Práh: Mezi půlnocí a ďáblem
Petr Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532504/bmid_prah-mezi-pulnoci-a-dablem-65d47f6fd0abb.jpg
4
39
39
„Může pravda zmizet?“ Odpověď na tuhle otázku je schovaná líp než tělo luxusní šlapky, než nedopalek doutníku na večírku nekuřáků. A stojí o ni vůbec někdo? V ulicích Práhu, města, které přežilo válku, pravda zajímá málokoho. Prostí lidé tu žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. A v temných uličkách přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhovaní a zatracovaní. Kvůli nim město nespí. Kvůli nim se umírá. Štěpán Kastner na tohle všechno zvysoka kašle. Za zadkem má vlivného otce a před sebou dráhu nicnedělání a obrážení prážských výčepů. Pak ale stačí docela nevinné rozhodnutí – a on zjistí, že za pozlátkem barů číhá ďábel. A ten si servítky nebere. Tak co, odvážíte se překročit práh?... celý text
Přidat komentář
Sakra dobrá prvotina. Bavil jsem se od začátku do konce. Nemůžu hodnotit jinak než na plný počet.
Autor vám nedá nic zadarmo. Přepíná mezi několika postavami (zdráhám se říct hrdiny), a některé používá jen jako spouštěč událostí. To je legitimní a vlastně v pořádku. Přesto to trošiku zavání prvoplánovostí. Co se mu povedlo, je noirový feeling který v čtenáři dokáže vzbudit. Stejně dobře se mu povedlo vystihnout depresi a beznaděj života v městě, v němž vládne rasová nesnášenlivost a takřka totalitní režim. Je zajímavé, jak dokáže propojit náboženské a ryze světské v jeden celek. Na prvotinu zatraceně dobré.
„Jak praví slavný rčení: Není to v pr**li, je to v lidech." :-D
Na začátek musím přiznat, že prvních asi padesát stran jsem se cítila lehce zmatená a nemohla se začíst :-/ Chyběl mi tam prostě takový ten úvod, představení fungování světa, ve kterém se pohybujeme, jeho pravidel...co bylo také lehce matoucí, tak ani ne to množství postav, které vlastně celý příběh vyprávěly, ale spíš to střídání v rámci jedné kapitoly, oddělené hvězdičkami, ale občas chvilku trvalo, než mi docvaklo, kdo že to teď vypráví :-) Ale to jsou jediné vady na kráse :-)
Po té zhruba padesáté stránce jsem se chytla, zvykla jsem si na styl psaní, zorientovala se kdo je kdo a už se to četlo jedna radost :-)
Příběh sám o sobě je hodně zajímavý a navíc zasazený do prostředí Prahy, ze které vzniknul Práh. A Prážané jsou zvláštní skupina lidí, která se navíc dělí ještě na Prosťáčky - obyčejné obyvatele a tzv. malefiky - což jsou lidé, kteří v sobě mají určitou mutaci, která se u každého z nich projevuje jinou schopností :-) Trošku mi to připomínalo X-Meny, které teda zbožňuju, takže já byla spokojená :-) Klidně jim mohlo být věnováno mnohem víc prostoru :-)
Samozřejmě tady máme tzv. dobrou a špatnou stranu, do toho se nám míchá pozůstatek víry, bible, nebo aspoň to, co z ní zbylo, i když si Slovo očividně každý vykládá po svém :-D Existence evangelií je taky taková pofidérní a skrývá se za nimi spousta špatností.
S klidem v srdci přiznávám, že se mi knížka moc líbila i přes ty výhrady jsem nakonec dostala moc fajn fantasy příběh, který já bych možná řadila lehce i do nějakého postapo sci-fi, ale nejsem odborník samozřejmě ;-)
A podle toho, jak kniha skončila, očekávám brzy druhý díl, na který se velmi těším už teď :-) A doufám, že se ho dočkáme, protože tenhle příběh ještě neřekl své poslední slovo, ale Práh už jsme překročili a jsem neskutečně zvědavá, kam dál nás zavede :-)
Po mnoha a mnoha válkách zůstalo jediné město. Osamoceno, uprostřed ničeho. Město, které je pro mnoho lidí svaté. Prostí lidé zde žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. V temných uličkách tohoto města pak přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhování, jsou zatracování. A pak jsou tady ti, kteří na to všechno zvysoka kašlou. Jako třeba Štěpán Kastner, který má za zadkem vlivného otce a před sebou kariéru nicnedělání a obrážení pražských výčepů. Stačí však docela nevinné rozhodnutí a Štěpán zjišťuje, že za pozlátkem barů číhá ďábel. Tohle je Práh.
