Pravda
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519038/bmid_pravda-35p-519038.jpg
5
851
851
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 25. díl >
Další díl sběratelské edice Zeměplochy ve formátu 130 × 200 mm s kouzelnými obálkami a barevnou ražbou, jejichž autorem je Joe McLaren.
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2023 , TalpressOriginální název:
The Truth, 2000
více info...
Přidat komentář
Tato Zeměplocha nepatří do žádné tradiční série. Dala by se zařadit k Pohyblivým obrázkům, které parodovaly svět kinematografie. Pravda si tak vzala na starost další část industrializace – novinařinu. Hlavní postavou je Mikuláš ze Slova, který se náhodou dostane ke knihtisku tak, že jej doslova udeří mezi oči. Stane se tak prvním vydavatelem novin v Ankh-Morporku, který se však hned dostane do křížku s Cechem rytců, který začne vydávat své vlastní noviny plné výmyslů a lží.
Pratchett zde zúročil své dlouholeté zkušenosti z novinářské praxe, a z doby, kdy dělal mluvčího pro britské jaderné elektrárny. Prostřednictvím Mikuláše ze Slova se pak snaží bojovat za právo na pravdivé informace, před fabulacemi všeho druhu. Je zřejmé, že Pratchett jako největší problém vidí to, že lidé netouží po pravdivých informacích, jako spíše po neuvěřitelných, kdy je jim jedno, že si takové zprávy k pravdě sotva přičuchly. Přes Mikuláše pak také promlouvá k poctivosti skutečných novinářů, kteří by se nikdy neměli propůjčit lžím, ať už by jejich čtenáři byli senzacechtivější nebo se je snažil kdokoliv ovlivnit.
V Pravdě se také objevuje nejlepší dvojice záporáků zeměplošských knih, pan Zichrhajc a pan Tulipán. Obě tyto postavy mají velmi zajímavé charaktery a zejména jejich setkání se Smrtěm mě vedlo k hlubokému zamyšlení nad podstatou zla. Pratchett se při jejich vytvoření zřejmě inspiroval u svého přítele, spisovatele Neila Gaimana, který podobné duo záporáků, pana Croupeho a pana Valdemara, obsadil ve svém románu Nikdykde (1998), tedy dva roky před vydáním Pravdy (2000). Pokud vám tedy přijdou pan Zichrhajc a pan Tulipán zajímaví, doporučuji si přečíst Nikdykde.
Na rozdíl od Pohyblivých obrázků, kdy byl svět kinematografie na Zeměploše raději zase velmi rychle zapomenut, umění knihtisku se stalo stálou součástí Ankh-Morporku, a tedy i Zeměplochy. S pomocí Hexe a semaforových věží, které se poprvé objevily v Pátém elefantovi, tak pokračuje přerod zeměplošského světa z čisté fantasy do fantasy steampunkové. Tento přerod je však tak postupný a nenásilný, že si toho čtenář sotva všimne.
Pratchett byl geniální spisovatel v tom, jak krásně dokázal propojit fantasy s realitou. V Ankh-Morporku přicházejí na svět první noviny Ankh-Morporská kometa, který edituje Mikuláš ze Slova a díky tomu není o skandály nouze, protože některá tajemství mají zůstat skryta a ne o nich psát, aby o tom věděli všichni. A když k tomu ještě začne do novin fotit upír Otto, tak i vše může být zdokumentováno na fotografiích. O napětí a hlavně velkém humoru zde není nouze. Všichni ankhmorporští občané jsou jako občané naší země, naprosto věřit všemu co se napíše do novin, protože když je to napsané, tak to musí být PRAVDA
Na Pratchettov štýl písania som si už asi zvykla (aby aj nie, keď už som na 25. knihe), preto sa mi kniha čítala dobre a stránky mi plynuli rýchlo. Aj príbeh bol celkom zaujímavý, hlavne to okolo lorda Verinariho, ale aj tak mi kniha prišla slabšia, hlavne kvôli postavám. Aj Mikuláš aj Sacharóza mi prišli ako také príliš nevýrazné postavy. Tiež tam na môj vkus bolo príliš veľa bezdomoveckej partie, tých ja vôbec nemusím. Ani hlavní zaporáci mi nesadli, boli proste divní. V knihe sa vyskytujú aj členovia Nočnej hliadky, ale tentokrát, bohužial, sú dosť v pozadí, čo je škoda. Nápad ohľadom novín, noviniek a investigatívnej žurnalistiky sa mi naozaj páčil, len škoda tých postáv. Oproti posledným predchádzajúcim častiam, ktoré sa mi naozaj (konečne) páčili, táto vo mne nezanechala žiadny hlbší dojem.
