Praha a Brno
Jiří Sádlo
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273718/mid_praha-a-brno-YEn-273718.jpg
4
16
16
Dva texty o dvou místech, která leckdo zná (anebo si to alespoň myslí). Dva eseje, okřiky, manifesty. Dva cestopisy skrznaskrz prorostlé vědou a poezií: „Je léto a podzim, začátek zimy, znova jaro, celý rok chodím po Praze. Tady je horká dlažba a asfalt, sedím tady na prvním schodě kostela, což by žádný Pražák neudělal, a kus ode mě kokrhá nějaká pestře oděná ženština v sukni a klobouku, sedí na schodě a chlastá vodu z petlahve, pokaždé se napije a trochu zakokrhá. Šílená, nebo turistka, nebo obojí. Tak jsme tu magoři dva a třetí je tu s námi malé, ušlápnuté bejlí, ptačinec prostřední Stellaria media tady na patě prvního schodu ke kostelu ve Spálené ulici.“... celý text
Přidat komentář
Sádlo předkládá především velmi originální pohled na město jako takové. A to složenou optikou biologa, botanika, ekologa kulturologa a básníka. Ano, město je natolik specifickou a složitou skutečností, že je zřejmé, že pouhá vědecká perspektiva prostě nestačí. Dílo je zároveň velmi subjektivní a angažované, protože autor jednoznačně stojí na straně toho, co je ve městě marginální, přehlížené, nechtěné, zapomenuté...ale tím zároveň spontánní a jaksi mimo-lidské - odkud už je jen krůček k numinóznímu. V jeho pojetí má pochcaná zídka (s prominutím) stejný "městotvorný" význam jako široký bulvár, trávník před radnicí anebo náletový pajasan. Sádlo se hlásí mimo jiné k odkazu Ripelliniho, ale mám z jeho psaní i silný pocit Hrabalovský (asi i pro tu oblibu hospodské poezie). Velmi inspirativní čtení po kterém už Brno nebo Prahu (ale jakékoliv jiné město) neuvidíte takové jako dřív.
Esejisticko-magicko-pitoreskně-(ne)akademická cesta po prolukách, uličkách, hospodách Prahy a Brna (mohlo být věnováno o něco více prostoru Brnu). Krajina v hlavní roli, lidé ustupují do pozadí k ostatním přírodním činitelům typu počasí a geologické podloží. Závany dvorků a průjezdu, ale také ambivalentních exkrementů.
Absorbující čtení přiznávající vlivy magické (magicko-realistické) tvorby o Praze. Něco Meyrinka, něco Ajvaze, něco surrealismu a experimentování a úvah příroda-kultura. Ne se vším lze zcela souhlasit, ale styl nevyvolává touhu hádat se, neboť svým plynutím uspokojuje čtenářskou lačnost.
A už na začátku odzbrojí Brnem-Teheránem, branou Orientu.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí |
| 2000 | Biologie krajiny: Biotopy České republiky |
| 2019 | Krajina! |
| 2007 | Prázdná země: Listopadová část roku |
| 2015 | Praha a Brno |
Bizár... Inu, jaký autor, taková kniha :-) A myslím to v dobrém.
Hodně mě bavil spontánní, hrubozrnný a jinde zas mimořádně jemně rozlišující styl psaní, celkově docela hrabalovina, no co vám budu poudat, tím se prostě musíte probrodit sami ;-)