Budu-li upřímný, zpočátku jsem nevěděl, co od knihy vlastně čekat. Anotace toho o příběhu zase tak moc neříká. Navíc jde o autorovu prvotinu. Každopádně výsledek si mě naprosto získal. Práh: mezi půlnocí a ďáblem nabídne čtenářům velmi zajímavý, dobře promyšlený a hlavně velice zábavný příběh, plný nečekaných momentů a zvratů. Připočtěte k tomu skvěle zpracované charaktery jednotlivých postav a hutnou atmosféru města Práh a dostanete titul, který si zkrátka musíte přečíst. Dám ruku do ohně za to, že kniha uspokojí nejenom fanoušky fantastiky, ale i čtenáře, kteří tomuto žánru zase tak neholdují. Více se dočtete v recenzi na Seznam Médium.
Wow! Tohle byla jízda, kterou jsem absolutně nečekala! Od knihy se nešlo odtrhnout, byla úplně úžasně promyšlená a opravdu mě bavila.
Autor nás zavede do života v Práhu, což je nový název pro Prahu. Takže zde máme hodně míst z Prahy, která se dochovala. Já v Praze studuji, takže jsem si ta místa dokázala úplně krásně představit a to byla pecka. Myslím, že pražák si tuhle knihu užije maximálně, protože je zde i spousta narážek, který pochopí jen ti, co Prahu znají. Kupříkladu, že jediná Rajská zahrada byla ta kousek od Černého mostu (zastávka metra).
To, že se vlády ujaly evangelia - super! Opět úžasně vymyšlené. Bible byla zapovězena a ti u moci si tak krásně vše překrucují ke svému prospěchu. Dost často přemýšlím, jestli i nynější Bible po všech těch překladech a všem není tak trochu (ok, trochu dost) upravena právě tak, jak se hodila dané vládě. Takže to se mi líbilo.
Skoky v čase, to já v knihách můžu. Udržuje mě to v napětí, nutí mě to číst dál a tady autor má ten cit, kdy to utnout, takže jsem si neustále říkala: "ještě kousek" a ejhle, kniha byla přečtená.
Jak jsem zjistila, tak nás čeká druhý díl, takže chápu posledních cca 40-50 stran, kdy tam autor přidal úplně novou dějovou linku plnou spousty postav, ale mě to totálně zmátlo a už jsem nevěděla, čí jsem. Tím pádem konec nebyl úplně podle mých představ.
To je ovšem jediná výtka a já knihu celkově moc doporučuji. Je ÚŽASNÁ!!
Ke knize mne přivedla působivá obálka a zajímavá anotace.
A musím říct, že to nebylo vůbec špatné. I když mi celkově chybělo takové to - no tvl, tak určitě stojí za povšimnutí.
Zajímavá myšlenka a kombinace postapo, fantasy a světa víry..
V troskách světa zůstala jednotlivá města, osady a vísky. My se ocitáme v Praze budoucnosti, která zůstla poměrně technicky vyspělá. A v té budoucnosti se Praha jmenuje PRÁH. Toto mně osobně dost rozčilovalo, ale dá se zvyknout, i když to byl prvek, bez kterého by se kniha v klidu obešla, aniž by něco ztratila, neboť těch odkazů na původní Prahu je tam požehnaně.
Když se ztratí naděje, pomůže už jedině víra. Ale nic se nesmí přehánět, protože mezi vírou a fanatismem a je slabá hranice. A strach z tajemného, neznámého nebo jen nového ji ještě ztenčuje.
Kniha je čtivá, i když na jazyk, kterým je psána jsem si musel první kapitoly docela zvykat.
Kdo má rád neobvyklé postapo fantasy ať vyzkouší.
