Pracovní právo

08.06.2023

Ok... právě jsem dodělal zápočet, zkouška mě čeká za půl roku. S mnoha z autorů se ještě budu stýkat na přednáškách, seminářích a co hůř, nakonec i na ústní zkoušce, kde mohou zruinovat můj studijní průměr jedním slovem. Proč, po zvážení daného, nenapsat: je to jedna z nejhorších učebnic, co jsem zatím na univerzitě viděl. Bylo nám řečeno: kupte si to, kupte, jinak neuděláte zápočet. Tak jsem si to koupil. Dvakrát. Ano, měl jsem tu smůlu číst jak třetí, tak čtvrté vydání. A chcete něco vědět? Kdybych se měl spolehnout jenom na informace z učebnice, rupnul bych to. Test jsem psal dnes, mám v živé paměti jak vypadal. Pravda, na sedm z deseti otázek učebnice odpovídá. Na tři ne. Minimální úspěšnost? Sedm z deseti otázek. Naučte se učebnici zpaměti a možná dostanete minimum. Ale tenhle test byl ještě vcelku lehký. Na předešlý termín (jehož zadání se ke mně shodou okolností dostalo) by tato učebnice stačila z poloviny. Ta věc má skoro 600 stran a stojí přes 700 korun. Takže, apeluji tímto na budoucí studenty pracovního práva na Masarykově univerzitě, nechoďte k zápočtu (blbýmu zápočtu, který na první termín ruplo 125 lidí) jen se znalostí učebnice. Měli byste vidět i přednášky. Tedy ideálně byste měli mít načtené všechny komentáře k zákoníku práce, ale budiž, alespoň přednášky a učebnice.

Nu a kromě toho, že učebnice zdaleka neobsahuje vše podstatné (pojednání o subjektech pracovněprávních vztahů skoro absentuje, doručování krásné prosté nic, o náplni práce, druzích práce a tak dále, také nic, právní jednání tak, že prvák, který poprvé viděl přednášku z obecné části občana by vám toho řekl víc, a tak dále a tak dále) obsahuje i něco navíc. Hlavně chyby. Je jich tam množství až nechutné. Je to opravdu strašné. Nejhorší, mimochodem, udělal hlavní autor učebnice a garant předmětu, profesor Hůrka. V pojednání o §316 ZP tvrdí, že, pokud jsou naplněny zákonné podmínky, zaměstnavatel smí po zaměstnancích chtít znát jejich sexuální orientaci, původ, církevní, či odborovou příslušnost, zato informace o trestní bezúhonnosti, či těhotenství zaměstnankyně, to nikdy. Ten paragraf není tak komplikovaný, že je to PŘESNĚ NAOPAK není tak těžké zjistit. A víte co? To není chyba jednoho vydání. Tato chyba byla již ve vydání třetím. Autor pak kapitolu vzal a aniž by si to po sobě alespoň přečetl to mrsknul do nového vydání. A pak působí na studenty ve smyslu to je akademická solidarita, když my to píšeme, vy byste to měli číst, to je slušnost. Nebudu lhát, jsem z učebnice, pracovního práva a hlavně jeho výuky u nás na fakultě, dosti rozladěný. Ale dobře, toto není o výuce pracovního práva na naší fakultě. Takže bez osobní animozity k danému předmětu prostě konstatuji, že přes úctyhodný rozsah učebnice zdaleka neposkytuje dostatek informací, je plná chyb, nedokonalého vyjadřování (vážně to nikdo nemohl zeditovat) a vůbec tak nějak není příliš kvalitní. A to říkám při plném vědomí toho, že jak profesor Hůrka, tak ostatní autoři jsou velice dobře znalí problematiky pracovního práva. Jsou to opravdu odborníci. O to je podivnější, že to dopadlo takhle.

P.S. Další přečtení knihy předcházelo zkoušce z pracovního práva - člověk opět o půl roku snažení plnější vědomostí, znovu pohlédl do tohoto kousku... Nenašel jsem na ní nic dobrého, jen další chyby, nedostatky, hlouposti. Třeba pojednání o paragrafu, který od roku 2015 neexistuje a tak. Část o odpovědnosti je navíc úplně tragická, prackaři prostě odpovědnostním vztahům nerozumějí. Nenapadá mě upřímně nic dobrého, co o knize říct. Množstvím autorů a nedostatkem ediční práce se v ní navíc informace neustále opakují a její rozvržení nedává smysl. Prostě dost strašná věc.

P.P.S. Aby snad nedošlo k nějaké mýlce, výše zmíněný zápočet a zkoušku jsem zvládl v obou případech na prvý pokus a s výsledkem vcelku nadprůměrným, takže to není nadávání zhrzeného studenta. Je to nadávání studenta, který snad už něco odborných textů načetl a když vidí prabídnou učebnici, nemůže si pomoci.