Další z krásných příběhů ze Zeměplochy, nyní o vzniku tištěných novin. Navíc hezky promyšlená záhada s lordem Vetinarim.
Moc hezký příběh o novinařeně a vzniku na Zeměploše. Kniha se dobře čte a opět autorům humor nezklamal.
Ano, Terry Pratchett to skvěle napsal a Jan Kantůrek to pro nás do češtiny skvěle vymyslel! Příběh prvních novin v Ankh-Morporku je nejenom zábavný, ale chvílemi mě nutil i k zamyšlení, zvláště, když "lež oběhne svět dřív, než si pravda stačí obout boty". Určité -ané paralely lze najít i ve světě kolem nás (neúplné přídavné jméno pochopí jen ten, kdo knížku četl). Za mě jednoznačně všech pět hvězd.
Opět skvělé čtení od tandemu Pratchett - Kantůrek. Někdy mám dojem, že překladatel dodává knize další rovinu. Nejvíce mě pobavilo záhlaví Komety, kde z původního sloganu Pravda vítězí vzniklo tiskovou chybou Pravda vyděsí. A jméno hlavního hrdiny Mikuláš ze Slova, to také pobaví.
Trocha ťažkopádny začiatok, ale potom sa mi podarilo naladiť na tú správnu vlnu a čítanie som si parádne užil. Trpaslíci dokážu vyrobiť zlato z olova a TP dokáže z aného hovna postaviť mrakodrap a ťahať ho tak vysoko, až cestou nahor dospejete k bodu, že nemá zmysel uvažovať nad tým, ako to celé drží pokope a radšej si budete užívať výhľad, pretože s každým momentom nahor vás niečo malé prekvapí, niečo malé rozosmeje a dokopy je tých maličkostí toľko, že vám to zohreje čitateľskú dušu a pohladí váš šiesty zmysel pre nezmysel...
PS: palec hore pre postavu zabijáckeho kunsthistorika Tulipána a jeho aný lingvistický zlozvyk...
Konečně mají i v Ank-Morkpolku i noviny!! A že přišly do města s pěkným vyrválem! Jsem velký milovník Pratchettovsko-Kantůrkovského humoru. Všechny postavy jsou vybroušeny do nejmenšího detailu. Tohle prostě musíte milovat. Tu dokonalost, spád a satirický pohled na náš svět. Přesně takhle si totiž představuji fungování všech médií :-)
Obdivuji a vždy budu obdivovat Pratchettovo umění vzít vážné téma a zasadit jej do děje, který je mistrovsky vyvedený. Je na pomezí zábavy a úsměvů díky postavám a prostředí ale také vede k hlubšímu zamyšlení a poselství. Kniha Pravda je za mne jedna z nej právě díky tomuto spojení.
Léto znamená dovolenou. Dovolená znamená klid a zábavu. A klid a zábava pro mě znamená Pratchett. A alespoň dva. Tři. I víc.
