Pátá čtvrtina (13 povídek)
Stephen King
Povídky a novely série
< 6. díl >
Noční můry a snové výjevy. Povídky z konce osmdesátých a začátku devadesátých let jsou opětovným důkazem Kingova vypravěčského umění a netradičních nápadů. Najdete zde jak klasické hororové kousky, tak i neméně zajímavé příspěvky k tvorbě A. C. Doylea nebo R. Chandlera a dokonce jeden televizní scénář. Povídky uveřejněné v této knize jsou druhou polovinou rozsáhlého povídkového souboru, který na začátku devadesátých let v USA vyšel pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Reedice první poloviny vyšla v nakladatelství Beta pod názvem Dolanův cadillac. Reedice rozšířená o nově přeloženou povídku... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Povídky tématicky odpovídající podtitulu "Noční můry a snové výjevy" se mi líbily nejvíc, ty detektivní byly také celkem povedené, ale u sportovní "Udrž hlavu" mi dělalo dost problém tu hlavu udržet a soustředit se na čtení. Kdyby byla poslední povídka bez těch vleklých a podrobných popisů baseballových pravidel a typů odpalů, tak by mě i možná bavila. Takhle to bylo utrpení a opětovné utvrzení v tom, že baseball pro mě není ani ke koukání ani ke čtení...
13 povídek od Mistra hororů... některé byly takový průměr a jiné zase byly lepší (za mě: Lituji, voláte správně {ve formě scénáře}; Crouch End; Doktorův případ) ...
Většina povídek se povedla. "Crouch End" a "Desátníci" za mě top. Bohužel, finále s "Udrž hlavu" bylo opravdu utrpení...Jinak bych dal plný počet, ale celkově dobrá sbírka.
Většina povídek se opravdu povedla. "Crouch End" a "Desátníci" vyloženě nadchli. Bohužel, finále s "Udrž hlavu" bylo opravdu utrpení...Jinak bych dal plný počet, ale celkově dobrá sbírka.
Stephen King mi ještě nedávno nic neříkal a nyní mám období, kdy jeho knihy přímo vyhledávám.
Tato povídková, hororová knížka se mi líbila. Knihy pana spisovatele mě přesvědčily, že i horory mohou být skvěle napsané, ještě nedávno jsem se tomuto žánru knih obloukem vyhýbala. Jenže psaní pana spisovatele mi nepřijde jen hororové, v jeho psaní je toho mnohem víc. Je v něm sice hodně děsu, ale i hodně tajemna a to se mi moc líbí. A v některých těchto povídkách, na Vás tajemno nejen dýchne, ale máte ho "přímo za zády", například v povídce "Lituji, voláte správně". Skvělá povídka.
Celkově pro mě opět napínavé čtení.
Soubor povídek, které jste mohli číst i v jiných jeho knihách. Stejně jako všechny mají lehce kolísavou úroveň, ale přesto vždy dobře napsané. Možná i je to tím, že Kinga moc rád čtu, tak jsem lehce nekritický. Jsou zde povídky děsivé, čistě hororové anebo jen napínavé. King se v povídce Doktorův případ nebál ani přispět k několika dalším spisovatelům a rozšířil povídku o další případ Sherlocka Holmese a jeho přítele doktora Watsona. Za mě osobně určitě povídky Lituji, voláte správně či Crouch End, ale i zbylé povídky stojí určitě za přečtění.
Pro začátek musím uvést, že knihu nehodnotím jako celek nýbrž jako soubor povídek. Některé se mi opravdu líbily a u jiných jsem se musela přemlouvat, abych je vůbec dočetla. Rozhodně musím vyzdvihnout dvě povídky, a to excelentní Dům v Javorové ulici a Desátníci, tyto příběhy by rozhodně zasloužily samostatnou knihu, protože zpracování je bravurní a já bych se ráda dozvěděla o příbězích víc. Naopak povídku Udrž hlavu jsem dočítala s velkým sebezapřením, protože nejsem úplně sportovní fanoušek a o baseballu nevím zhola nic. Každopádně stojí za přečtení!
Povídky, které se mi opravdu líbily z celkového počtu odpovídají mému hodnocení. Povídku o baseballu jsem vyloženě protrpěl. Jak někteří zde uváděli tak Dům v Javorové ulici byl naprosto excelentní a Desátníci mě hodně bavili. Samozřejmě jsou to povídky, tak některé se vám budou líbit víc a některé míň, ale několik bylo tak zbytečných a nudných, že jsem je horko těžko dočítal. Ale naopak některé by si zasloužily samostatnou knihu.
Na můj vkus tam bylo mezi různýma povídkama dost propastných rozdílů. Několik je perfektních (Dům v Javorové ulici) a možná víc jich je průměrných až po ty, které se mi vůbec nelíbily (Udrž hlavu) Ale jo, je to Mistr King, nemůže mít všechno dokonalé.
Pro mě asi zatím nejslabší sbírka povídek od Kinga, vlastně mě nezaujala ani jedna povídka. Kingův rukopis je zde samozřejmě patrný, ale působí to na mě tak, jako kdyby motivy vymýšlel někdo jiný a King jen psal..
Začal jsem číst hned po sbírce Dolanův cadillac a ten mi přišel lepší, resp. povídky v něm. Tady byly taky pěkný, bylo tu pár poct - Bradburymu v Domě v Javorové ulici a Chandlerovi v povídce Umneyho poslední případ a Doyleovi v povídce Doktorův poslední případ. Všechny se mi líbily. Pak bych ještě zmínil Crouch End, Desátníky a Pátou čtvrtinu.
Ten esej o baseballu nevim proč tu je, ale nevadí mi, navazující povídku jsem nepochopil a nelíbila se mi. Asi to ani nebyla povídka, když už jsme u toho...
