Pozemšťané a mimozemšťané
Ivo Železný , * antologie
Antologie vědeckofantastických povídek autorů z Československa, Polska, SSSR, USA, Švédska a Velké Británie. Fredric Brown - V tom někdo zaklepal na dveře Janusz A. Zajdel - Právo na návrat William Tenn - Venuše a sedmero pohlaví Jiří Netrval - Styx Sam J. Lundwall - Nic pro hrdiny Frederik Pohl - Tunel pod světem Arkadij a Boris Strugackij - Druhá invaze Marťanů (Deník poctivě smýšlejícího občana) John Wyndham - Pak přijde čas a muž se musí usadit... celý text
Přidat komentář
Celkem povedená antologie sci-fi povídek 8 různých autorů. Na dobu jejího vydání je velmi netypická společná účast "východních" a "západních" spisovatelů v jednom svazku. Úroveň jednotlivých povídek je však poměrně kolísavá od velice slušných až po vyloženě slaboučké. Pro mě byl velmi příjemným překvapením hlavně Janusz A. Zajdel, naopak hodně slabá mi připadala povídka Jiřího Netrvala. Celkově hodnotím jako takový lepší průměr.
Sbírka kvalitních sci-fi povídek autorů různých národností představující na svou dobu netypickou mozaiku příspěvků z východního i západního bloku. Z dnešního pohledu některé povídky již poněkud vybledly a ztratily na aktuálnosti, jiné však s prorockou předvídavostí promlouvají i k současnému čtenáři. Některé povídky jsou navíc satiricky dosti humorné, takže i nad určitými dystopickými výjevy se dá dobře zasmát.
Kniha se mi dostala do rukou náhodou a zajásal jsem, mimo jiné i proto, že v ní je pár ilustrací, které v dospěláckých knihách normálně nejsou. První povídka byla dobrá, druhá vynikající (Právo na návrat). Za zmínku ještě stojí čtvrtá (Styx), zbytek už je jen málo zajímavý, případně naprosté ptákoviny (Venuše a sedmero pohlaví, Nic pro hrdiny). Celkově jsem tedy byl poněkud zklamaný, kromě zmíněných dobrých částí se mi to nečetlo dobře, knihu jsem odkládal a zase se k ní vracel.
Dávám sice přednost zahraničním antologiím sci-fi (mým favoritem je Peter Haining), přesto však sbírka povídek sestavená panem Železným se mi líbila natolik, že jsem si ji pořídil do své knihotéky.
Nářez. Bylo to jako číst několik výborných knih po sobě; musela jsem si po každé povídce dělat povinnou přestávku na to, abych ji v sobě nechala dostatečně doznít. Stejně tak jsem po téměř každé povídce měla pocit, že chci přečíst od daného autora i celé jeho další dílo. Velmi povedený výběr.
Tato sbírka mě definitivně uvedla do světa sci-fi. Nebyla mou první sci-fi knížkou, či povídkou, ale přenesla mě tam. A v tom absolutně "Právo na návrat". Destilovaná čistota sci-fi, reáliemi, plným dějem, myšlenkovým poselstvím. Polský autor, je těžké vyniknout v zemi Lema, ... ale stojí za pozornost i jeho jiné věci. Ostatní ovšem také velmi dobré a momentální žebříček (zejména mezi Sedmero pohlavím a Nic pro hrdiny?) by záležel na momentálním zaměření a náladě. Na dolním konci by byl Netrvalův Styx, myslím že prvotina. Asi ne špatná povídka, určitě myšlenkou, ale konkurence ostatních povídek byla příliš silná. Za ním Strugačtí, kteří mají mnoho nosného, ale toto, co to vlastně bylo? .. v této sbírce .. ne, raději ne. Prý u nich úlitba režimu. Ani tim si nejsem jist, protože to ani jako prorežimní agitka nedávalo smysl. Fakt nevim.
Povedená sbírka sci-fi povídek autorů nejen z komunistického bloku, ale například i z Velké Británie či USA. Velmi vydařená, některé povídky mě opravdu dostávaly do kolen.
Tako kniha ve mě zanechala velice zajímavé pocity.Poprvé jsem jí přečetl tak nějak na půl a po částech. Některé povídky či útržky mi zůstaly v hlavě a přečetl jsem si je pořádně, znovu.Od té doby jsem knihu přečetl asi devětkrát. Je to už skoro pět let nazpátek.Velice mě zaujala povídka A pak přijde čas a muž se musí usadit(jestli to píšu správně) na mě byla docela silná a dostala mě do určitého stupně deprese a smutku.Jelikož ztráta planety a život jinde...Zkrátka jsem se v tom dokonale viděl.
