Rezistence
Veronica Roth
Povstalecká trilogie / Divergencia série
< 2. díl >
Žádná volba není bez následků. Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou – a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , CooBooOriginální název:
Insurgent, 2012
více info...
Přidat komentář
“Cruelty does not make a person dishonest, the same way bravery does not make a person kind.” Líbilo se mi to o něco míň než jednička, ale stejně jsem byla napnutá co se stane dá, takže jsem to přečetla poměrně rychle. No cliffhanger je tam dost šílenej, už se nemůžu dočkat poslední knížky.
Tak nevím, asi už jsem na tyhle teen dystopie definitivně stará. Oproti Divergenci byl pro mě druhý díl mnohem nezáživnější a nepřesvědčil mě ani o funkčnosti svého světa. Kladem je, že se opravdu stále něco děje. Přesto jsem se bohužel častokrát přistihla, že popisy základen a zbytečně dialogy svižně přelétávám očima. Když čtenáře zajímá hlavně rozuzlení (které se autorce jako vždycky povedlo), takovéhle tempo děje asi nestačí. Nicméně kdo si zamiloval jedničku a nemá mezi oběma díly dlouhý prostoj, bude i ve dvojce nadšený.
Jediné, co mi na knize neskutečně vadilo bylo hraní na kočku a myš mezi Tris a Tobiasem :)
Stejně jako první díl, tak i ten druhý mě naprosto pohltil. Ani chvíli jsem se nenudila, jen jsem stále musela vědět, jaká informace je tak důležitá, po které všichni tak jdou...
Jen škoda, že ještě není vydaný třetí díl, abych se mohla dozvědět, jak to vše skončí :-)
Přečteno jedním dechem. Je pravda, že z počátku jsem byla rozpačitá, protože kniha velmi těsně navazuje na předchozí díl. Ten jsem ovšem přečetla už před drahnou dobou a bohužel mi dost trvalo, než jsem si rozpomenula na klíčové postavy a okamžiky prvního dílu i jeho velké finále. Neškodilo by přidat před první kapitolu jakési intro, nebo mít aspoň po ruce Divergenci a moct pár posledních stránek prolistovat a paměť si osvěžit.
Ale k Rezistenci. Kniha obstojí i sama o sobě, postavy se ještě více vykreslí, příběhy a potyčky jsou nosné, napínavé a zajímavé. Blíže se představí další postavy a hlavně mentalita ostatních frakcí, což je určitě bod k dobru. Hlavní hrdinka jsem ale měla v prvním díle trochu radši. Teď jedná zbytečně často zkratkovitě, občas umanutě a nelogicky, vadí mi i příliš silná lovestory linka. Ale ne tolik, aby pokazila celkový dojem z knihy a čtyřhvězdičkové hodnocení. Při otočení poslední stránky knihy mě stejně jako v případě jedničky napadlo jediné: už aby tu byl další díl.
Na druhém dílu se mi líbí, že se bližšího popisu dočkají i ostatní frakce hlavně zdejší osazenstvo a i samotné prostředí. V prvním díle mi hlavní hrdinka Tris přišla zpočátku málo akční, ale ve druhém díle se do všeho vrhá po hlavě a přemýšlí až pak :-( chvílemi mi připadá jako tvrdohlavé děcko ( je pravda, že jí je teprve 16 let ).I tak mě děj upoutal a knížka se mi líbila. Konec je trochu podivný a je plný otazníku, kdypak asi bude další díl ?
Slabší než jednička, které byla zajímavá hlavně přeměnou hlavní postavy a seznámením se s novým prostředím moderních "barbarských kmenů".
Autorka se chtěla asi vyhnout, tomu, aby se vztah Tris a Tobiase zaseknul na mrtvém bodě. Rozhodnost a přímočarost, kterou jsem si na Tris v prvním díle oblíbil, nahradila nerozhodná i když na 16 let realističtější puberťačka. Z drsného a vyrovnaného Tobiase se stal, někdo kdo je pod drsnou skořápkou jen nejistý naivka.