Moc ráda se k této knížce vracím. Zbožňuji Otta von Schreklich a jeho monology a dialogy přepsané panem Kantůrkem do češtiny. Běží mi při čtení v hlavě jako audiostopa a i kdybych nechtěla, musím se smát. Mikuláš ze Slova je tak trochu „divný brouk“, ale zcela chápu jeho zápal pro práci. A o trpaslících z tiskárny ani nemluvím. A vždy, když se knížka blíží k závěru (četla jsem ji už několikrát, tomu se zkrátka neubráníte), napadne mě jen jediná věc: „Proč -aně není delší?“
Další bezva příběh ze Zeměplochy, tentokrát o vzniku tištěných novin a k tomu záhada s lordem Vetinarim. Jako vždy jsou postavy úžasné a měla jsem pocit, že všechny znám. :)
Se Zeměplochou teprve začínám a dávám zatím na rady čtenářů. Šalamounsky jsem si zde na Databázi našel ty nejlépe hodnocené a vzhledem k tomu, že jako jedna z top vyběhla Pravda, bez váhání jsem si ji zakoupil. Jenže ouha, asi půjdu proti proudu,ale tahle knížka mě prostě nezaujala. Nejsem žádný znalec Pratchetta, ale co můžu srovnávat, delší a na děj i na postavy obsáhlejší díla v jeho podání nejsou prostě ono. Jistě, přendat naše dějiny do dějin Zeměplochy a nechat knihtisk vymyslet trpaslíky, je nápad parádní. Má to i další světlé momenty, ale celkově jsem se nudil a v množství postav se ztrácel. Je to jen můj názor, své fandy kniha vzhledem k hodnocení evidentně má, ale já k nim patřit nebudu. Od Pratchetta a ze Zeměplochy raději příběhy kratší, ale o to víc údernější a ty, kde se autor soustředit na humor a ne na to, jak natáhnout děj a popsat co nejvíce stran.
TP patří mezi mé oblíbence, Pravda ale ve mně nezanechala žádný hlubší dojem. Velitel Elánius tady plnil pouze roli křoví, Neviditelnou univerzitu jsme jen prolétli, akorát mne nadchnul upíří fotograf Otto. To byla trefa do černého!
Vtipná metafora investigativní novinařiny v největším měste světa, Ankh-Morporku.
Pravda je u mne slušný průměr. Mám u Pratchetta jiné oblíbence. Faktem je, že jsem pravdu zhltla na posezené a pamatuji si z ní jen velmi málo, zatímce jiné příběhy ve mně nechali hlubší otisk.
Mezi tvorbou ze Zeměplochy není mnoho knih, které obsahují uzavřený příběh, nebo lépe uzavřený ansámbl postav, které se již nevrátí jako hlavní postavy v jiných knihách. Proto je komplikovanější je hodnotit v porovnání s ostatními příběhy, například sérii s Hlídkou. Ale mohu s radostí prohlásit, že Pravda obstojí i v porovnání s těmi nejlepšími knihami ze Zeměplochy. Podle mě patří příběhy, v kterých je představen nový vynález, či koncept mezi ty nejlepší. Hravost fantazie Sira Terryho má otevřené pole a může se plně projevit. A právě jeho "world-building" je tak poutavý protože odpovídá na otázky, co by na to a to asi řekli v Ankh-Morporku? A samozřejmě nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Co se tak rozvlekle snažím říct je, že jde o další excelentní knihu excelentního literárního génia.
Vynikajúce. A podobnosť s realitou dneška je čisto náhodná. Ale vyžaduje čítať medzi riadkami, dokonca by som povedal, že momentami je kniha nekorektná čo si isto nikto nevšimne. ;)
Jeden z nejhezčích výtvorů pana Pratchetta :)
Mikuláš objevuje taje nového světa žurnalistiky v krásném nadhledu a celý příběh doplňují staré známé figury plus Vincent Vega a Jules Winnfield zeměplošského světa ;) ...good
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Rozbeh bol trochu pomalší, než býva u Pratchetta zvykom – to si ešte asi Pravda obúvala topánky – ale potom to šlo ako z kopca, písmenko za písmenkom, klamstvo za klam- Ehm… Chcela som povedať pravda za pravdou.
Tak trochu si myslím, že by to mali mať žurnalisti ako povinnú literatúru. Len si nie som istá, koľkí by to pochopili…
„Mikuláš se zamyslel nad tím, proč nikdy neměl rád lidi, kteří vždycky říkali "bez urážky". Možná to bylo tím, že považovali za snazší říci "bez urážky" než přemýšlet, jak žádné urážky nepáchat.“