Praktická příručka o kočkách
Thomas Stearns Eliot
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228412/bmid_prakticka-prirucka-o-kockach-40b-228412.jpg
4
21
21
Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik. Praktická příručka o kočkách se však z celkového obrazu jeho díla výrazně vymyká (dokonce tak, že se o ní mnohé literárněhistorické prameny v přehledech ani nezmiňují). Narušuje totiž dost drasticky jeho celkové důstojně seriózní vyznění, náležíc nesporně k dílkům příležitostným, jednoznačně oddechovým. O životaschopnosti Eliotova kočičího námětu ovšem svědčí samozřejmě muzikál Cats, Eliotovými Kočkami inspirovaný. V historii Broadwaye je to druhý nejdéle uváděný muzikál (po Fantomu opery). Sbírka vychází česky v úplnosti poprvé a je čtvrtým svazkem edice NOS.... celý text
Literatura světová Poezie Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Old Possum's Book of Practical Cats, 1939
více info...
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala v rámci čtenářské výzvy, jinak bych o ni ani nezavadila. Bohužel se mi potvrdilo, že poezie není můj šálek kávy a už vůbec ne poezie moderní. Hvězdami nehodnotím, neboť je to kniha zcela mimo mě.
Meky Míca, Myšilofeles, prorok Kočiáš nebo Drsná Kůže nás provedou převážně podsvětím Londýna, tak bacha na jejich tichý kočičí krok!
Je vidět, že i Američan může být co k čemu, když se zavčas přestěhuje do staré dobré Anglie, jejíž mňouzlo vás donutí příst nad každou stránkou.
Taková milá básnická sbírka pro milovníky koček. Neurazí ani nenadchne, ne všechny básně se mi líbily a spíš bych tuto sbírku řadila k dětské poezii.
Kočičí příběhy podané formou poezie. Básně vystihují povahy jednotlivých kocourů a koček. Úvodní báseň vysvětluje, jaké dát kočce jméno, a že jsou tři typy jmen. Sám autor dává kočkám nevšední jména jako Mangodžery, Rumpelíza, Kočiáš, Myšilofeles, Thersipides a další. Básní je celkem 15. V závěru knihy je doslov Miroslava Jindry.
Knížka má své nesporné kvality, i když mně osobně se některé básničky moc nelíbily, nebo jsem jim možná úplně neporozumněla.
Naprosto mě však okouzlila a pobavila básnička o Bručounovi, tak byla nej :).
Autorovy další knížky
| 1996 |  Pustá země |
| 1967 | Pustina a jiné básně |
| 1971 | Vražda v katedrále |
| 2014 | Čtyři kvartety |
| 1991 | O básnictví a básnících |
Preklad je bohuzel ne moc povedeny, chybi mu casto spravny rytmus, spravna delka versu, prizvucne ci neprizvucne slabiky na spravnych mistech a casto se i meni skladba a typ rymu. V originalu je to mnohem lepsi.
Na obranu prekladatele musim ale rict, ze delat umelecke preklady poezie je peklo, casto to vlastne vyzaduje vytvorit zbrusu nove originalni dilo na namet dila puvodniho.