Příslib krve
Brian McClellan
Prachmistři série
< 1. díl >
Polní maršál Tamás svrhl svého krále, aby hladovějícímu lidu přinesl chleba, jenomže převratem také vyprovokoval válku v Devateru států, vnitřní útoky fanatických roajalistů a nenasytnou honbu za penězi a mocí mezi svými údajnými spojenci. Tamás, na hranici svých sil, spoléhá na to, že několik jeho zbývajících prachmistrů udrží mír. Chaosem se však šíří zvěsti. Povídá se o zlomeném slibu, znameních smrti a bozích opět kráčejících po zemi. Těm starým pověstem ale nikdo nevěří. Možná by měli začít věřit všichni.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , TalpressOriginální název:
Promise of Blood, 2013
více info...
Přidat komentář
Inu, co k tomu říct. Figur jako na orloji a vleče se to jako předválečný triky.
Na s. 250 bichli zatím odkládám jako nedočtenou. Ne, že by mě děj nebavil. Svět je zajímavě vymyšlen, každá dějová linka má něco do sebe. Je tam dost živých momentů, akce je napsaná skvěle. Dokonce i nějaká ta vášeň tam je nazančena, i když málo. Něco mi na tom ale pořád chybělo. Četla jsem to déle než rok po kouskách a stalo se, že jsem mezitím vzala jinou knížku, kterou jsem "zhltla" během večera. Což asi mluví za vše.
Snad je to stylem, snad rozkouskovanými dějovými linkami, kde když už mě nějaká část děje chtla, byla zase přerušena něčím, co mě tolik nebavilo. Snad tím, že mě žádná z postav až tolik nezaujala, jako je tomu u jiných knih, žádná mi nevynikla nad ostatní. Je tam dost málo místa věnováno emocím postav oproti tomu, kolik místa je věnováno akci a politice. Ale myslím, že se ke knížce někdy vrátím, není špatná, zatím hodnotím přečtenou polovinu čtyřmi hvězdičkami.
Já na to pošťuchování a politikaření moc nejsem. Ale tohle má kule, úplně všechny, srovnaný v řadě a čekající, až je s prachem nacpou do hlavní… specifická magie, komplexní postavy a tak akorát zmatku, aby to pořád dávalo smysl a bavilo.
Pro mě obrovský překvapení! Je to originální, nepředvídatelný a neskutečně čtivý. Dějové linky jsou natolik odlišné, že bych se je nebál postavit sobě na roveň, a to samé platí i o samotných postavách.Výborné, bavil jsem se, už se nemůžu dočkat, až si šňupnu další díl. A ještě jedna věc.. Začátek knihy je v podstatě okopírovaná Francouzská revoluce včetně stětí Marie Antoinetty, všimli jste si? Ale autor sám píše, že se rád nechává inspirovat skutečnými událostmi, takže.. Proč ne, že?
Svět této fantasy je opravdu jiný, originální. Magie tu sice je, ale na jiném principu a proti ní stojí magie střelného prachu. A možná i Bohové.
Tak do půlky byla pro mě kniha náročná, zmatečná, příliš mnoho postav, nerozuměla jsem systému kast a fungování společnosti. Hodně zmatku do toho možná vnesl převrat, kterým kniha začíná a který celou situaci znepřehlednil a zamotal. V druhé polovině knihy jsem se snad začala trochu orientovat a musím říct, že závěr mě naladil na další díly.
Takže celkově se mi kniha líbila, i když mě nechytla hned od začátku.
Návrat do světa prachmistrů. Opět povedené čtení plné zvratů a akce. Především jsem ani nepočítala s tím, že se dočkám postav z druhé série (spíš jsem čekala, že budu o mnohem více let v čase nazpět), která navazuje na tuhle. Bohužel jsem je četla v opačném pořadí, takže mám trošku spoiler u některých postav, protože mám prozrazeno, kdo přežije. Nicméně mi to absolutně nebránilo v tom si knihu užít naplno. Tento svět mě strašně baví a já doufám, že se do něj autor někdy vrátí. A teď hurá skočit do druhého dílu...
