Prak
Michal Vrba
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/327323/mid_prak-rUm-327323.jpg
4
222
222
Psychologická novela Prak z období německé okupace vypráví příběh novináře, který se zaprodal nacistické moci a svá selhání se rozhodl kompenzovat tím, že spáchá brutální, radikální čin, který jej může přivést až na popraviště. A není zdaleka jisté, zda mu tento záblesk vzdoru pomůže po válce očistit vlastní jméno. V druhé linii pak sledujeme osudy patnáctileté Aleny, která na počátku šedesátých let objeví v lesní chatě u Hamerské nádrže na Vysočině novinářovy zápisky. Jak se naplnil jeho osud? Jaký vztah k tomuto muži má její matka? A hlavně – proč jen zmínka o něm přivádí k zuřivosti komunistického tajemníka, který s oběma ženami tráví na chatě noc?... celý text
Přidat komentář
Tahle novelka byla výborná. Lahůdka o tom, že nic není černobílé, o strachu v nás, o tom, jak se jím necháme ovládat, o dospění jednoho muže, o fámách a fabulacích, kterým jsme ochotni věřit, o upřímnosti, o vině a trestu a hlavně o tom, že sami před sebou a svými činy neutečeme. Ale můžete najít i spoustu dalších rovin, o kterých je možné dál přemýšlet. Přečtěte si a uvidíte. Já byla nadšená.
Jedním dechem. Napínavý dramatický příběh. Jistě by se na něm našly i nedostatky, ale dle mého rozhodně stojí za přečtení.
Hlavní hrdina Marek se mstí za svou zbabělost a ponížení prakem, což ho staví na roveň mýtického protektorátního hrdiny Péráka. Více se mi líbila linie z roku 1960 s Pavlou a její dcerou Alenou. Příběh člověka, který zklamal sám sebe, mě zaujal svou strukturou puzzle, kdy se čtenář postupně z různých pohledů dozvídá, jak to vlastně ve skutečnosti bylo.
Na svých střeleckých procházkách v skrytých místech jsem trénoval novou věc, o níž jsem nikdy předtím ani nepřemýšlel. Snažil jsem se tasit prak. Prak jsem zasunul za kalhoty pod vestu tak, že jeho tělo mi zmizelo mezi půlkami zadnice a vidlice mi tlačily na páteř v ohybu nad ní. Tasit zbraň z pochvy je snadné, ale o tom, jak tahat zbraň ze zadnice, se doposud žádný autor šestákových románů neopovážil psát. (s.130)
Příběh od mně neznámého autora zaujme nejen dvojí časovou linií, ale i poutavým jazykem a napínavou, místy až detektivní kompozicí. Přečteno jedním dechem.
Tak tohle byla jízda...super... velké české překvapení... emoce mnou cloumaly... ten lže a ten taky... vinen, nevinen nebo povinen... je to příběh na jednu noc... nezamhouříte oko, dokud se nedozvíte, jak to všechno bylo a ani po dočtení vám to vyprávění nedopřeje moc klidného spánku... ten konec je totiž jako rána z praku a ta se setsakra dlouho hojí...
Obálka je klasicky argovsky krásná, ale mně osobně zavání satirou a právě z toho důvodu mi nepadla do oka na první dobrou, ale vzala jsem jí do ruky až na doporučení... proto jsem byla možná i překvapená, jak temný příběh skrývá takovýhle obal ;) ehm... to jsem se nakonec pěkně životně vymoudřila ;D Ámen!
Kniha, která nutí k zamyšlení. Pohled na válečnou okupaci a pojmy statečnost, kolaborace a strach z trochu netradičního úhlu. Líbilo se mi moc. :-)
Válka a okupace, nadvláda zla v jiné podobě, pokračující i v poválečných letech, osudy zdánlivě obyčejných lidí a především strach a odvaha, mají hlavní roli v této prvotině. Je to zajímavý pohled s hrdinou, který překvapí nejvíce sám sebe. Druhá, poválečná linie vyprávění je také hodně dramatická a více ženská (dívčí). Hlavní hrdina toho nakonec dokáže dost, někdy až neuvěřitelně moc, ale je to román a je z více důvodů pozoruhodný.