Vrchol modliteb i snah. Jedno město. Jménem Práh." (Petr Urban)
V ulicích Práhu, města, které přežilo atomovou válku, zajímá pravda málokoho. A to i když se moci chopila víra, včele s evangelii. Prostí lidé tu žijí v bázni, pokoře a hlavně víře. Co na tom, že není opravdová. Hlavně sklopit hlavu, chovat se jako každý jiný a evangelia na sebe vůbec neupozorňovat. Protože, když se jim znelíbíte v lepším případě vás vyženou. V tom horším se prostě jen tak natrvalo vytratíte. A pokud se u vás po válce objevila mutace Mal-3 radši byste neměli vylézat vůbec. A zde, žije Štěpán. Syn vlivného muže, který má před sebou kariéru v evangeliích a nemá na starosti nic lepšího, než obrážet bary. Jednoho dne se ale stane něco, co navždy změní jeho život.
Tohle byla jízda. Moje první postapo od českého autora. Navíc ještě takto regionální. Práh je totiž nový název pro Prahu. Takže zde figurují části Prahy jako Anděl, Hloubětín, Dejvice a další. Věřím, že pro Pražáky bude čtení ještě o to větším zážitkem.
Text je skvěle doplňován články z novin, které píše Mapařka Káťa. Ta se s tím vůbec neprdí a je tak téměř jedinou postavou v knize, která nazývá věci pravými jmény. Její větu: ,,To si zaMAPAtujte!" budu mít v hlavě už napořád.
Celý nápad s tím, že se vlády ujala evangelia, se mi moc líbil. Bible byla ztracena, a tak si kněží slova překrucují tak, jak se jim to právě hodí. Takže vlastně taková sekta, která má navíc pod palcem i armádu.
Autor má skvělou slovní zásobu. Jeho skoky mezi dějovými linkami jsem milovala. Má cit pro to ukončit děj přesně tam, kde potřebujete pokračování.
Navíc střídání velice spisovného jazyka s vulgarismy je něco, co na mne skvěle fungovalo.
Kniha vzbudila snad všechny emoce. Smála jsem se, brečela, ťukala si na čelo nebo jen četla s otevřenou pusou.
Jediné, co mi vadilo byl fakt, že téměř na závěr knihy přidal autor celou novou dějovou linku s mraky postav. Tam jsem se bohužel začala ztrácet. Škoda. Za mne tato dějová linka vůbec nebyla potřeba.
Konec jsem čekala malinko jiný. Některé věci zůstaly hodně nevyřešené. Ale snad se brzy dočkáme pokračování.
,, Tím, jak lidé věří a zároveň se bojí. To je hrozně zajímavý koncept. Věřit a bát se. Nebylo by lepší věřit a .... smát se?"
,,Víš, kdyby nebylo tohle věření povinné, nebylo by to o právě víře?"
,,Tenhle svět pravda nezajímá. Zavřeli ji do sakristií a pohřbili pod oltáře."
Petr Urban - PRÁH mezi půlnocí a ďáblem
Počet strán: 409
Vydavateľstvo: @nakladatelstviepocha
Žáner: #fantasy
Po prvotnom šoku, či je tato kniha naozaj fantasy a kto s kym kde prečo a za čo som sa pomaly vnorila do deja!
Myslim, že táto kniha nema určenú hlavnú postavu a ani hlavnú dejovú linku, skáčme- prítomnosť, minulosť, svet ľudí, svet malifikov, takže vlastne s každého rožku trošku čo pôsobí sice trošku chaoticky ale keď už sa do toho dostanete, vidíte tam všetku tu naveznosť a ucelený celok výbornej fantasy s riadnou dávku akcie.
Musím povedať, že som rozhodne bola za tim Malifikov, hoci ma fascinovalo zo začiatku ako sa ich bali, samozrejme sme v postapo - bomby, atomovky , nový svet, nové pravidlá a skupina ľudí čo by tam zapadať nemala. Ale postupom času si každý zisti sám kto hrá za tých dobrých a kto hra za tých zlých!
Fascinovali ma schopnosti ake ktorý mal a aj keď im s rúk nesľahali blesky a plamene ich schopnosti boli obdivuhodné, ved kto by nechcel nadľudsku silu? či presvedčiť nepriateľa, že je váš priateľ? Alebo lusknutim prsta donútiť niekoho vystreliť si mozog z hlavy?
