Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493066/bmid_pravda-nebyla-k-dostani-hmb-493066.jpg
4
252
252
Co všechno vám můžou vzít? Historický román od autorky bestselleru Kdo šije u Podolské. Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků. Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých tématech je tabu. Jana dospívá v totalitním bezčasí, přesto není otupělá – a tak se pouští do pátrání. Dokáže najít pravdu o rodinné historii i vlastní identitu?... celý text
Přidat komentář
Velice se mi líbila. Byla napsaná zvláštním způsobem, ve které se přelévala doba.
Zajímavý příběh z 80.let minulého století v Československu vyprávěný patnáctiletou dívkou, která objevuje první lásky, ale taky hrozivé rodinné tajemství. V knize se prolínají běžné problémy náctiletých s problémy tehdejší doby a vše je skvěle vykresleno. Nemohla jsem přestat číst, dokud jsem nebyla na konci.
Pravda nebyla k dostání. Neveselé čtení o nelehké době pohledem patnáctileté dívky. To byla síla! Dávám 5 hvězd a doporučuji.
Pravdivá výpověď o tehdejší době, zajímavější o to, že je viděna prostřednictvím patnáctileté dívky s velkou dávkou neznalosti, naivity...
(SPOILER)
„Když se na něco vyvíjí velký tlak, tak se to buď zlomí, nebo zatvrdí.“ (str.172)
Od Lucie Hlavinkové jsem četla knihu Kdo šije u Podolské?, která se mi líbila a chtěla jsem se seznámit s její další tvorbou. Zaujala mě anotace titulu Pravda nebyla k dostání a tak jsem se pustila do čtení. A bavilo mě to od první stánky, styl, kterým autorka píše mi vyhovuje, čte se mi dobře a lehce. Podařilo se jí udržet mě v napětí a nevědomosti postupným odhalováním rodinných tajemství. Během čtení jsem si kladla otázky a přemýšlela co se mohlo stát. Líbily se mi i dvě časové roviny, první z roku 1982, která byla vyprávěna patnáctiletou Janou a druhá z roku 1955, která čtenáře seznamuje s událostmi z pohledu její matky Pavly. Postavy a jejich charaktery byly vykresleny dobře, nejlépe asi u Janiny spolužačky Dity Mašlové. U Jany jsem se občas pozastavila nad její neznalostí/nevědomostí některých slov/témat, ale byla to jiná „informační“ doba…. O Svaťce a Petrovi, s kterými se Jana kamarádila, mohlo být napsáno klidně více, a čekala jsem větší rozvinutí linky Jana-Renda. Chudák Pavla, kolik si toho v dětství musela vytrpět. SPOILER: Kniha mi opět rozšířila obzory, nevěděla jsem, že víra některých církví byla až tak moc velkým trnem oku komunistickému režimu, aby se stávaly takové věci, jako odebrání dětí rodičům a jejich umístění do dětských domovů z náboženských důvodů (nemluvě o příšerných podmínkách, v jakých tam děti vyrůstaly). Škoda, že nebylo řečeno, co se stalo s Pavlinou kamarádkou z domova Emou. Závěr s pomstou se mi líbil, připomnělo mi to rčení, že „na každou s… se vaří voda“. KONEC SPOILERU
Doporučuji k přečtení.
První kniha od teto autorky. Chtěla jsem číst Kdo šíje u Podolské?, ale v knihovně ji neměli, tak nabídli tuto. Nelituji. Libilo se mi to, zvlášť "záhadná" část knihy. Ta další část, kde se vše odhaluje, mi přišla už dost neskutečná - najednou se objevily postavy, události, informace-vše do sebe zapadlo a všechny záhady byly najednou vyřešeny natotata. Tak to mi nesedlo, se přiznám. Ale jinak fakt celkem dobře napsaný román vykreslujicí dobu osmdesátek.
Moje první kniha od této autorky a musím říct, že to bylo příjemné překvapení. V 80.letech jsem také chodila do školy, recitovala jsem básně o ruských hrdinech a zpívala ruské písně na svátku písní v letním kině navlečená v pionyrském kroji. Příběh je velice čtivý, napínavý a rodinné tajemství společně s hlavní hrdinkou odhalujete postupně. Něco jsem předpokládala, něco bylo nakonec úplně jinak. Bavila mě proměna třídní potvory Mášlové v sympatickou Ditu, nesnášela jsem ruštinářku Janákovou i domovnici Blechovou. Do toho detaily z dané doby. Moc dobře si pamatuji vůni čerstvě namleté kávy v obchodech, propíchané pytlíky mléka, které plavaly v krabici s vyteklým mlékem, které tak strašně smrdí a já měla pokaždé cestou ze školy za úkol koupit "mléko co neteče", takže jsem tu krabici musela celou prohrabat a pak mi smrděly ruce. I to, jak jsme si v polední přestávce chodili kupovat vitacit, lízali jsme ho z ruky a měli jsme barevné ruce i jazyky. Plechovka od coca coly byl ten největší poklad a kdo měl tričko s Mickeymousem, perleťový lak na nehty, či deodorant impuls, zejména růžový, nebo duhový, byl prostě hrdina. Trvalo mi asi prvních 50 stránek, než jsem se začetla, ale pak už se od knihy nedalo odtrhnout. Dávám do doporučených a hned se pustím do "Kdo šije u Podolské?"
