Povídky o lásce
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521306/bmid_povidky-o-lasce-nzb-521306.jpg
3
272
272
Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech – takové je základní téma Povídek o lásce. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh v šestnácti povídkách nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem a vždy laskavě a s pochopením pro lidské slabosti.... celý text
Přidat komentář
Přiznávám, že autora příliš v oblibě nemám a většinou nad jeho knihami nechápavě vrtím hlavou.
Náhodou se mi do rukou dostala tato kniha, která obsahuje šestnáct povídek, v každé z nich je odlišným způsobem vykreslen pojem lásky.
Některé jsou zajímavé, úsměvné, ale i smutné. U jiných jsem postrádala pointu.
Asi každý čtenář si najde tu svou povídku, která ho upoutá.
Přečetla jsem povídky za jeden večer a ano, bylo to příjemné letní čtení. I když... nějak mi u některých povídek chyběl nějaký hlubší závěr, který by myšlenku povídky dokončil. Ale i tak, hodnotím čtyřmi hvězdičkami, některé myšlenky byly pro mne zajímavé a navedly mě k hlubší úvaze o přečteném. V podstatě se jednalo o racionální vysvětlení neracionálních situací, prožitků, myšlenek.
Tož jsem si podruhé přečetla Povídky o lásce a říkám si "Jo, čte se to dobře"... ale že bych z nich byla nějak odpálená... V současném rozpoložení mi přijdou spíš smutné. U Kostky osudu jsem se na poprvé smála nahlas, teď jsem se tak usmívala...
Tak už to u povídkových knih bývá, některé povídky se povedou, jiné se dají označit jako propadák. Ale v této knize bych za dobré označil tak dvě až tři (Kostka osudu, Dáma s krémem a snad ještě Vzkříšení), ostatní jsou spíše podprůměrné, ba dokonce nezajímavé. A to je ze šestnácti povídek docela bída, četbu této knihy jsem si mohl klidně odpustit, o nic bych nepřišel.
Tuto povídkovou knihu jsem původně ani neplánovala číst, ale když jsem ji před lety dostala jako dárek, tak jsem se nakonec do ní pustila. No a potvrdilo se mi, proč jsem tu knihu vlastně ani nechtěla číst.
Jak to obecně u povídek bývá, některé vás v daném souboru zaujmou více a některé zase méně. A tady mne většina povídek přišla průměrná či podprůměrná – proto to nízké hodnocení. Dost často jsem se nudila, nebavilo mne to. Povrchní, plytké. V některých momentech jsem měla pocit, jako bych dané motivy či situace viděla už někde jinde. Kniha mi toho příliš nepředala, pro mne bohužel čas zabitý převážně nudou a čtením o ničem.
Oddechové čtení třeba na letní dovolenou, povídky se čtou rychle, jsou dobře napsané a pointy jim nechybí. Autor je napsal se sarkasmem a ironií, která je pro něj typická. Jde kriticky pod povrch manželských i nemanželských vztahů a hledá, co by se dalo nazvat láskou. Stejně jako uvádí alcahanca se mi z tohoto souboru nejvíce líbily povídky Kostka osudu a Vzkříšení - tam byla romantika i láska tak, jak si ji člověk představuje ;-)
Povídky o lásce jsou skvělé čtení na léto. Nenáročné, oddychové a rychlé na přečtení.
Vzhledem k tomu, že jsou povídky opravdu krátké, nemáte nejmenší šanci vytvořit si vztah k postavám.
Autorův styl psaní mi vyhovuje, knihu jsem přečetla rychle a bez problémů.
Děje jednotlivých povídek mě ale nenadchly. Neurazily, ale ani nenadchly.
Celkově knihu hodnotím průměrně. Prostě letní čtení.
Kostka osudu a Vzkříšení se mi líbilo nejvíc. Ostatní povídky dobrý průměr. Existuje mnoho podob lásky, pokud to chcete zjistit, přečtěte si tuto knihu.
Ani tato kniha povídek od Viewegha mě nezklamala. Je to velmi čtivá, pohodová oddychovka.
Taková oddychovka, pobavila mě, rozesmutnila, přiměla přemýšlet, tak si představuju knihu povídek :)
Knihy Michala Viewegha jsou něco jako knižní fast-food. Čtení utíká, docela se u něj člověk baví a jakmile knihu odloží, vše zapomene. Jsou to mini(sukňové)příběhy ze života, přináší člověku odreagování. Některé jsou člověku bližší, jiné méně, ale každý čtenář si asi najde to své. Čistý, lehce stravitelný průměr. Cheeseburger.
Jako oddechovka stačí, ale nenadchne. Podobně laděné Povídky o manželství a sexu mi přišly přeci jen o trochu silnější.
Některé povídky byly zajímavé, jiné k zamyšlení a některé se mi třeba vůbec nelíbily. Avšak povídka "Kostka osudu" vše vykompenzovala; smála jsem se na celé kolo (bohužel v metru), nedokázala jsem přestat; totální záchvaty smíchu... Ještě dlouho potom, když jsem si na ni vzpomněla, tak se záchvat opakoval... :-))) Tak už jen kvůli této povídce doporučuji titul přečíst. :-)
Kniha o různých podobách lásky. Myslím, že neurazí, ale ani dvakrát nenadchne. Od autora jsem četla už lepší.
Roky mi tato kniha ležela v knihovničce a letos před Vánoci, jsem si řekla, že si ji v klidu přečtu, abych načerpala pozitivní energii. Předpokládala jsem (soudě podle názvu), že knížka bude obsahovat radost ze života, svěžest a lesk nových lásek, které dokáží prozářit i okolní svět. Vše však bylo jinak. Příběhy jsou zajímavé, napínavé, čtivé a mnohdy nechybí ani moment překvapení. Kniha je však úplně jiná, než jsem v původní neznalosti předpokládala, jelikož je o různých (mně osobně spíše vzdálených) podobách lásky. Jde o lásky, které již mají ledasco odžito a přetváří se v sounáležitost. Dále jsou tu zaznamenána rychlá vzplanutí a bryskní konec. Sečteno, podtrženo, knihu doporučit mohu, ale je potřeba od ní očekávat spíše chladnou leč zajímavě vylíčenou realitu, než hřejivou radostnost a rozvernost, kterou může láska přinášet.
Viewegha jako spisovatele neuznávám, ale nemůžu mu upřít, že jeho knihy jsou čtivé a zabaví, když chce člověk knihu, na kterou se nemusí soustředit.
Některé povídky jsou dobré, některé horší. Nejvíc se mi líbila Kostka osudu. Tak u toho jsem brečela smíchy
Odpad - Špaček, Dočasná ztráta orientace, Něco na těch Vánocích musí být.
* - Definice lásky, Třikrát a dost, Sedmdesát čajových růží
** - Smilstvo
*** - Srdce domova
**** - Záhada, Neporazitelný sok, Kostka osudu, Srovnávací test, Rakev
***** - Dáma s krémem, Spisovatelův otec, Vzkříšení
Část díla
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Občasné setkání s autorem jednoho tématu - soužití muže a ženy v různých souvislostech, konstelacích, věku, ... Zaujala mne povídka Hokejista a "duchodcovsky vtip". Zbytek tak nějak prošel nevšímavě kolem. Bohužel autor dvěma knížkami na začátku své kariéry vyčerpal svůj potenciál a pak už jen pokračuje v recyklaci, tu úspěšně, tu méně.