Povídky karlštejnského havrana
Václav Beneš Třebízský
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141530/povidky-karlstejnskeho-havrana-wYV-141530.png
3
30
30
Povídky karlštejnského havrana patří k nejoblíbenějším knihám Václava Beneše Třebízského. A právem. Třebízský se tu v povídkách, spojených mezi sebou v jeden organický celek vyprávěním staletého havrana z Karlštejna — je to jakési ztělesněné svědomí historie — nabádavě obrací především k mládeži, aby se učila žít z historie svého národa, z jejích období slávy i z dob poroby. Je pravda, že Třebízský — na rozdíl od Jiráska a Wintra — nerozlišuje historická fakta od smyšlenek, že přemíra citové zaujatosti a horečnost, s níž psal své práce, mu mnohdy nedovolovaly proniknout hlouběji v podstatu věci a leckdy snižovaly uměleckou hodnotu jeho děl. Jedno však měl Třebízský s nimi společné. Citlivý smysl pro sociální nerovnosti, který především určoval jeho dílo. Uplatňovalo skutečně důsledně myšlenku vlasteneckého působení literatury na nejširší vrstvy národa, stalo se lidovým čtením v tom nejkrásnějším smyslu slova. Medailón o autorovi napsal Zdeněk Pešat.... celý text
Přidat komentář
Knížka je to tenká, ale čtení těžké. Autor určitě vychází z místních pověstí, kterých se ke Karlštejnu váže nespočet. Dnešním jazykem by nám oba příběhy vystačily na pár stránek. Při havranově vyprávění se mi vnucovala vzpomínka na jiného klasika: "Neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit."
A v té souvislosti i staré úslovi "kecáš jako havran" nabývá úplně jiného významu, než jak jsem ho zatím chápala.
K Třebízskému se jistě vrátím, k téhle knížce už nejspíš ne.
První povídka byla celkem čtivá, o té druhé se toto říct nedalo. Autor by udělal lépe, kdyby ponechal pouze tu první.
Opravdu velmi dobře a čtivě zpracované historické obrazy, které vynikají především svojí reálností - kromě motivů nenaplněné lásky, zde hraje hlavní roli faleš, nenávist, závist a všudypřítomná krutost doby. Havranovo vyprávění působí jako výborný tmel k takto koncipovaným povídkám a je jen velká škoda, že jich autor nepřipojil více.
V knížce jsou dvě historické povídky, jejichž děj je spojen s obyvateli Karlštejna, které jsoou mdlé, vůbec ne čtivé, ještě že knížka má jen 100 stránek.
Část díla
Dcera pana purkrabího
Masopust na Karlštejně
Pan David Boryně na Roztokách
Pod Karlštejnem
Povídky Karlštejnského havrana
Autorovy další knížky
| 1908 |  Královna Dagmar |
| 2010 | Bludné duše |
| 1958 | Povídky karlštejnského havrana |
| 1974 | Trnová koruna |
| 1958 | Anežka Přemyslovna |
Ve své době to asi bylo přijatelné romantické a vlastenecké čtení.