Povídky karlštejnského havrana
Václav Beneš Třebízský
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38523/povidky-karlstejnskeho-havrana-38523.jpg
3
31
31
Povídky karlštejnského havrana patří k nejoblíbenějším knihám Václava Beneše Třebízského. A právem. Třebízský se tu v povídkách, spojených mezi sebou v jeden organický celek vyprávěním staletého havrana z Karlštejna — je to jakési ztělesněné svědomí historie — nabádavě obrací především k mládeži, aby se učila žít z historie svého národa, z jejích období slávy i z dob poroby. Je pravda, že Třebízský — na rozdíl od Jiráska a Wintra — nerozlišuje historická fakta od smyšlenek, že přemíra citové zaujatosti a horečnost, s níž psal své práce, mu mnohdy nedovolovaly proniknout hlouběji v podstatu věci a leckdy snižovaly uměleckou hodnotu jeho děl. Jedno však měl Třebízský s nimi společné. Citlivý smysl pro sociální nerovnosti, který především určoval jeho dílo. Uplatňovalo skutečně důsledně myšlenku vlasteneckého působení literatury na nejširší vrstvy národa, stalo se lidovým čtením v tom nejkrásnějším smyslu slova. ... celý text
Přidat komentář
Knížka je to tenká, ale čtení těžké. Autor určitě vychází z místních pověstí, kterých se ke Karlštejnu váže nespočet. Dnešním jazykem by nám oba příběhy vystačily na pár stránek. Při havranově vyprávění se mi vnucovala vzpomínka na jiného klasika: "Neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit."
A v té souvislosti i staré úslovi "kecáš jako havran" nabývá úplně jiného významu, než jak jsem ho zatím chápala.
K Třebízskému se jistě vrátím, k téhle knížce už nejspíš ne.
První povídka byla celkem čtivá, o té druhé se toto říct nedalo. Autor by udělal lépe, kdyby ponechal pouze tu první.
Opravdu velmi dobře a čtivě zpracované historické obrazy, které vynikají především svojí reálností - kromě motivů nenaplněné lásky, zde hraje hlavní roli faleš, nenávist, závist a všudypřítomná krutost doby. Havranovo vyprávění působí jako výborný tmel k takto koncipovaným povídkám a je jen velká škoda, že jich autor nepřipojil více.
V knížce jsou dvě historické povídky, jejichž děj je spojen s obyvateli Karlštejna, které jsoou mdlé, vůbec ne čtivé, ještě že knížka má jen 100 stránek.
Část díla
 |
Dcera pana purkrabího |
|
Masopust na Karlštejně |
|
Pan David Boryně na Roztokách |
|
Pod Karlštejnem |
 |
Povídky Karlštejnského havrana |
Autorovy další knížky
| 1908 |  Královna Dagmar |
| 2010 | Bludné duše |
| 1958 | Povídky karlštejnského havrana |
| 1974 | Trnová koruna |
| 1958 | Anežka Přemyslovna |
Tak trochu jednotvárně a ospale kráá-krááká karlštejnský havran to své... Pan David Boryně na Roztokách a i Dcera pana purkrabího, mi moc zajímavého, či nevšedního do této četby - knížky nepřinášejí...
Celkově to bylo takové zdlouhavé, místy kostrbaté čtení, od autora V. B. Třebízského vyprávění. Velká škoda, neb tento pán ze svých - jiných, historických knih a příběhů..., mou pozornost až do samého závěru, udržet umí.