Dobrý úvod do série. Seznámíme se s hlavními postavami, které nás budou provázet celou trilogií. Některé z nich jsem si absolutně zamiloval. Jiné postavy a linky mě příliš nezaujaly (Adamat a Rickard) Intriky a systém prachové magie/ privilegovaných je vyveden velmi dobře a nezaslouží nic, než chválu. Oproti pozdějším dílům a další trilogii je tohle přeci jen slabší, ale i tak velmi dobrý rozjezd a věřte mi, série půjde jen nahoru.
Spočiatku som bola pri čítaní skeptická. Hneď sme súčasťou prevratu, je tam veľa rôznych a neznámych pomenovaní (prachmajsri, privilegovaní...) a u niektorých som do konca knihy netušila, či ich chápem správne :D. Ale to sa rýchlo zlomilo a príbeh ma pohltil. Síce postavy sa mi tiež zdali zvláštne, nejak som si k nim nevedela vytvoriť vzťah, ale všetko okolo toho ma bavilo. Akože aj správanie a príbehy tých postáv sa mi páčili, len mi to prišlo také neosobné :D. Politika, pátranie po akomsi sľube, bitky, ktorých tam časom bolo viac než dosť, možní bohovia... To všetko som si užívala. A vlastne aj celé to smerovanie príbehu, v ktorom zakaždým pribudlo niečo nové a zaujímavé. Spočiatku to vyzeralo na jednoduchý príbeh, ale vôbec to tak nie je. Navyše príbeh vo mne aj po tých pár dňoch po prečítaní stále rezonuje. Kebyže mám po ruke druhú časť, tak sa do nej hneď pustím. Z nejakého dôvodu som nemala až tak vysoké očakávania, ale kniha ma prekvapila a sadla mi. Skvelý príbeh.
Netradiční fantasy zasazená do světa s průmyslovou revolucí, ale taky magií mnoha stylů a schopností. V příběhu je hodně postav, což mi ze začátku komplikovalo orientaci. Nevím vlastně proč, ale žádná z postav mi nijak moc k srdci nepřirostla. Ještě si rozmyslím, jestli půjdu do druhého dílu. Celkově za tři pěkné hvězdy.
Prachmistři jsou jedná z nejlepších moderních fantasy serii vůbec. První díl je skvělé osvěžení od klasických nesmyslů s hrdiny a draky protože se dostáváme do doby inspirované 17./18. stoletím a Francouzskou revolucí. Jakékoliv fantasy které se vymaní ze standartního "středověkého zasazení" má u mě plus. Postavy jsou skvěle napsané...akce je naprosto skvělá....magie vs střelný prach a první díl vás navnadí na pokračování. Podobně skvělá serie je pentalogie Shadows Campaign, které z nějákého pro mě nepochopitelného důvodu u nás ještě nevyšla. Jediná vada na kráse je obligátní využití božstev....v tomto případě jsem ale schopen bohy překousnout. Jo a kapitoly jsou skvěle řazené s inteligentně měnícími se pohledy postav, takže se kniha čte sama.
Lehce nadprůměrné fantasy. Spíše založené na akci než na nějakých milostných příbězích. Takže žádná YA literatura a na své si přijde i starý chlap jako já. Co postrádám je určitý přehled o schopnostech jednotlivých skupin. Pár nahodilých informací tam je, bohužel žádná systematičnost.
Moc jsem od knihy neočekávala, ale od prvních stránek jsem měla tušení, že s knihou budeme velké kamarádky. Kniha obsahuje mapy a ty mi nejednou byly užitečné. Zaujal mě rozmanitý, zajímavý a složitý svět a s tím spjatí i prachmistři, privililegovaní a jejich odlišné fungování magie. Nad příběhem se celou dobu vznášela atmosféra strachu, špíny, krutosti bojů a válek, neustálé zrady. I přes to všechno, se kniha četla velmi dobře. Byla napínavá, akční, uměla překvapit a neustálé se měnící nápaditá prostředí, byla působivá, že bych knihu nemohla nazvat nudnou.
