Povídky z jedné a druhé kapsy
Karel Čapek
Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci či fanatičtí sběratelé, přinášejí daleko více, než se na první pohled zdá. Čapek v nich uplatnil všechny stránky svého výjimečného talentu. Nejenže je skvělým vypravěčem napínavých příběhů, ale zároveň mistrem paradoxů, autorem, který jednou uplatní svůj smysl pro jemnou ironii (básník ve svých verších podvědomě zachytí číslo auta, které srazilo ženu), jindy přiblíží své pojetí spravedlnosti, kterou nelze vtěsnat do žádných zákonů, jindy napůl vážně napůl s tichým úsměškem předvede novou psychoanalytickou metodu jak usvědčit vraha i rychle rozpoznat novináře. Čapkovy povídky jsou přeloženy do všech myslitelných jazyků, většina z nich bezesporu obstojí ve srovnání s dílem největších mistrů drobných próz ve světové literatuře; přiznávám, že nikdy jsem žádnou knihu nečetl tolikrát a s takovým potěšením jako právě tuto.... celý text
Přidat komentář
Jedna z mych oblibenych knizek, ke ktere se rada vracim. I kdyz nektere povidky znam uz skoro nazpamet. Naslo by se par oproti ostatnim slabsich povidek, ale vetsina z nich je proste skvelych - a to i tehdy kdyz se tam vlastne nic moc prevratneho nestane. Capek byl zkratka mistr vypravec, ktery by i pouhy let mouchy dokazal popsat poutave.
Já vlastním Povídky z jedné kapsy Povídky z druhé kapsy, vydané v roce 1964 Státním nakladatelstvím krásné literatury a umění, n.p. jako 1836. publikaci krásné litarutury.
Četla jsem tyto povídky jen kvůli maturitě a bohužel ve mně nezanechaly žádnou významnou pohnutku, která by mě nutila si je přečíst znovu.
Povídky z jedné kapsy
Co se týče formy, tak je to prostě paráda. Povídky se čtou doslova jedním dechem. A co se obsahu týče, tak ten poněkud kolísá povídku od povídky, ale dá se říct, že jsou to vesměs povídky zajímavé, přičemž mojí nej je Naprostý důkaz, jejíž pointa je perfektní.
Povídky z druhé kapsy
O formě platí to, co jsem napsal výše, přičemž je docela originální, jak na sebe jednotlivé povídky jakoby navazují, když ty příhody a případy vyprávějí různí chlapíci, sedící nejspíš někde u piva nebo něčeho jiného od alkoholu. Ovšem co do obsahu jsou tyto povídky poněkud slabší.
I přes tu kolísavost v obsahu si tam určitě každý najde tu svou nej a ty, které budou bavit více nebo méně. No a styl, jakým jsou napsané, proti tomu nemůže snad nikdo nic mít, a právě díky tomu, jak jsou skvěle napsané, patří ke skvostům české literatury.
Tak dneska jsem přečetla jednu povídku "Pád rodu Votických" a moc se mi líbila. Pobavila a dobře se četla. Náročné bylo akorát zorientovat se v rodinných vztazích historických postav.
Povídky z jedné kapsy jsou rozhodně čtivější a lepší než roztahaný a chvilkama opravdu nudný povídky z druhý kapsy. Jako celek je to však geniální ve všech směrech :-)
Povídky z jedné kapsy se mi líbily mnohem víc než z druhé kapsy. Sice jsem to musela číst kvůli povinné četby (které mě vůbec nebaví), ale tohle je velká výjimka. Myslím si že to stojí za přečtení ;).
Knížka tak napůl. Pobavila, ale i nudila.
Některé povídky jsou opravdu povedené, ale část se moc nenadchla.
Zatím u mě nejvíce od autora bodovalo R.U.R.
Knihy Karla Čapka mne dlouho odrazovaly svoji náročností, ale rozhodl jsem se, že mu dám šanci,bez předsudků. A vyplatilo se, sbírka převážně detektivních povídek je ideálním společníkem pro nudné odpoledne či dlouhou cestu MHD :o) Některé povídky skutečně nadchnou, mají skvělý spád a rozuzlení, které jednou čekáte, jednou zase ne. Jsou zde však i povídky, které mi připadají, že jen vyplňují prostor. Celkově však vřele doporučuji a chystám se na další "čapkovky"
Jak tak koukám cítím se skoro trapně, že dávám tak malá počet hvězd, kdyby to šlo dala bych alespoň tři a půl. Ale víc bohužel nemohu. Povídky byly hezké, ale ne pro mě. Četla jsem to pouze z důvodu povinné četby. Není ta knížka, kterou si někdy přečtu znovu.
Pro mne nejlepší kniha z Čapkovy tvorby, a možná nejlepší vůbec. Nejoblíbenější povídky: Zločin na poště, Modrá chryzanténa, Experiment profesora Rousse, Šlépěje, Zločin v chalupě, Balada o Juraji Čupovi, Rekord, Poslední věci člověka ....
Nadherny jazyk, kratke a poutave povidky. Knihu jsem cetla ted po 2. a opet jsem se zasmala......Opravdu prijemne cteni!!!
Čapek byl opravdu výjmečný spisovatel. O zdánlivé maličkosti dokázal napsat hezkou a častou úsměvnou povídku... Nejraději mám asi povídku "Jehla"...
Tyhle povídky od K. Čapka mám v stálé lásce. Jsou především ze soudních síní, ale s autorskou invencí.
Štítky knihy
povídky detektivní a krimi povídky zločiny první republika, 1918-1938 české povídky
Část díla
- Balada o Juraji Čupovi 1929
- Básník 1929
- Čintamani a ptáci 1929
- Experiment profesora Rousse 1929
- Grófinka 1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Sbírka převážně detektivních povídek. Mě osobně se to docela líbilo, některé povídky byly zajímavé více, některé méně a přečteno jsem to měl poměrně svižným tempem.