Povídky Malostranské
Jan Neruda
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155998/bmid_povidky-malostranske-5Ab-155998.png
3
2940
2940
Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá věrný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně vylíčeny a charakterizovány. Nemalý význam v jeho povídkách zaujímá i přesný místopis prostředí, v němž se děje povídek odehrávají.... celý text
Přidat komentář
Některé povídky jsou opravdu zajímavé, některé zase ne. Kniha rozhodně za přečtení stojí, ale nenutil bych k tomu dnešní mládež v povinné četbě...
no dostali jsme to jako povinnou cetbu a diky te staročeštine se to tak blbe cetlo ... ale zajimave povidky
Dlouhé povídky jsou nudné a ubíjející, teď se divím, že jsem knihu neodložila... Kratší se mi ale líbily, i když v nich nebyl děj, jak jim někteří vyčítají, tak podle mě měly hezkou myšlenku.
Jako celek se mi dílo líbilo, i když některé povídky mám raději (např. Doktor Kazisvět) a jiné méně ráda (např. Svatováclavská mše).
Jako celek se mi dílo líbilo, i když některé povídky mám raději (např. Doktor Kazisvět) a jiné méně ráda (např. Svatováclavská mše).
Měla jsem tu knížku jako povinnou četbu. Nemůžu říct, že se mi nelíbila, ale ani mě to nijak nestrhlo. Taky se hůře četla a vím jistě, že bych ji znovu do ruky nevzala.
Povídky malostranské jsem měla jako samostatnou otázku u maturitní zkoušky, líbily se mi všechny povídky. Dlouho jsem čtení odkládala, protože jsem se nemohla prokousat Tichým domem, který jsem dodnes nepřečetla, stejně tak Figurky. Jinak ostatní povídky se mi líbily, zejména jak Neruda popisuje Malou stranu za doby jeho dětství.
Kniha plná námětů na romány. Na malé ploše autor dokáže perfektně popsat prostředí, charaktery, situace, pomocí drobných detailů tvoří působivou atmosféru a s citem pro všechny rysy lidské povahy představuje v této knize celou škálu typů, přesně jak se s nimi člověk setkává v životě.
Bohužel na hodnocení této knihy se opět podepisuje to, že je povinnou četbou. A jak víme z mnoha různých výzkumů, průměrný český student z četby moc těžit nedokáže. Hodnocení této knihy to může jen potvrdit.
Dobová prozaická špička. Brilantní charakterové studie, okořeněné geniem loci Malé Strany a jemným satirickým humorem. Především jsou ale Povídky Malostranské vynikajícími formálními experimenty. Nejkratší a nejodvážnější povídka U Tří lilií je toho dobrým důkazem.
Podobně jako já, tak asi více lidí zná televizní a filmové zpracování povídek dříve, než si je přečte.
Jsou mistrovským vyjádřením povahopisu a života Nerudou vybraných jedinců, na které si pamatuje ze svého dětství, jak mu uvízly v jeho paměti a v těchto povídkách vysvětluje i proč.
Tak moc jsem se při čtení komentářů pobavil.
Jsou to jedny z nejlepších povídek, jaké v české literatuře existují.
když jsem začala PM číst, měla jsem chuť to roztrhat, až tak jsem byla otrávená.. dost mi vadí to okecávání o ničem v některých pasážích a ubohý děj.. přiznám se že minimálně 4 povídky jsem vynechala... plánuju si to přečíst znovu, až bude víc času x).. ale na druhou stranu, když jsem se dostala k povídkám jako je např.Přivedla žebráka na mizinu, Doktor Kazisvět a Psáno o letošních dušičkách, našla jsem si tam to svoje a dost mě zaujaly.. takže právě kvůli těmto "klenotami mezi hráchem" dávám 3 hvězdy ;)
Nedá se to číst! A nejhorší je, když o tom musíte napsat seminárku a musíte se tím prodírat a prodírat. Příběhy jsou o ničem, nic zajímavého se tam neděje. Ono se tam neděje vůbec nic, abych byla přesná. První povídka není ani povídka, je to jen popis. Nelíbí se mi ani jedna. Ty za tím mají jediné plus - jsou kratší. Chápu, že v té době bylo málo úrpzaiků, ale tohle?? To i Arbesovi Štrajchpudlíci jsou lepší.
...asi ve mě bublá nenávist k čemukoli, co se mělo číst do školy. Já ji četla sice až dobrovolně na VŠ, ale pocity křivdy z minulosti nejspíš převládly. Mě PM nebaví, nenašla jsem žádný úhel pohledu nebo postoj, který by chápal proč byly napsány tak, jak jsou. Hvězdy za to, že jsou krátké :) a poetické názvy povídek
Soubor milých povídek, mě se nejvíce líbila ta o panu Ryšánkovi a panu Schlegelovi
Měla jsem je jako povinnou četbu kdysi na základní škole a dodneška si vzpomínám, že i když přečtu cokoli, s tímhle jsem měla poměrně problém a nehodlám si tuhle knížku přečíst někdy znovu.
Štítky knihy
Praha povídky 19. století zfilmováno rozhlasové zpracování české povídky každodenní život Malá Strana (Praha)Část díla
Doktor Kazisvět
1876
Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta
1878
Hastrman
1878
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
1878
Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno
1878
Autorovy další knížky
| 2014 | Povídky malostranské |
| 1947 | Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Jediná povídka, která mi přišla, že za něco stála byla Psáno o letošních dušičkách. Má krásnou myšlenku a je příjmená na čtení, není zde přehršel postav ani zbytečných slov. Nechápu ty dvě stostránkové povídky na začátku a na konci, podle mě zbytečně dlouhé, sbírka by to byla pěkná, bez těch zbytečností.
Také mi docela lezlo na nervy, jak v každé povídce (kromě asi dvou) byl pohřeb nebo někdo umřel.