Stylem mi to připomínalo dívčí román,ale to bylo nejspíš dáno věkem hrdinky.
Jinak moc pěkně a čtivě napsáno.
Moje první setkání s autorkou , zajímavé nahlédnutí , jak se žilo kdysi ,ale příběh mě moc do děje nevtáhnul .
(SPOILER)
Knihy paní Hlavinkové mám ráda. Příběhu knihy Kdo šije u Podolské? se tento sice nevyrovná, ale i tak jsme knížku zhltla za čtyři večery. Jana, jedna z hlavních hrdinek toho příběhu byla místy sympatická a místy protivná, stejně jako všechny puberťačky. Každá rodina má svou, menší či větší záhadu, která, dříve či později, vyplave na povrch. Každá rodina má své černé ovce. Každá ves i město má své sousedky Blechové, ruštinářky Janákové, prasáčky Nováčky... Mé sympatie měla třídní hvězda Mašlová, na rozdíl od Svatěny, která mi přišla úplně hloupá a mimo mísu. Od Petrova příběhu jsem čekala víc, ale byl jen jakousi výplní a spojnicí mezi postavami a událostmi. O adventistech sedmého dne jsem do přečtení knihy měla jedinou znalost a to, že existují.
Kniha mi dala zase jiný pohled na komunismus a jinou skupinu utlačovaných režimem. Jen mě mrzelo, že úchyl Nováček nebyl potrestán podle práva a že se děvčatům nedostalo zadostiučinění.
Zpočátku spíš takový románek pro náctileté - patnáctiletá Jana prožívá své první lásky, trable se spolužáky i otravnou ruštinářkou, vydává se poprvé tajně na zábavu, ochutná první alkohol. Jenomže pak se objeví záhadný sešit s ještě záhadnějšími poznámkami a Janě začíná pomalu docházet, že s pravdou to v její rodině nebude tak jednoduché. Střípek po střípku se pomalu skládá minulost, která měla zůstat utajená, a jejíž odhalení neodvratně převede Janu z naivních školních let do počátku dospělosti.
Oceňuji detaily, díky nimž se autorce podařilo vykreslit především atmosféru 80. let. Navíc mám ráda, když se kromě příjemného čtení dozvím i něco nového z historie. Tenhle příběh splnil obojí.
Nejprve mi připadalo zvláštní, že je příběh psán z pohledu patnáctileté (a dost naivní) holky, skoro mi to připadalo jako kniha od Lanczové :D Ale potom jsem se začetla a nemohla jsem se odtrhnout. O hlavním tématu knihy jsem vůbec nevěděla, takže tím si mě kniha získala o to víc.
Kdo by nechtěl najít tajný deník se spoustou neznámých, týkající se nejbližších. A nesmyslné odebírání děti v době komunismu do dětských domovů, ať už z politických nebo náboženských důvodu. Tohle by mělo být potrestáno.
Trpké vzpomínky na doby jen nedávno minulé. Zpočátku to plyne velmi pomalu a pozvolna, s každou další Janinou otázkou a odhaleným tajemstvím to nabírá grády. Jak dokázal minulý režim zničit všechno.
Kniha pojednává o patnáctileté Janě, která žije v roce 1982. Mnoho z nás si toto období pamatuje, každý ho prožíval s jinými pocity. Je zajímavé si přes Janu tuto dobu připomenout.
Štítky knihy
pro ženy sekty česká literatura rodina tajemství socialismus adventisté české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kdo šije u Podolské? |
| 2019 |  Apatykář |
| 2022 | Pravda nebyla k dostání |
| 2019 | Sesterstvo a kouzelná kočka Fabiola |
| 2017 | Sestry Foxovy |
Tak tohle bylo PERFEKTNÍ! Skvělý příběh o dívce, dospívající ještě za komunismu. Jana má spoustu starostí sama se sebou, ve škole, navíc odhalí zvláštní tajemství, týkající se její rodiny. A samozřejmě chce všemu přijít na kloub. Tohle mě hrozně moc bavilo.