Oddychla jsem si, že zde není žádná výraznější milostná linka, náznak tu je, ale nezasahuje do děje a zbytečně neodvádí pozornost od hlavního příběhu.
Jsem i spokojená se stylem vyprávění, kdy byl příběh vyprávěn více postavami. Neztrácela jsem se v ději, poskytlo mi to přehled o postavách a jejich záměrech. Přičemž na druhou stranu chápu, aby to bylo poutavější, že některé postavy byly tajemné, tudíž nic jsem o nich nevěděla.
Tamás jako hlavní hrdina na mě velmi zapůsobil. Jde o charakterově silnou postavu, nebojí se jít přes mrtvoly a čiší z něj respekt.
Jsem moc ráda, že sérii mám ve své knihovně a už se těším na druhý díl.
Zajímavá fantasy, která tak docela fantasy není. Rozhodně není klasická. Naprosto jiné prostředí, modernější, mě celou dobu lákalo, ale zároveň i mátlo. Potlesk autorovi, že šel úplně jiným směrem. Co se týče příběhu, tak ten mne také zaujal. Bohužel, žádná z postav mne nezaujala natolik, abych se o ni bála nebo prožívala cokoliv s ní. Někdo tu přirovnával vykreslení postav k Abercrombie. Mně to tak nepřišlo. Ten mi během pár stránek dokáže postavu do detailu zhmotnit, zejména její myšlenky, dohady, vcítím se do ní. Postavy má do detailu promyšlené a jako u skutečných lidí, nikdo není jenom černý a bílý. Tady mi to zatím nepřijde. A zrovna u Tamáse je potenciál silné postavy odzbrojující. Třeba se tímto směrem postavy více proklubou v dalších dílech série.
Veľmi zaujímavá fantasy, ktorá sa velmi dobre číta. Prostredie revolúcie je dosť neobvyklé, ale najviac sa mi páčila mágia prachmistrov, ktorí potrebujú šňupať pušný prach. Kde našiel autor inšpiráciu :). V niektorých pasážach mi príde, že u niektorých postáv je cítiť silnejší plot armor.
Převrat v Devateru a svržení neschopného krále hned v úvodu knihy uvrhne krajinu do dalších bojů o moc. Polní maršál Tamás, obklopený svými věrným se pouští do její ochrany i když neví, proti čemu stojí. Hrdinské fantasy nechybí magie, tajemství i zrada.
Nevím, jestli jsem jediný, kdo to tak vnímá, ale možná by se hodilo zmínit, že tohle vlastně není tak úplně fantasy. Nebo to tak minimálně nepůsobí. Nezbytné propriety žánru jsou samozřejmě zastoupeny (a to v míře vrchovaté), ale jako typickou fantasy bych to vlastně neoznačil. Souhlasím nicméně s ostatními, že jde o parádní počin, který zvládá (vzdor pár hluchým místům) přikovat do židle a nepustit.
Stejně jako někdo přede mnou bych úvodní hodnocení viděl někde kolem 3,5 hvězdy, ale přikloním se k lepšímu především díky poslední cca čtvrtině knihy, která se četla prakticky jedním dechem. Jedinou opravdovou výtkou je tak pro mě prazvláštní způsob psaní (netuším ale, jestli to jde za McClellanem, nebo překladatelkou), na který jsem si musel docela dlouho zvykat.
P.S.: A taky nejsem fanda pojmenovávání, kdy je všechno Adněco. Myslím, že měla Brianovi redaktorka šlapat na krk ještě o něco víc :D
Pro mě mezi třema a čtyřma hvězdičkama. Ale přikloním se k té lepší variantě.
Vykresleností postav je to podobné jako Archiv Bouřné Záře, Jméno Větru, nebo knihy Joea Abercrombieho. Sice ne tak dobré, ale blíží se jim to. Zde postavám občas něco schází, příběh má místy docela hluchá místa, kde jsem se nudil, ale zbytek mě připoutal. Nechybělo napětí ani zájem o další osud postav. Mytologie prachmistrů a systém magie je originální, to bych měl uvést i přesto, že mě originalita pranic nezajímá. Důležitý je příběh, nápady, postavy a schopnost pohltit čtenáře do svého světa. Vše je zde celý level pod výše uvedenými vzory, ale přece jen jsem se bavil.
