýšlel. Jak obě povídky, tak i filmové verze jsou prostě velmi povedené, mají zajímavé, i když rozdílné náměty a hlavně jsou napínavé a velmi čtivé.
(SPOILER) Po této knize jsem pokukovala už hodně dávno, ale až teď jsem se k ní konečně dostala. Časožrouti byli skvělí a zhltla jsem je skoro najednou. Bohužel jsem ale příběhu musela jednu hvězdičku strhnout za Dinu. Iritovaly mě nejen její jasnovidecké (?) schopnosti, ale i její chování a vlastnosti ... Taky mě docela štvalo to přemrštěné řešení vztahů v závěru povídky ... A co se Craiga Toomyho týče, toho mě bylo opravdu líto ... Díky Skrytému oknu jsem po Čtyřech po půlnoci tak toužila. Tajemné okno patří mezi mé oblíbené filmy a tak jsem se nemohla dočkat, až si knížku přečtu. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem film viděla dřív, ale na druhou stranu mě příběh docela zklamal. Přehnané dávky neustálého vylévání citů a řešení vztahů mě naprosto zkazilo požitek z mého oblíbeného příběhu. Napsaný byl opravdu skvěle, jen těch citů tam mohlo být opravu míň ... A co se týče konce ... SPOILER ... To vážně nikdy nemůže vyhrát "zlo"? Proč příběh nemohl skončit přesně tak, jako skončilo Období setby?
dva vynikající příběhy, Časožrouti se četli jedním dechem, pan Toomy mi šel silně na nervy tím svým trháním papíru, stačilo abych si vždycky vzpomněla jak ho ve filmu trhal a nesnášela jsem ho i v knize, jinak s filmem nesrovnávám protože to nelze, stejně jako v druhé povídce, po přečtení a následném shlédnutí filmu se mi opět jen potvrdilo že kniha je a vždycky bude v 99% lepší než film...
Dobrá napínavá kniha. Více se mi líbilo Skryté okno do skryté zahrady, děj mě úplně pohltil. Ale i casožrouti byli dobří,zejména konec.
Výborné, teším sa na druhú časť. Z tejto prvej sa mi viacej páčila poviedka Langolieri (Časožrouti). Ale aj Tajné okno, tajná záhrada bola výborná. Napätie od začiatku knihy až do konca.
Štítky knihy
povídky letadla zfilmováno cestování časem spisovatelé horory letiště
Část díla
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Časoužrouti až na závěr bezvadní! Okno jsem bohužel znal z TV, tudíž mě nemohlo tak úplně překvapit, ale i tak dobré.