Určite by som uvítala i druhú časť nakoľko - po celom deji, ktorý sa dal rozdeliť do dvoch knih s prehľadom, bol koniec pre mňa otvorený hoci pre autora mohol byť uzatvorený
Za poskytnutie knihy v ramci #spoluprace ďakujem @nakladatelstviepocha
Kniha č. 112/2024
#recenzieTerka #kniznarecenzia #recenznivytisk #skbookstagram #podporujemeceskeautory #milujemeknihy2 #epochalnibeletrie #kniznizavislaci
Obsah:
„Může pravda zmizet?“
Odpověď na tuhle otázku je schovaná líp než tělo luxusní šlapky, než nedopalek doutníku na večírku nekuřáků. A stojí o ni vůbec někdo?
V ulicích Práhu, města, které přežilo válku, pravda zajímá málokoho. Prostí lidé tu žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. A v temných uličkách přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhovaní a zatracovaní. Kvůli nim město nespí. Kvůli nim se umírá.
Tak tahle kniha mě velmi příjemně překvapila. Obraz postapokalyptické Prahy, v níž pod jhem náboženské diktatury nezůstalo krom opulentních chrámů nic takové, jak známe dnes. Vše bylo bylo ve jménu Boha a morálky změněno a zapomenuto. I samotné jméno hlavního města a Řeky, jež jím potéká. Evangelia svou mocnou diktaturou dohlíží na vše a všechny. V jejich zájmu, samozřejmě. Neskutečně mě ohromila autorova slovní zásoba, celkový humor knihy, jejíž hlášky mi připomínaly mého oblíbeného Mazaného Filipa. Přeskakování mezi dějovými linkami a jednotlivými postavami mi nevadilo, naopak mě udržovalo v napětí. Díky za tenhle zajímavý výlet!
Z knihy přesně pocity, co píše M.i.k.e., hodně připomíná styl Kotletových knih, trochu uhlazenější bez vulgarismů, ale podle mě je v knize zhuštěné něco, co by se dalo rozepsat do několika dílů...
Z Práhu mám těsně po dočtení dost smíšené pocity. Na jedné straně jde o klasické postapo připomínající třeba Kotletův Underground a na druhé straně to na mě působilo jako kdyby si autor ukousnul moc velké sousto a chtěl toho čtenáři předat strašně moc a tak sem naházel tisíc a dvě věci. To ale vede pouze k tomu že se skáče od postavy k postavě, z místa na místo a k ničemu co se tam děje sem si nedokázal vytvořit vztah a ke konci mi bylo úplně jedno co se stane a jestli nějaká z postav zemře a nebo přežije. Přitom mám tyhle mozaiky, kde si musím věci postupně pospojovat a v závěru dostanu větší celek, docela rád. Tady je to bohužel pro mě všechno tak nějak napůl…6/10
Příjemný překvapení. Spousta příběhů, spousta zdánlivě nesouvisející vláken, který se nakonec spojí v jedno. Čtenář postupně objevuje podstatu světa, ve kterým se kniha odehrává, nedostává to na zlatým podnose na začátku knihy, musí si to zasloužit. A s každým střípkem je příběh zajímavější a zajímavější.
Tím, že paralelně sledujeme hned několik postav, není zřejmý, kdo je zrovna tou hlavní - možná nikdo, možná všichni. Můžete se vžít do kterýkoli z nich a nebo budete z přemíry možností paralizovaní a pořádně se nevžijete do nikoho. To byl asi můj problém.
Nemám ráda knihy s náboženským fanatismem, vždycky mě dokážou akorát naštvat. Práh byl ale napsanej skvěle a náboženská linka mě vůbec netrápila.
Mám jen drobnou výtku - v poslední cca čtvrtině knihy si autor popletl Matoušovy a Markovy evangelia - celou dobu se vše odehrává v Matoušových, ale na konci se píše o Markových, ale to je detail, co na funkci nemá vliv.
Autorovy další knížky
| 2024 |  Práh: Mezi půlnocí a ďáblem |
| 2023 |  Asterion: Úsvit nových bohů |
| 2021 | Básně k pohlazení |
Čakal som viac.
Za mňa príliš chaotické a zle uchopené. Nechápem, ze som to vôbec dočítal :)