Pozvaní
Jennifer McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534477/bmid_pozvani-65f71e79839f3.jpg
4
557
557
Autorka bestselleru Zimní lidé je zpět s dalším mrazivým příběhem. Tentokrát vás vezme do tajemných lesů Vermontu společně s manželský párem, který se do strašidelného domu jen tak nenastěhuje – oni si takový dům postaví. Helen a Nate touží po jednodušším životě, a proto se rozhodnou opustit pohodlí předměstí a přestěhují se na venkov, kde začnou vlastníma rukama stavět svůj vysněný dům. Jenže záhy zjišťují, že jejich nový pozemek má temnou a záhadami opředenou minulost. Helen, bývalou učitelku dějepisu, brzy pohltí místní legenda o Hattie Breckenridgové – ženě, která zde před sto lety žila a zemřela. Helenina vášeň pro artefakty ji přiměje zakomponovat do domu trám ze staré školní třídy, cihly z mlýna či krbovou římsu ze statku – předměty, které ji vtáhnou do příběhu Hattie a jejích potomků. Tři generace žen Breckenridgových, z nichž každá podezřele zemřela... Helen o tom ještě neví, ale od základů si staví strašidelný dům. Jejich nový domov se tak brzy stává místem plným hrůzy a nebezpečí. Může snad být duch pachatelem vraždy? Tato napínavá hororová duchařina v podání fenomenální Jitky Ježkové vás nenechá vydechnout a její rozuzlení vás dozajista překvapí.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2024
,
Kanopa
Originální název:
The Invited, 2019
Interpreti: Jitka Ježková
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Pozvane jsem vytáhla po Jo Nesbovi, jako něco krapet odlehceneho. Kniha se četla dobře, ale upřímně, dej byl hodně násilně ohnuty přes koleno. U Zimních lidi mě více dejovych linii bavilo. Tady to na mne působilo šíleně uměle a preplacane. Spoiler:kdyby se vynechala linie Helen a Nata, byl by z toho docela slušný thriller, jak dívka patra po sve matce vs minulost jejích předků. Respektive předkyn. Prostě méně je více a tady to platí stonasobne.
Prima příběh, atmosféra i postavy. Nemůžu říct, že bych se přímo bála, nejvíc jsem se vyděsila, když jsem četla před spaním a z kouta vyběhla naše kočka :-) Záhada matky Ollive byla předvídatelná, ale i tak jsem se těšila až mi to autorka potvrdí.
Dávám čtyři hvězdy knize, kterou jsem ještě nedočetla. Příběh mile rezonuje s mým nitrem, baví mě, ponouká zkoumat Vermont na mapách, rozpaluje touhu ztratit se v lesích a trochu se bát.
Super knížka. Byla děsivá a plná napětí. Před spaním jsem ji radši nečetla, jinak bych se bála usnout. Doporučuji všem, kteří mají rádi duchařské příběhy a rádi se bojí. Hodnotím 5*.
Autorka umí moc hezky nakombinovat prvky dramatu, trileru s velmi lehkou duchařinou, kniha vám tak přímo utíká pod rukama a než se nadějete, žmouláte poslední stránku. Oceňuji krásně popsané nezvyklé prostředí a trošku mě mrzí, že konec knížky mi vlastně přišel trochu násilně střihnutý, ocenila bych pár stránek navíc.
(SPOILER) Asi čtvrt knihy jsem četla s mírným nezájmem, ale pak mě začala bavit. “Škodnou” jsem tipla v průběhu čtení správně. Duchařiny jsem čekala víc, ale nevadí. Brrr, v životě bych si domů vědomě nevzala věc, která přežila tragédii, natož abych si ji umístila přímo do stavby / vybavení svého domu.
Příjemné překvapení. Kniha se pěkně četla. Děj odsýpal. Nic náročného, taková oddechovka :)
Tohle bylo hodně povedené, ačkoli ta posedlost hlavních hrdinů mi už ke konci lezla krkem. Čekala jsem otevřenou nepřátelskost a zášť vůči "přivandrovalcům", ale ten jeden podmračený pohled v železářství mě celkem rozesmál. Helen mě tím, jak furt pátrala po předmětech mrtvých ženských, pěkně srala - kdo by, ksakru, do baráku dobrovolně tahal předměty patřící mrtvolám, aby je tím "shromáždil na jednom místě"? Pošahaná myšlenka a Nate s tím jeho naháněním bílé laně... radši nepokračuji. Jinak se to četlo opravdu hodně dobře, nebylo tam ani moc hluchých míst, konec mě příjemně překvapil.