V knihe nájdeme 12 poviedok, niektoré na pár strán, niektoré na pár desiatok. A musím povedať, že ani jedna ma nejak nenadchla. Knihu som už kedysi dávno čítala, čiže pri niektorých poviedkach som mala taký ten pocit, že som sa s tým už stretla, ale žiadnu som si nepamätala detailne. Tiež toto vydanie obsahuje poviedku Udrž hlavu, ktorá ešte v češtine nevyšla a v podstate ani nemusela, pretože podľa mňa to bola najhoršia poviedka z celej knihy – rozpísané bejzbalové zápasy Kingovho syna, ešte aj rozťahané. Bohužiaľ, ani väčšina ostatných poviedok ma veľmi neupútala (mnohé mi prišli úplne o ničom), aj keď niektoré boli zaujímavé (napríklad tá so Sherlockom Holmesom), alebo mali zaujímavé námety, ktoré by stálo za to rozpísať viac. Všetky sú ale napísané celkom čtivo, King proste písať vie, to sa mu uprieť nedá a niektoré mali skvelú tajomnú atmosféru, ktorú som si ale nestihla užiť, lebo bol rýchlo koniec (to je ten problém s poviedkami). Ale nevadí, ani King nemôže všetko napísať úžasne a verím, že z ďalších kníh, ktoré od neho prečítam, budem viac nadšená.
Knihu jsem si koupil, když jsem v nákupním centru čekal na manželku právě proto, že se jedná o povídky. A stejně tak jsem ji i četl, tam, kde jsem věděl, že budu čekat, aby mi pan King zkrátil chvíli...
Původně jsem se chtěl rozepsat ke každé povídce, nicméně bych tím jen plýtval časem, neboť to RadimWiniarski ve svém komentáři shrnul brilantně.
Nezřídka se zde stane, že jedna povídka je opravdovým skvostem, který byla radost číst, je následována povídkou, která je opravdu nudná a čtenář přemýšlí, proč byla vůbec vydána a jestli je King opravdu jejím autorem.
V porovnání s Dolanovým cadillacem se však jedná o sbírku povídek, která je jednoznačně horší. A to i přes to, že obsahuje povídky, které vás rozhodně zaujmou, pobaví a vyvolají ve vás spoustu emocí.
Opět některé povídky bavily víc, jiné míň. Nejvíc mě zaujaly Crouch End, Dům v Javorové ulici, Lituji, voláte správně - prostě ty, které měly tajemnou atmosféru.
Z knihy mám velmi smíšené pocity. Většina povídek ve sbírce mě vůbec nezaujala. Jako bych četl nějakého jiného autora, ne Kinga. Musím přiznat, že znám daleko kvalitnější autorovy povídkové soubory.
Rozhodně je to jiný King, než na kterého může být většina čtenářů zvyklá. Tuto sbírku dvanácti příběhů totiž kromě už tradičních hororových kousků táhnou převážně filozofické povídky, nad kterými se člověk musí pořádně zamyslet, aby pochopil jejich myšlenku a poslání. Právě u nich se může plně docenit Kingův um a jeho brilantní vykreslení charakterů postav. Z těchto povídek bych tak rozhodně vypíchl dílo Můj hezký poník, který se zaměřuje na povídání starého muže se svým vnukem, a na jejich rozdílné pohledy na vnímání času. Dále pak například povídku Umneyho poslední případ, ve kterém naše hlavní postava zjistí, že svůj život nejspíš nedrží ve svých rukou tak, jak si doposud myslela.
Nejlepší povídkou je však pro mě ta s názvem Dům v Javorové ulici. Té vévodí nejen skvěle napsané dětské postavy, ale hlavně postava nevlastního otce, která je napsána tak geniálně, že ho budete nenávidět každičkým kouskem těla. Prvek jistého nadpřirozena už je pak jen lehce bizarní třešničkou na dortu tohoto díla.
Povídky, které jdou svým zaměřením více do hororu (Porod, Období dešťů, nebo Crouch End) mi tentokrát přišly poněkud slabší a nedotažené, nicméně svůj účel splnit dokázaly a jako příjemná lehce děsivá jednohubka bez nějakého většího originálního nápadu fungovaly dokonale.
Co však opravdu nechápu a hlava mi doteď nebere, že by něco takového byl schopen King napsat, tak je povídka Udrž hlavu a její kratičký doplněk Majestátní Brooklyn. Toto byla totiž opravdu bolest číst. I přesto, že jsem člověk, který sport miluje a troufne si říct, že i ve světě baseballu není úplným začátečníkem, tak převážně povídka Udrž hlavu je opravdu kousek, při kterém vám během čtení krvácí oči z toho, jak špatná a jednoduchá je. Majestátní Brooklyn už je pak jen návazný random generátor slov, který zasazuje této povídce poslední hřebíček do rakve.
Jak už to tak u povídkových sbírek bývá, střídají se zde části, které ukazují Kinga v top formě a části, u kterých si pokládáte otázky, z jakého důvodu vůbec spatřily světlo světa. Za mě bych tedy, co se povídkových sbírek od Kinga týče, pořád raději doporučil díla jako Bazar zlých snů, nebo Černočernou tmu. Tam jsou podle mého povídky více konzistentní a nelétají na škále mezi genialitou a odpadem. 70%
Část díla
- Crouch End 1980
- Desátníci 1993
- Doktorův případ / Případ pro doktora Watsona 1993
- Dům v Javorové ulici 1993
- Lituji, voláte správně 1993
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Po knize jsem náhodně sáhla v knihovně. King je moje srdcovka ale tentokrát bohužel za mě velká slabota. Povídky nudné, témata dosti podobné a dokonce u "Udrž hlavu" jsem několikrát usnula. Za mě nejslabší dílo od Kinga.