Povídky z jedné a druhé kapsy
Karel Čapek
Šlépěj, Ukradený kaktus, Čintamani a ptáci, Modrá chryzantéma… Povídky, které vyšly poprvé v roce 1929, baví čtenáře dodnes a nepřestávají udivovat bohatostí jazyka, jemným humorem, svěžestí vyprávění i hloubkou zamyšlení nad lidskými slabostmi, morálkou a spravedlností. Karel Čapek své detektivní povídky zaplnil zástupem lidových postaviček, od zlodějíčků, podvodníků či pošmistrů po sběratele známek. Jeho hrdinové se v jistém okamžiku ocitají v situaci, kdy váhají nad zločinem a vinou i možnostmi jeho potrestání. Díky barvitosti příběhů a autorově schopnosti živě a zábavně a vyprávět patří tato kniha k vůbec nejčtenějším Čapkovým prózám.... celý text
Přidat komentář
Jedna z mych oblibenych knizek, ke ktere se rada vracim. I kdyz nektere povidky znam uz skoro nazpamet. Naslo by se par oproti ostatnim slabsich povidek, ale vetsina z nich je proste skvelych - a to i tehdy kdyz se tam vlastne nic moc prevratneho nestane. Capek byl zkratka mistr vypravec, ktery by i pouhy let mouchy dokazal popsat poutave.
Já vlastním Povídky z jedné kapsy Povídky z druhé kapsy, vydané v roce 1964 Státním nakladatelstvím krásné literatury a umění, n.p. jako 1836. publikaci krásné litarutury.
Četla jsem tyto povídky jen kvůli maturitě a bohužel ve mně nezanechaly žádnou významnou pohnutku, která by mě nutila si je přečíst znovu.
Povídky z jedné kapsy
Co se týče formy, tak je to prostě paráda. Povídky se čtou doslova jedním dechem. A co se obsahu týče, tak ten poněkud kolísá povídku od povídky, ale dá se říct, že jsou to vesměs povídky zajímavé, přičemž mojí nej je Naprostý důkaz, jejíž pointa je perfektní.
Povídky z druhé kapsy
O formě platí to, co jsem napsal výše, přičemž je docela originální, jak na sebe jednotlivé povídky jakoby navazují, když ty příhody a případy vyprávějí různí chlapíci, sedící nejspíš někde u piva nebo něčeho jiného od alkoholu. Ovšem co do obsahu jsou tyto povídky poněkud slabší.
I přes tu kolísavost v obsahu si tam určitě každý najde tu svou nej a ty, které budou bavit více nebo méně. No a styl, jakým jsou napsané, proti tomu nemůže snad nikdo nic mít, a právě díky tomu, jak jsou skvěle napsané, patří ke skvostům české literatury.
Tak dneska jsem přečetla jednu povídku "Pád rodu Votických" a moc se mi líbila. Pobavila a dobře se četla. Náročné bylo akorát zorientovat se v rodinných vztazích historických postav.
Povídky z jedné kapsy jsou rozhodně čtivější a lepší než roztahaný a chvilkama opravdu nudný povídky z druhý kapsy. Jako celek je to však geniální ve všech směrech :-)
Povídky z jedné kapsy se mi líbily mnohem víc než z druhé kapsy. Sice jsem to musela číst kvůli povinné četby (které mě vůbec nebaví), ale tohle je velká výjimka. Myslím si že to stojí za přečtení ;).
Knížka tak napůl. Pobavila, ale i nudila.
Některé povídky jsou opravdu povedené, ale část se moc nenadchla.
Zatím u mě nejvíce od autora bodovalo R.U.R.
Knihy Karla Čapka mne dlouho odrazovaly svoji náročností, ale rozhodl jsem se, že mu dám šanci,bez předsudků. A vyplatilo se, sbírka převážně detektivních povídek je ideálním společníkem pro nudné odpoledne či dlouhou cestu MHD :o) Některé povídky skutečně nadchnou, mají skvělý spád a rozuzlení, které jednou čekáte, jednou zase ne. Jsou zde však i povídky, které mi připadají, že jen vyplňují prostor. Celkově však vřele doporučuji a chystám se na další "čapkovky"
Jak tak koukám cítím se skoro trapně, že dávám tak malá počet hvězd, kdyby to šlo dala bych alespoň tři a půl. Ale víc bohužel nemohu. Povídky byly hezké, ale ne pro mě. Četla jsem to pouze z důvodu povinné četby. Není ta knížka, kterou si někdy přečtu znovu.
Pro mne nejlepší kniha z Čapkovy tvorby, a možná nejlepší vůbec. Nejoblíbenější povídky: Zločin na poště, Modrá chryzanténa, Experiment profesora Rousse, Šlépěje, Zločin v chalupě, Balada o Juraji Čupovi, Rekord, Poslední věci člověka ....
Nadherny jazyk, kratke a poutave povidky. Knihu jsem cetla ted po 2. a opet jsem se zasmala......Opravdu prijemne cteni!!!
Čapek byl opravdu výjmečný spisovatel. O zdánlivé maličkosti dokázal napsat hezkou a častou úsměvnou povídku... Nejraději mám asi povídku "Jehla"...
Tyhle povídky od K. Čapka mám v stálé lásce. Jsou především ze soudních síní, ale s autorskou invencí.
Část díla
Balada o Juraji Čupovi
1929
Básník
1929
Čintamani a ptáci
1929
Experiment profesora Rousse
1929
Grófinka
1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Sbírka převážně detektivních povídek. Mě osobně se to docela líbilo, některé povídky byly zajímavé více, některé méně a přečteno jsem to měl poměrně svižným tempem.