Pravda za rozbřesku
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103594/bmid_pravda-za-rozbresku-103594.jpg
3
27
27
Román z autorovy pozůstalosti zpracovává jeho zážitky a dojmy z afrického safari. Román kolísající mezi autobiografií a fikcí vypráví příběh lovce, zodpovědného za vedení loveckého tábora. Ten se musí vyrovnávat s hrozbou, že tábor bude napaden znesvářenými domorodými kmeny, ale zároveň chce pomoci své ženě Mary při lovu na lva. Román vyniká nádhernými popisy africké krajiny a líčením vzrušujícího lovu zvěře, pochopením pro sílu přátelství i krásu krajiny a mentalitu místních lidí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , Knižní klubOriginální název:
True at First Light, 1999
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem precetla zhruba do puky. Od zacatku me to nebavilo, prislo mne ze se nedeje nic jineho, nez ze se domlouvaji jak zabit lva. Dej mne prisel zkratka nudny a roztahany. Uz jsem teda cetla z Afriky lepsi knihy, tim nechci Hemingwaye nejak pomluvit, snad jine jeho knihy jsou lepsi!
Pan Spisovatel popisuje svůj pobyt v Africe,kde jsme svědky toho,jak se svou ženou Mary,loví lva.
Jedná se o nedokončený román.A je to na něm bohužel znát.Ale nějaké části jsou napsány výborně.50%.
Štítky knihy
Afrika americká literatura autobiografické prvky safari
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Africké safari, čarokrásná příroda, domorodí lovci a stopaři z kmene Kambů, divoká zvěř a nad tím vším velký bílý bwana, který řídí lovecký tábor. Hemingway si pro svou Pravdu za rozbřesku vybral reálie, které dobře znal a miloval. Podává je svým osobitým stylem, který spíše než na napínavý a dobrodružný aspekt sází na pohodové povídání a vzpomínání party kamarádů u hořícího krbu se sklenkou brandy v rukou. Dokonce i ona honitba na starého a ostříleného krále zvířat, jež je ústředním motivem knihy, působí v tomto podání jen jako nevzrušivá odpolední selanka po pořádné siestě. Pravdou je, že mi tato unylost vyprávění vadila o dost více, než nadužívání svahilských výrazů, jejichž význam jsem si nedokázal zapamatovat, ať už jsem se snažil, jak jsem chtěl. Málo platné, ale s Hemingwayovým africkým dostaveníčkem jsem se nudil, přestože se autor bezpochyby snažil vykřesat to nejlepší z nejlepšího.