Příběh se občas zasekával na kruhu: "strašlivé tajemství, ale nesmím ti nic víc říct". Mě osobně se víc líbí, když se postupně přidávají informace a tajemství se postupně rozkrývá.
Finále vlastně nic moc závratného nepřináší. Tolik nenáviděnou Jeanine suše zaříznou bez možnosti závěrečné konfrontace. Slabší 4* a doufám, že to byla příprava na minimálně stejně dobrý díl jako Divergence.
Rezistence bohužel nedosahuje kvality prvního dílu, i přesto se však jedná o zábavnou knihu, kde děj odsýpá. Co mi ale opravdu vadilo, byla Beatrice a její místy až absurdní nechuť ke zbraním, přemíra sebeobviňování a šílené stavy, kdy jí bylo vlastně jedno, jestli přežije (přežila). Tato místa v ději mi přišla přetažená až do absurdity, tak jen doufám, že si autorka podobné Trisiny výlevy v dalším díle ušetří.
Podle mě, je tato série úžasná. U Rezistence si člověk ani trochu neodpočine, neustále se něco děje. Závěr je sice předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo.
Nechápu některé komentáře typu: Tris mi lezla na nervy. Chtěla bych někoho vidět, jak by se choval, kdyby zastřelil svého kamaráda.
Jsem velmi zvědavá na další díl.
Když to porovnám s Divergencí, tak tato kniha mě trochu zklamala. Ne úplně tak příběhově, i když konec jsem malinko nepobrala, ale spíš tím, že Tris se celou dobu chovala jako malý děcko. V minulém díle byla opravdová Neohrožená, ale v teď už ne. Já chápu, zabili jí rodiče a kolem zuří válka, jenže mi připadalo, že se z ní stala pěkná hysterka. Už dlouho mi z žádné hrdinky tahle netekly nervy. Äle pořád je to za 4 * :)
Po prvním dílu, který mne opravdu nadchnul, jsem se těšila na druhý... četl se hezky, byl tedy o poznání brutálnější, ale pořád se něco dělo... ovšem konec mi teda nějak nesedl... věděla jsem, že bude následovat díl další, přesto to skončilo "divně"..
Bylo trochu těžké se do toho začíst, nejdřív mě to prostě docela nudilo.
Nakonec jsem vážně dostala, co jsem zprvu čekala. Sice to stálo nervy a hodně silné vůle na začátku knihy, ale ta část, která nejde jen tak přestat číst, opravdu přišla. Nemohu popřít to, že mě to poté bavilo a konec se mi také velice zamlouval.
Dokonce jsem dostala vysvětlení ohledně toho, co se vlastně kde stalo, že mezi bažinami trčí zrovna jedno jediné město, ale dál musím slečně autorce nechat jednu věc, která už tak chvályhodná není.
Vymyslela postavu, o jejímž duševním zdraví vážně pochybuju, ba co víc, ta holka má stoprocentně nějaké hodně pokročilé stadium demence, a kterou nesnáším snad nejvíc, jak fiktivní charakter nesnášet lze. Ať se to četlo, jak chtělo, myšlenku: "Vždyť ta holka je úplně vymatlaná" jsem z hlavy nedostala.
Hodně povedej díl.
Tento díl vyzdvihnul to, co v prvním bylo špatné a z knihy udělal čitvý klenot pro mladé. Všichni hrdinové se zocelí a ted teprve přichází ten pravý boj. Tiris lutuje svého činu a konečně ji napadne ta myšlenka, co mi vytanula, když Willa picla - mohla ho střelit do ruky.
Jen se divím, že ji Cristina tak rychle odpustila- ale vlastně proč by jí měla nenávidět...to nikam nevede
V knihách je místy sranda a někdy i smutek. Nikdy nevíte co od koho čekat, ale postavy občas přijemně překvapi (Petr).
Jen dělaj někdy kraviny za který bych jím jednu lejskla- ale nikdo není dokonalý, že :-)
A to rozuzlení na konci... wow, to jsem fakt nečekala, koenčně mě kniha překvapila a nemůžu se dočkat dalšího dílu. A nechápu lidi co jim přijde příběh uzavřený- dyk je tam tolik otázek...
