Poznáš to z polibků
Julia Quinn
Bridgertonovi série
< 7. díl >
Gareth St. Clair je v pěkné bryndě. Otec ho připravil o dědictví a jemu zbyl pouze starý rodinný deník, který může ukrývat tajemství z jeho minulosti a klíč k budoucnosti. Bohužel je psaný v italštině, z níž Gareth neumí ani slovo. Hyacinth Bridgertonová je dívka, které je podle Garetha lepší se vyhnout, umí ale italsky. Když se tihle dva náhodou setkají, Gareth Hyacint přiměje, aby mu slíbila, že deník přeloží. Jak se tak ponořují do tajemného textu, zjišťují, že odpovědi nenajdou v deníku, nýbrž jeden v druhém. A že nic není tak prosté – nebo tak složité – jako jediný, dokonalý polibek.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:Originální název:
It's in His Kiss, 2005
více info...
Přidat komentář


Není to můj nejoblíbenější díl, ale moc mile mě překvapil, četla jsem jedním dechem. Bavilo mě sledovat v jak sebevědomou dámu Hyacinth vyrostla a jak se postupně s Garethem stávají přáteli a milenci. Jejich interakce byla vtipná a roztomilá. Třešničkou na dortu pak byla babička Lady Danbury, neboť je to jedna z mých nejoblíbenějších postav jak v seriálu, tak v knihách.


Do Bridgertonových jsem se zamilovala díky seriálu na Netflixu a přečtení několika románů mě jen utvrdilo v tom, že (nestydím se to přiznat) mám ráda tento druh literatury. Bohužel mi, ve srovnání s ostatními, tento román přišel slabší. Ze začátku jsem byla nadšená. Miluji lady Danburyovou, takže jsem se těšila na trochu jiné pojetí ženy v 19. století. Zřejmě jsem čekala moc, protože po přečtení ve mně zůstal pocit zklamání.
Není to špatná knížka a rozhodně ji doporučuji všem, kteří mají rádi romantiku s lehkým závanem erotiky, ale pět hvězdiček dát nemůžu.


Ach, ach, ach :)
To bylo tak milé, rozkošné, vtipné a slaďoučké, až jsem z toho celá pryč ;)
Vůbec jsem nečekala, že mě příběh Hyacinthy Bridgetownové bude až tak moc bavit!
Odpočinkové, nenáročné, předvídatelné, osvobozující, uklidňující a zábavné čtení. Ideální pro unavený mozek, parné léto a dovolenou ;) Prostě Bridgetownovi :)


Pěkná oddechová kniha ze série, po předchozím dílu jsme si dala kratší pauzu, protože jsem Bridgertonů byla lehce přesycená a bylo to fajn, příběh mě bavil. Jde vidět jak se doba posouvá vpřed, když v prvním díle se hrdinové museli vzít kvůli tajnému polibku, aby neriskovali skandál a v každé další knize je tato hranice předsvatebních milostných dostaveníček posunuta o něco dál. Samozřejmě musím ocenit, že tady hlavní dějovou linkou není milostný vztah dvou hrdinů, ale dobrodružství při hledání dávno ztraceného rodinného šperku.


Kdo by to byl řekl, že mě bude příběh Hyacinth tak bavit. V předchozích šesti knížkám mi k srdci vůbec nepřirostla a abych řekla pravdu, její příběh mě moc nezajímal. Ale to, co jsem právě dočetla bylo super. Úplně něco jiného než předchozí knížky (dobře, pořád to jsou Bridgertonovi), bylo to napínavé, mělo to spád a i ta romantika tam byla ;-)


(SPOILER)
Po roce jsem se zase vrátila k Bridgertonovým. Trošku mě mrzí, že už v posledních dílech nepíše lady Wistledownová, nicméně se mi líbilo, že Hyacintina a Garethova romatická linka nebyla moc plochá. Ale měli spolu i vedlejší dobrodružství v podobě hledání diamantů.
A malá Isabella je pěkná mrška, jak je našla a schovala si je pro sebe?!