Dále mě nadchla povídka Nic pro hrdiny. Je to zajímavý humor a hrozně mi připomíná dědu když mi něco vypráví. Zkrátka zajímavý příběh o jedné zvláštní bizarní planetě a stroji,který ji vládne a vytváří. :-D Na to nezapomenu.
Povídka Právo na návrat (tuším že to je ta o těch dvou mimozemšťanech)mě zaujala asi nejvíce. Hezký klidný příběh. Nemám co bych vytknul.Četl jsem jí třikrát po sobě. Byl jsem tak zaujatý představou prostředí, že mi místy unikal příběh. :-)
Povídka Styx byla také hodně silná.Vžil jsem se do hrdinů, taky bych nevěděl zda-li vstoupit či nikoliv.Moc bych si to přál ale na druhou stranu....Zanechala ve mě dost otazníků.
Zbytek už mi přišel takový okrajový, ovšem líbilo se mi tam všechno. Na to jak ke to stará sbírka tak to má kvalitu a pro mě velmi ceněná knížka. Bohužel jí už nemám.
Celkem slušná stará (tedy ještě poctivá) scifárna. Žádné "hlubokomyslné psychologické výlevy" alá Mike Resnik, kde scifi = 1 raketa v několika větách a zbytek spíš špatná beletrie (Kirinyaga).
Bohužel jsou některé povídky trochu poplatné době svého vzniku (jak jinak, málokdo dokáže napsat scifárnu nadčasově (včetně Hugo/Nebula awardistů) - byly napsány v letech cca 1950-75.
Jako teenagera mě dostávala povídka Styx a Právo na návrat, dnes mám dost našlápnuto na 50, takže bych upřednostnil povídku Nic pro hrdiny. Nejlepší humorná scifi, co jsem kdy četl. Ovšem uznávám, že pro plné vychutnání tohoto mistrovského kousku Sama Lundwalla je asi potřeba armádní zkušenost. Povinná době poplatná sovětská vsuvka bří Strugackých se mi hnusila už tenkrát a dnes není o moc lepší.
Jinak bych to charakterizoval spíš na scifi / (napětí nebo humor). Rozhodně nic pro feministky, na ty tam číhá plukovník Starý Držkoun i s Robodruhem. ;-) V dnešní bídě s nouzí o pořádnou scifárnu můžu doporučit, pokud akceptujete výše uvedené.
První povídka mě zaujala, druhá šla, ale pak už to šlo jen z kopce. Autoři psát umějí, ale dnešnímu čtenáři už to prostě přijde spíš směšné.
A má feministická duše utrpěla značný otřes..
Už jsem četl i lepší sci-fi. Vzhledem k tomu, že to jsou povídky, mám to pouze rozečtené a kdo ví, jestli dočtu.
Sbírka sci-fi povídek různých autorů. Některé jsou bláznivé, jiné humorné a některé jsem nedočetla. Ale celkový dojem, pro milovníka sci-fi, je dobrý. Nejvíc jsem se bavila u povídek "Venuše a sedmero pohlaví" a "Nic pro hrdiny". Hodně se mi líbila povídka "Styx".
Část díla
Druhá invaze Marťanů
1967
Nic pro hrdiny
1972
Pak přijde čas a muž se musí usadit
1949
Právo na návrat
1975
Styx
1981
Sbírka Pozemšťané a mimozemšťané, sestavená Ivo Železným, je přehlídkou povětšinou humorných kousků zasazených do vědecko-fantastického rámce od takových veličin jakými jsou Fredric Brown, John Wyndham, bratři Strugačtí nebo Frederik Pohl. Kromě dvou výjimek (Právo na návrat Janusze A. Zajdela a Nic pro hrdiny Sama J. Lundwala) se jedná o krátkometrážní povídky. Společným znakem většiny z nich je pořádně nabroušená pointa, ať už je to boj posledních lidí na Zemi proti Zanům (Vtom někdo zaklepal na dveře), snaha venušských Pluchhů o kulturní povznesení (Venuše a sedmero pohlaví) nebo pokus Guye Burckhardta vymanit se z mašinérie stále se opakujícího se dne (Tunel pod světem). Každý z autorů má přitom svůj osobitý pohled na humor, od vyložené non-plus ultra taškařice (Nic pro hrdiny) až k frivolně politické veselosti (Druhá invaze Marťanů). Z rámce veselých kusů se vymyká malinko pochmurný Wyndhamův Pak přijde čas a muž se musí usadit, Zajdelova space novela Právo na návrat a Netrvalův výzkumný Styx. Poslední dvě jmenované pak považuji jednoznačně za to nejlepší, co tato sbírka nabízí.