Kocour z Montmartru
Michaela Klevisová
Povídky o kočkách a jejich lidech série
< 2. díl >
Druhá sbírka povídek o kočkách a jejich lidech z pera známé autorky detektivek Michaely Klevisové vypráví veselé i dojemné příběhy kočičích hrdinů, které se proplétají s těmi lidskými.
Přidat komentář
Příjemné oddechové čtení, pro všechny milovníky koček. Autorka v knize krásně popsala vztahy mezi kočkou a člověkem, které mohou být inspirací pro nás všechny. Máme se od zvířat ještě hodně co učit ;)
Skvělá terapie kočkou :). A povídka Kočičí štěstí je prostě top. V několika bodech jednoduché rady pro život. Jedna z životních moudrostí kočky paní spisovatelky (tu prý má ze všech nejraději) a mně se taky moc líbí: ,,Co neovlivníš, tím se nestresuj." I když je opravdu těžké se jí řídit...
Nádherná sbírka dojemných povídek o lásce lidské a kočičí, doporučuji všem nejen kočkomilům. Nejlépe se čte s nějakým chlupatým uzlíčkem na klíně, a já jsem si při čtění znovu uvědomila, proč prostě nutně musím mít doma ten svůj malý zvěřinec.
Já snad až půjdu do důchodu, budu muset sehnat nějakou kočku či kocoura. Ale nejdříve první knihu povídek. Další česká autorka, která se dá číst (už se těším na detektivky), další kočičí knihy (po Dalajlamovych kočkách). Ale ony i ty lidské osudy jsou zajímavé.
Kniha se mi líbila, četla se dobře, pro mě byla odpočinková, vyskytoval se v ní také humor. Povídky v této knížce se mi líbily a také byly k zamyšlení. Opětovně jako v prvním dílu se mi líbily dialogy mezi člověkem a kočkou, pomoc lidí kočkám - hrdinům v knize nebyl lhostejný osud koček a opětovně jim pomáhali, jak mohli. Zajímavé byly i kočičí sny.
Hodně se mi líbila povídka KOČIČÍ ŠTĚSTÍ. Pokud by se člověk řídil radami kočky v této povídce, určitě by jeho život vypadal mnohem lépe.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kočka vás bude milovat a respektovat, jestliže vycítí, že vy milujete a respektujete ji. Bude vám lásku oplácet ve stejných dávkách, v jakých je bude dostávat.
Vždycky když něco dobře funguje, objeví se blbec, který se to pokusí zničit.
Chybovat srdcem je přijatelnější než chybovat rozumem, napadá mě, protože to pak člověk dokáže sám před sebou líp obhájit.
David má pravdu. Jsem nedospělá, nezodpovědná, pošetilá. Jsem.
Pěkné a milé příběhy, oddechové a pozitivní čtení nejen pro milovníky koček. Knížka je velmi útlá, ideální čtení na víkend, cestu vlakem atp.
Úžasné pokračování prvního dílu. Nádherná kniha o skvělých kočkách, krásně se čte a určitě se k ní jednou vrátím. :-)
Po přečtení prvního dílu jsem se s chutí vrhla i na druhý, ale musím říct, že tento mě dost zklamal. První byl chytlavý, čtivý, pohodový, druhý mi přijde jako knížka, která vznikla pouze proto, že se první povedla. Některé povídky jsou dobré, ale podruhé bych knížku už nečetla.
PS: Detektivky této autorky jsou naprosto super!
O Michaele Klevisové jsem věděla jen to, že píše detektivky. Proto jsem byla velmi překvapená, co jsem si to v knihovně vlastně půjčila. Mile překvapená. Bylo to příjemné čtení, pohladilo na duši :-).
Nejvíc se mi líbily povídky Kočičí štěstí a Nejvyšší čas dostat rozum. Jsou velmi poučné :-)
Knížka byla opět hezká, ale nepřišla mi tak čtivá jako předešlé knížky. Jinak povídky byli hezké, zajímavé a místy i poučné co se týká toho jak můžeme vnímat svět kolem nás.
První kočičí povídková sbírka se povedla tak, že bylo jasné, že pokračování na sebe nenechá dlouho čekat. Jsem za něj velmi ráda, ale zůstanu věrná knize první .
Ta byla dokonale vyvážená, všechny příběhy a každá jednotlivá kočička jedinečná.
První polovina Kocoura z Montmartru se nese ve stejné kvalitě a duchu. Druhá je pak více věnována lidem. Zde jsem nebyla zdaleka tolik oslovena a musím říci, že povídkám v mých očích něco chybělo.
Je to však pravděpodobně jen mým individuálním pohledem a u třetí kočičí knihy bude znovu hledat to pomyslné okouzlení,
neboť za přečtení určitě stojí!
Nedávno do mého života vstoupila toulavá kočka.Sousedé na ní volali "táhni", jakmile se objevila na jejich dvorku, a tak jsme ji pojmenovali Táhni. Milá Táhni nás adoptovala. Byla krásná - zrzavobílá s černou velkou skvrnou na hlavě - úžasná kombinace a ten výraz v kočičí tvářičce, jen promluvit. Na toulky chodila stále, lidí se nebála a vždy se k nám vracela. Už je to pár týdnů, co se Táhni nevrátila. Pořád čekám.
Kniha Kocour z Montmartru mě potěšila. Jsou to milé povídky o hrdém tvorečkovi, který s námi sdílí domov.
Milé povídky o kočkách. Některé jsou slabší, některé jsou skvělé, ale tak už to v povídkových knížkách bývá. Každopádně jsem ráda, že jsem si ji přečetla, stejně jako u prvního dílu, a moc ráda bych si přečetla i poslední knihu.
Paní Klevisové se podařilo napsat velice milé, vlídné , něžné a některé i dojemné povídky. Moc příjemné čtení na sychravý listopadový den. Zkusím i některé její detektivky. Doporučuji, knížka potěší a po duši pohladí.
Pustila jsem se do ní proto, že mě moc bavila autorčina povídková kniha Štěstí je zadarmo. A opět spokojenost! Povídkami se míhají číči (o čemž vypovídá už obálka), i když příběhy jsou hlavně o lidech. Měla by to být povinná četba pro lidi, kteří si plánují pořídit kočku a dosud žádnou neměli, jelikož z příběhů se mezi řádky o kočičí duši hodně dozvídáme.
Chtěla jsem něco nenáročného na čtení a sáhla po téhle. A protože kočky mám ráda, tak jsem byla spokojená. Knížka se mi líbila a přečtu si i Čekání na kocoura.
Část díla
Černá kočka přes cestu
2013
Checkpoint Charlie
2013
Coco Chanel
2013
Helmut z kolonie
2013
Jednou za život
2013
Autorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Moc milá, útlá knížka, která se moc dobře četla. Povídky jsou kratičké a hezky vystihují povahu koček a také lidí, kteří je obklopují. Působí na mě trochu jako návštěva (chlupatého) terapeuta.