Tak to byla zase jízda. Několik noci husí kůže při čtení. A ten závěr. Masakr....
Tohle bylo skvělý! Knihu jsem přečetla jedním dechem. Hlavní postavy mi byly sympatické a oblíbila jsem si je od prvních stránek.
Manželé Nate a Helen koupili pozemek a začali stavit svůj vysněný dům. Ostatní lidé z vesnice z jejich nastěhování neměli moc velkou radost, jsou přesvědčeni, že na pozemku straší duch čarodějnice Hattie. Helen začíná pátrat co se vlastně Hattie stalo. V knize se prolíná minulost, přítomnost a ještě dějová linka dívky Olive, která pátrá po své zmizelé matce a po pokladu, který podle legendy Hattie někde schovala.
Jde o detektivní příběh s prvky duchařiny a i když jsem se nebála, tak jako při čtení předchozích knih ( Zimní lidé a Vertmonské psycho ) byla jsem fakt nadšená. Hrozně mě bavilo jak Nate a Helen postupně staví dům, zažívají ty běžné stavební problémy a později detektivní práce Helen po tajemství a životě Hattie.
Konec byl překvapivý a fakt se mi líbilo, jak do sebe vše zapadlo.
Chvilku mi trvalo se začíst, ale v konečném důsledku to bylo milé překvapení tato kniha. Helen a Nate mě místy teda štvali svým chováním, ale i tak super počtení. Pro mě krásné popsání krajiny a mokřadu. A jestli nevíte, jak se staví dům, tak tady se to dozvíte :-) Kdo nemá rád vyloženě "krváky" tak je tato kniha určena právě pro něj. Je to takový thriller s nádechem duchařiny. Najde Olive poklad a jak to všechno vlastně bylo? Neváhejte začněte číst.
Tak tohle mi sedlo a udělalo radost, jsem ráda, že jsem si knihu koupila. Naprosto souhlasím s komentářem čtenářky elfka.saf, mluví mi z duše. Tam, kde někteří vidí rozvleklost, tam já vidím skvěle vystavěný příběh s pomalinku se zhušťující tajemnou atmosférou. Pravda, zvraty tu nenajdete na každé stránce, ale mě kniha chytila od prvních řádků a nesmírně obdivuji umění autorky udržet vás v napětí a očekávání po dobu více než 400 stran a to i při popisování stavby domu.
Ano, není to žádný krvavý nebo extrémně strašidelný horor, kniha se dá číst i večer, což strašpytlové jako já ocení. Na druhou stranu mi přijde skoro až reálný, moc se mi líbilo vykreslení chování lidí a síla davu, odlišnost jako terč. Tam, kde by měli vidět dar, vidí mnozí ohrožení a cítí nenávist jen pro to, že to nechápou.
Krásný byl i popis přírody, především mokřadu a jeho tajemného kouzla. A sledovat pátrání v minulosti bylo také velice zajímavé.
Je to takový dobrodružný duchařský detektivní příběh. Váhala jsem mezi 4 a 5 *, ale kniha asi přišla ve správnou dobu a já si čtení opravdu užila. Pokud se pár večerů chcete příjemně odreagovat od obyčejných všedních přízemních starostí, neváhejte.
Za mě příliš zdlouhavé a nudné čtení. Příliš mnoho hororových prvků se neobjevovalo a trvalo celkem dlouho, než se mi do toho podařilo začíst.
Moc fajn stylem napsaná kniha. Moc mě bavila, i když se v batohu celkem pronesla :D
Pozvaní je kniha výborně napsaná, úžasně čtivá, postavy i popisy okolí perfektní. Styl Jennifer McMahon mi naprosto vyhovuje, a proto i když není zrovna útlá, už na začátku knihy jsem věděla, že ji budu mít brzo přečtenou. A stalo se. Parádní napínavá oddechovka s trochou tajemna. Ano, jen s trochou. Bohužel jsem to čekala víc děsivé, což ale neznamená, že to tak musí být pro všechny. Já bych ji žánrově zařadila k mysteriózním thrillerům.