Tákže :´) Všichni víme že první díl byl o krapet lepší... Ale Rezistence měla podle mého názoru důkladnější popisy postav a dokázala jsem se do nich líp vžít :) -Přespoilerováno- Caleb a zrádce ?? Musím uznat, že tohle mě nikdy nenapadlo :D Náš malý, uťunťaný Caleb ? Páni ! :D Lynn má prostě v mém srdci místo s nápisem *Reservé* a to že je lesbička na tom nic nemění, naopak !:D Tris mi maličko lezla na nervy. Chápu, je teen která toho zažila a přitom i ztratila hrozně moc.. Tori, Cara, Marcus a pár dalších lidí mi byli krajně nesympatičtí :) Ale to k knihám patří :) Sečteno. neváhej a přečti si i druhý díl :)
Přečteno za 1 den, kniha Vás chytne a nepustí! Akční děj, nečekané zvraty a při tom vše dává smysl.
Tak pro mě byla Divergence také rozhodně lepší. V Divergenci mě bavilo seznamování s jednotlivými frakcemi, postavami, vztahy.. Tady se spíš pořád střílelo a bodalo a křičelo bolestí a umíralo, docela silný kafe. Kolikrát jsem byla hodně zmatená, kdo je kdo a kdo kam patří, protože první díl jsem četla na podzim a podrobnosti už docela pozapomněla. I tak ale pořád dobře vymyšlený příběh a hodně napínavé.
Jen co jsem dospala hodnocení na první díl, jdu si smlsnout na druhém.
Opět jsem příběh zhltla, opět během několika hodin. Opět jsem se bavila trampotami 16-ti leté Tris (se značně vyvinutými sebedestruktivními skoly nebo naopak naprostou absencí pudu sebezáchovy) s chlapcem, na pozadí rozpadajících se frakcí a rychle se blížící války mezi nimi.
Nevím, kolik má mít sága dílů, ale v průběhu čtení jsem si říkala, že je to už skoro překombinované a jak dlouho to bude autorka rozmotávat. Vývoj děje pro mě byl celkem slušně předvídatelný. Situaci, kde mi měla asi klesnout brada, jsem čula vlastně už někde v polovině prvního dílu. Chvílemi se mi to zdálo zbytečně moc krvavý, ale tak tomu bylo i u prvního dílu.
Nakonec to ale dopadlo dobře. Tobias vzal Tris už asi po stoosmdesáté na milost, ikdyž zase šla a vrhla se neozbrojená do situace, kde snadno mohla přijít o život.
Dávám 3 hvězdy. Tobiasi, ty jsou pro tebe, protože já bych jí už dávno profackala, ať se holka vzpamatuje nebo budeš ještě v 90 lítat, tahat jí z malérů a zachraňovat život.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie láska smrt zfilmováno americká literatura pro dívky pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
2012 | Divergence |
2014 | Aliance |
2012 | Rezistence |
2017 | Čáry života |
2014 | Čtyřka: Divergentní povídky |
Myslím, že své pocity z knihy mohu vyjádřit dvěma slovy. Jsem zklamaná. Pokud bych chtěla ještě něco přidat, bylo by to zastesknutí nad tím, jak svět trilogie vypadal na začátku Divergence. Nad hrdinkou, která se už do druhého dílu nedostala, protože se asi někde zapomněla s Tobiasem. Nad tajemným Čtyřkou, který s Tris vstoupil do krajiny strachu, odkud se už nevrátil. Nahradil ho změkčelý Tobias. Nad dech beroucí realističností města a jeho systému, která z knížky postupně vyprchala. Nad neúprosnou logikou dystopického příběhu, kterou nahradila obyčejná love story v novém hávu. To všechno přestávalo fungovat už v Divergenci a já si myslela, že s Rezistencí se to vrátí zpět? Asi se na mě začíná podepisovat, že jsou prázdniny. Přestávám používat mozek.