Milé, svižné, vtipné a trochu ztřeštěné pokračování Bridgertonových, které je okořeněné o honbu za pokladem. Tentokrát víc poznáváme Hyacinth, která mi v předchozích dílech moc k srdci nepřirostla, ale tady jsem si ji opravdu oblíbila a s Garethem se hezky doplňovali. Po lehkém zklamání z předchozího dílu jsem si spravila náladu.


(SPOILER)
Hmmm. Tak se nějak nemohu rozhodnout. Je to takové roztříštěné, hop sem, hop tam. V některých ohledech to bylo vtipnější, než ty předešlé díly. Zejména čtení s lady Danburyovou... :D Autorka si krásně vystřelila z žánru, který sama píše. ("Uklována k smrti holuby." "Trocha dýmějového moru udělá v próze zázraky." :D :D :D)
Líbily se mi ty divadelní úvody kapitol, i když jejich trefnost a vtip měly sestupný charakter. Název je takové plácnutí do vody. A z toho konce jsem poněkud rozpačitá.
Jít se vloupat do domu St. Clairových ještě před přeložením celého deníku (a navíc několikrát) mi přišlo úplně blbé - v nějakém dalším zápisu klidně mohla být zmínka o změně umístění. Hodně se mi nelíbilo Garethovo manipulátorství a vypočítavost. Kdyby se snažil ji svést (a pojistit si tak, že už mu neuteče) ze zoufalé lásky... pořád to není košer, ale budiž. Tohle bylo hnusné.


Tak toto jsem na Bridgertonovi četla dlouho, ale ne že by mě to nebavilo, ale neměla jsem čas. Hyacinth mi hrozně sedla a líbilo se mi, že díky většímu věkovému odstupu od starších sourozenců, jsme se posunuli více v čase a zase se něco víc dozvěděli o rodině. Gareth byl dobrý, ale někteří mužští hrdinové v této sérii mi více sedli.


Další osud jednoho ze sourozenců, tentokrát Hyacinth, která se smířila s tím, že než aby se vdala za někoho nudného a hloupého, raději bude sama a svobodná. Osud jí do cesty ale přivedl Garetha, který je znám svojí milostnou historií a nedostatečným majetkem. Garethovi se dostává do rukou tajemný deník, který by mu měl pomoci s odhalením pokladu. V celé záležitosti mu pomáhá Hyacinth.
Oddechové čtení, opakující se motivy, se kterými jsme se mohli setkat v předchozích dílech. Tento díl byl alespoň obohacen a záhadu a dobrodružství ve formě hledání pokladu.


Ačkoli prvních sto stránek jsem měla pocit, že kniha je nezáživná, zbylé stránky jsou přesný opak - jsou zábavné a chaotické. Musím, ale uznat, že mi kniha o přišla oproti ostatním uspěchaná. v předchozích knihách děj tak nějak navazoval, kdyžto zde spíše přeskakoval k "podstatným scénám".


Příjemná romantická oddechovka. Skvělé pokračování série o dalším ze sourozenců z rodiny Bridgertonů. Hyacint byla chytrá a vtipná a Gareth jí skvěle doplňoval.


Příběh o Hyacinth, nejmladší dceře a zároveň nejmladším sourozencovi z klanu Bridgertonů, mě bohužel až tak moc nenadchl. Asi největším problémem byl vztah mezi Hyacinth a Garethem. Necítila jsem mezi nimi vůbec žádnou chemii, ani při velice delikátních scénách jsem tam nic nenašla. Spíše jsem je brala jako přátele, než jako zamilovaný pár. Vlastně když to tak vezmu, tak ani jeden mi nijak nepřirostl k srdci, tak jako ostatní postavy z předešlých dílů. Zato to bylo zase hodně vtipné. Miluju autorčin smysl pro humor a jak z každé situace dokáže udělat vtipnou záležitost.
Už jsem si toho všimla u předchozí knihy o Francesce, ale přijde mi, že autorka dala do těchto posledních dílů mnohem více sexuálních scén, než bylo v prvních dílech. Samozřejmě si vůbec nestěžuju. Jenom tady toho bylo hodně a já to tam mezi nimi vůbec necítila. To mě trochu mrzí. Tento díl se řadí k těm horším.