Docela zajímavý debut tohoto českého autora. Příběh je občas napínavý a chvílemi dokáže výborně vyvolat atmosféru té doby a toho místa. Ale je znát, že je spisovatel ještě nevypsaný, občas ty věty drhnou a některé části mě trochu nudily. Ale celkově obstojná novela.
Další z knih, která mě nalákala svojí obálkou. A nebyla jsem zklamaná. Prak je velice napínavý a čtivý příběh odehrávající se ve dvou časových obdobích, za protektorátu a počátkem 60. let minulého století. Je to text, který po sobě nechá stopu, nevykouří se jen tak z hlavy. Celou dobu ponouká k tomu, aby člověk zaujal nějaký postoj k činům hlavní postavy, což ale vůbec není jednoduché. Nic zde není jednoznačné. Je slaboch opravdu slabochem? Je zbabělost omluvitelná? Jak bychom se asi v podobné situaci zachovali sami? Přistihla jsem sama sebe, jak řeším, zda vůbec můžu držet palce některé z postav, zda si to zaslouží, zmítala jsem se mezi protichůdnými pocity podobně jako patnáctiletá Alena. A i teď po dočtení si nejsem jistá vůbec ničím. Asi jen tím, že Michal Vrba napsal moc zajímavou knihu a doufám, že se od něj brzy dočkáme i nějaké další.
Život nahrubo mletý v té nejživoucnější podobě. Těžká doba, těžký život a těžko obstát i sám před sebou.
Hodně cením lehce archaický jazykový styl, který přesně dobově zapadá. To mě hodně potěšilo a určitě to bylo těžké.
Je to každopádně skvělá kniha, i když neveselá.
Vynikajici zalezitost! Napinave, dobre napsane. Zas po case jedna literarni lahudka!
Výborná kniha která se četla sama. Skvěle vymyšleno a napsáno. Vyprávěno ve vysokém tempu se stoupajícím napětím a perfektním vykreslením postav, atmosféry, doby a míst, které by mohla závidět každá krimi. Argo špatné knihy nedělá.
Nemám slov. NIKDY jsem z žádné jiné knihy neměl tak neodbytný a silný pocit. NIKDY mě žádná nezasáhla tak jako tahle. NIKDY jsem se tak netřepal a neměl tolik husí kůže při čtení i při každé přestávce i po dočtení (rozuměj právě teď). NIKDY jsem nečetl knihu, kde by každá scéna byla napěchována napětím k prasknutí. NIKDY se mi nestalo, že bych u knihy po každém otočení stránky se nedíval doleva nahoru, ale ihned doprava a hledal nějaká klíčová slova, co se stane, protože ty dvě minutky na přečtení dalších svou stran jsem považoval za strašně dlouhou dobu, než se to skutečně dozvím. Tohle není jen úžasný debut, tohle je prostě úžasná kniha bez ohledu na cokoli dalšího. Jestli tohle je žánr psychologické prózy, tak už nechci číst nic jiného. Tři dějové linie neustále se střídající a doplňující a až na úplný závěr se spojující. Díky tomu čtenář ví (tuší), co se asi stane, přesto je textem naprosto hypnotizován. Úžasně vykreslené postavy, ne jen hlavní hrdina, i když ten pochopitelně jasně dominuje celému příběhu. Chtěl bych psát dál a dál, ale vím, že bych se mohl bezděky nějak podřeknout a připravit případného čtenáře o zážitek, takže už toho radši nechám a skončím jediným slovem - dokonalost.
Skvělé. Osobnost Marka, chata, lesy, gauner Tonda, malá Alena, zraněná žena Pavla, charakterní Tajovský, lidská slabost a zbabělost, chyby, tresty, zločiny, omyly... Všechno je to nejen uvěřitelné, ale přímo živé.
Zajímavý příběh, skvělá fabulace, napínavé, čtivé, hluboce přemýšlivé, překvapivě vyspělé dílo na debut. Autor si nasadil laťku opravdu vysoko.
Zajímavé. Strach může ovládnout každého z nás a nikdo není jen černý či bílý. Je to jen krátká novela, a přesto nutí k zamyšlení.