Rozjezd knihy je trochu pomalejší, ale pak to nabere spád a do posledních stran vletíme neskutečnou rychlostí. Příběh je rozdělen na několik částí, je tu dobře pracováno i s odskoky do minulosti.
Tak tohle se mi líbilo moc. Ale plně souhlasím s Ignis, knížka, která vám slibuje duchy, napětí, násilnosti, strach a probdělé noci, je vlastně velmi poklidně plynoucí příběh. Ale za mě na tom nevidím nic špatného. Vlastně mi v tomto kniha přijde celkem unikátní. Napsat duchařský příběh, který by nebyl krkvavý až na půdu nebo naopak nekoketoval spíš se žánrem pohádky, a přesto vás poměrně spolehlivě udrží na svých stránkách, to mi přijde už docela slušný spisovatelský výkon.
V této knize se nepitváme tak moc v minulosti, jako v autorčiných předešlých knihách, ale místo toho sledujeme paralelně linie několika hlavních postav v přítomnosti. A tyto postavy odvádí docela slušnou detektivní práci. Zpočátku mě části věnující se Olive moc nenadchly, ale autorka má příběh naštěstí dobře promyšlený a většina dílků skládačky do sebe posléze hezky zapadla. Co mě hodně překvapilo, bylo to, že jsem vlastně závěr a vztahy mezi osobami tušila celkem dobře mnohem dřív, než nám je autorka odtajnila, což se mi moc často nestává. Hurááá, aspoň jednou :).
Na druhou stranu mi přišlo pár věcí drobátko nedořešených. Nechci je rozebírat, ať neprozradím příliš, ale např. význam podivného balíčku, který je zmíněn i v anotaci, mi tedy naprosto unikl a to mě tedy lehce namíchlo.
Kniha slibuje napětí, duchy a vůbec. Ano, jsou tam zvláštní události, nadpřirozeno, několik násilných úmrtí, ale celé je to vlastně strašně poklidné, že by se člověk bál, tak to ani náhodou, možná tak asi 3 momenty by se daly popsat jako trochu strašidelné a další 3 napínavé.
Ale přesto se autorce podařilo zaujmout mě tak, že jsem byla zvědavá, co se bude dít a jak to skončí.
Štítky knihy
záhady venkov horory duchové a přízraky nový začátek strašidelné příběhy duchařské rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 |  Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Nebylo to vysloveně špatné čtení, ale musím říct, že z těch tří knih, co jsem od autorky přečetla, mi Pozvaní asi přišli nejslabší.
Zápletka sama o sobě není vůbec špatná a objektivně řečeno to vyústění s pointou je víceméně solidně dotažené do konce. Ale faktem je, že mi kniha přišla na můj vkus až příliš ukecaná. A to napětí, které se tu autorka snaží budovat, si mně nedokázalo udržet naplno. Přitom v první půlce knihy to vypadalo docela nadějně, že by to mohlo být příjemně mrazivé, ale bohužel v té druhé půlce jsem to už neuměla tolik prožít. To příjemné tajemno a napětí už jsem v tom tolik necítila - i když by člověk předpokládal, že to bude naopak s blížícím se koncem gradovat. Pro mne to tak bohužel nefungovalo.
Na rozdíl od Vermontského psycha a Zimních lidí působí ten závěr a ta pointa dost přízemně. Což asi nemusí být nutně špatné (každému čtenáři vyhovuje něco jiného), ale já očekávala trochu víc toho nadpřirozena, kterého se mi tu zas až tolik nedostalo.
Trochu jsem rozpačitá z té ústřední manželské dvojice - je to takové to klasické pojetí "senzitivní žena otevřená i možnosti nadpřirozena versus racionálně uvažující muž, který na nadpřirozeno v žádném případě nevěří" - a z toho vznikající už staré známé a otřepané problémy a rozepře. Nemohu si pomoci, ale toto zobrazení dvojic v hororech mi začíná připadat dost ohrané a trochu klišoidní... :(
Celkově mi námět přišel dobrý, ale zpracování bylo pro mne bohužel spíše průměrné.