Jako vždy příjemná oddechová knížka.
Ačkoliv jsem čekala, že Hyacint bude trochu jiná i přesto mě bavila její povaha.


Hyacint. Ta holka mě prostě baví. Je vtipná, zvědavá a svoje okolí neustále popichuje. Ale taky je to holka, co touží po lásce a v tom jí rozumím. Gareth je okouzlující a jeho babička, lady Danbury je prostě skvělá. Její humor mě baví už dlouho. Druhý nejlepší díl série


Tahle kniha má jednu z nejsympatičtějších dvojic série, která rozhodně nectí konvence doby, teda občas, trochu, ale ze všech párů jsou tihle dva "nejuvolněnější". A navíc má kniha mírně detektivní zápletku. A najdete tu i tu trochu humoru. Hodně povedený díl.


Tenhle díl byl snad nejlepší! Spousta vtipných dialogů. Hyacint překvapila, v předchozím dílech byla vždy popisovaná, jako ta malá holka, co nepoznala tátu. Ale tady byla skutečná osobnost a moc mě bavila.
Autorovy další knížky
2005 | ![]() |
2005 | ![]() |
2006 | ![]() |
2008 | ![]() |
2007 | ![]() |
„Dal bych celý svět za to, abych měl nějakou další osobu, za kterou bych položil život,“promluvil.
.
.
.
Na díl o Hyacinth jsem se strašně moc těšila. Během série jsme měli možnost sledovat jak vyrůstá, že je to obrovská uličnice, která chvilku neposedí, ráda má poslední slovo v rozhovoru a s ní v čele špionů by každý národ všechno vyhrál. Ale tady je vidět, že umí být i moudrá, empatická, že ví, co chce a nechce se smířit s ničím menším.
Uplynula celá minuta. Tak dobře, pravděpodobně to nebylo víc než deset vteřin, ale vypadalo to jako minuta. A potom, protože to už nedokázala vydržet, promluvila.
Ona a lady Danburyová jsou dvojka, u které se rozhodně nebudete nudit. Jediný Gareth dokazál, že Hyacinth došla slova a nevěděla, co říct. Tihla dva jsou úžasný pár. Sympatické postavy, které si nejde nezamilovat, a to myslím i ty vedlejší, až teda na jednu osobu a všem kdo tenhle díl četli, je jasné, o koho jde.
Uhlazeně se usmál. „Ne že bych váš chtěl zásobovat střelivem, ale smutnou pravdou je, že většina mužů jsou ovce. Kam jde jeden, ostatní ho následují. A neříkala jste, že byste se ráda provdala?"
„Ne za někoho, kdo jde za vámi jako za vůdcem stáda.“
Je tu i menší záhada, kterou hrdinové společně řeší.
„Známkou skutečně pokročilé mysli však je,“ přerušila ji lady Danburyová, „schopnost přizpůsobit se měnícím okolnostem.“
Po minulém díle, kdy jsem byla trochu zklamaná, byl tenhle skvělý
„Snažím se vyšívat.“ Hyacinth zvedla ruční práci jako důkaz.
„Snažíš se vyhnout -“ Matka se zarazila a zamrkala. „Proč má ta květina ucho?“
„To není ucho.“ Hyacinth pohlédla dolů. „Ani květina.“
„Nebyla to ještě včera květina?“
„Jsem velmi tvůrčí,“ namítla Hyacinth a přidělala té zpropadené rostlině další ucho.
„O tom,“ poznamenala Violet, „jsem ovšem nikdy nepochybovala.“
Hyacinth se zadívala na spoušť na látce. „Je to mourovatá kočka,“ oznámila. „Jen ji musím udělat ocas.“