Chtěla jsem se odreagovat u fantasy příběhu a to se povedlo. Děj od začátku odsýpá, žádná nepřehledná jména ani vztahy a všechny postavy mě bavily, takže nijak nerušilo přebíhání mezi jejich osudy.
Lidská představivost nemá hranice a pokud se ještě spojí se schopností vázat slova do vět, do odstavců a do kapitol... Se schopností svázat tu úžasnou neskutečnou širokou a barevnou fantazii, uspořádat ji, aby to mělo logiku, postavit mantinely a vytvořit knihu... Tak potom, lidi, to nemá chybu!
Někdo považuje fantasy za pokleslou literaturu, přezírá ji, čte jiné autory a vybírá si jiná témata. Kdo miloval pohádky jako dítě, musí milovat i fantasy, neboť to je jistý druh pohádky, s rytíři, draky, kouzly a princeznami... jenom trochu "hustší" než to naše dávné dětské čtení (i když, třeba takoví bratři Grimmové...).
Budiž každému dopřáno, co má rád, není nutné pohrdat kýmkoliv ani čímkoliv. Než číst o dřívějších a dnešních hrůzách reálného světa (už se snažím maximálně omezit i denní zprávy, to je masáž, schopná slabší jedince dohnat k mašli) a upadat z toho do depresí, neboť je jasné, že náš svět, jak ho známe, se v p...l obrací, tak to raději budu číst tu "pokleslou fantasy" Samozřejmě, tu dobrou! fantasy, žádnou jinou! :-)
Tam se to sice imrvére mele, padají přátelé i nepřátelé jako kuželky, kouzla třískají vlevo a vpravo... ale je to napínavé, zábavné, čtivé, a především, a to je hlavní, vím, že tohle je zhola vymyšlené a to utrpení probíhá opravdu jen na stránkách knihy.
Prachmistři byla další trefa do černého, ani jsem nemusela šňupat střelný prach. Stačilo se začíst. Chviličku trvá, než se čtenář-ka zorientuje, je to takový skok z mosta do prosta... ale pak je to jízda ve velkém stylu. Na doporučení některých spolučtenářů jsem jako druhou začala číst povídkovou knihu Příběhy ze světa prachmistrů, která rozšiřuje informace o hrdinech a přidává i nějaké nové postavy. Zároveň už mám otevřenou i druhou část a teď je jen potřeba se v tom mišmaši neztratit a dokonale, do poslední tečky... si to jednoduše... užít!!!
:-)
Později dopsané předcházející povídky mne velmi navnadily. A to až tak, že mi dlouho trvalo, než jsem se začetl a dostal do knihy. Až skoro do čtvrtiny knihy. Pozitivně vidím čaroděje Boa, Taniela a Ka-Poel (i když je to pokračování jejich dobrodružství z předchozí povídky v jiném prostředí - specializace: sebevražedné mise) a především Boha Adoma Mihailyho. Linie Tamásova přináší hrdinu Olema a vlastně i Nelu, protivníka Nikslase a církev. Linie Tanielova už byla zmíněna a linie Adamatova má také hodně do sebe. Tak se vlastně upozadila jen Vlora. Ale její chvíle ještě určitě přijde.
Bohužel se vše soustředí jen na jednu zemi, náboženská linka se pomalu odkrývá a zastřelení boha v závěru slibuje další pokračování.
Pořád si více cením Kearneyho.
Autorovy další knížky
2016 | Příslib krve |
2019 | Hříchy říše |
2016 | Podzimní republika |
2016 | Krvavé tažení |
2017 | Příběhy ze světa prachmistrů |
Na stránce 322 odkládám. Jako není to špatné, ale vůbec mě to nechytlo, za 38 dní jsem lehce za půlkou to o něčem svědčí. Škoda a to jsem se na tuhle sérii fakt těšil.