Pravdivé příběhy
Lúkianos
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11471/bmid_pravdive-pribehy-11471.jpg
4
10
10
Řecký satirik napsal ve svých Pravdivých příbězích nevšedně působivou a vtipnou parodii dobrodružných románů, jež přímo nebo nepřímo inspirovala četné další práce toho druhu. V pestrém sledu jsou v ní vylíčeny neuvěřitelné ačetnými humornými epizodami prokládané, satirickými výpady na lidi i dobu nešetřící příběhy z podivuhodné cesty na Měsíc, do mořských hlubin v tlamě obrovské velryby a na Ostrovy blažených, hříšníků a snů..... celý text
Přidat komentář
Pravdivé příběhy jsou sice možná velkou parodií hrdinských příběhů, ale dost možná se jedná také o první science fiction dílo, ve kterém se autor během svých cest vydává do vesmíru a sleduje válku mezi královstvími Slunce a Měsíce o kolonizaci Venuše. Další části příběhů jsou již "přízemnější" a setkáváme se v nich akorát s různými podivnými tvory nebo historickými osobnostmi starověkého Řecka. Kolikrát musíte vrtět hlavou, jak to tehdy dokázal Lúkianos všechno vymyslet, protože šíleností je to srovnatelné s Říší divů. Jednotlivé autorovy výmysly vás zaručeně rozesmějí a jako antická parodická jednohubka je to perfektní.
Jako musim říct, že je to fakt šílený, ale dost jsem se bavil. Ten pán co to napsal musel vykouřit nějakej vavřínovej věnec, aby ho napadly všechny ty věci a tvorové.
Hodně zábavná parodie na hrdinské dobrodružné příběhy své doby s neuvěřitelnou fantazií autora. Jen škoda, že druhá část je trošičku slabší. Ale i přesto jsem se bavil vrchovatě.
Dostalo se to ke mě jako audiokniha a dojmy? ... šílenost :D absolutní. - pro ukázku : rodící muži z lýtka, strom zasazený z mužského varlete - rodící muže, postavy podobné mužkému falusu, místo nohou korky.. kdo si chce odkočit do absolutna tohle je to pravé) jinak jsem měl co dělat abych to doposlouchal.
Autorovy další knížky
| 1973 |  O vlastním osudu |
| 1983 | Pravdivé výmysly |
| 1970 | Listy hetér |
| 1974 | Tribuni výmluvnosti |
| 1977 | Dialog a satira |
Nazdar loupežníci,
rozhodl jsem se, že udělám výjimku a napíšu komentář, i když jsem knihu ještě nedočetl. Za prvé si myslím, že mě v ní už nic nepřekvapí a za druhé by mi k tomu stačilo vystupovat cestou do práce v Letňanech a ne už na Vltavské. Tak teď sedím v zaměstnání. A protože mě čekají samé otravné úkoly, do kterých se mi nechce, raději píšu tohle hodnocení a pak se asi zamknu na hajzlíku a tu brožuru dorazím.
Upřímně jsem se těšil, jak využiji znalosti z hodin starořečtiny na gymnáziu, ale ukázalo se, že by se hodila spíš amfora vína. A také se ukázalo, že jsme se za ty skoro dva tisíce let vůbec nezměnili. Pořád nás zajímá chlast a ženský a smějeme se blbostem. Koneckonců Lukainos byl prý hvězdou tehdejšího stand upu.
Nicméně abych to plně docenil, potřeboval bych hlubší znalost děl z jeho doby, ze kterých si tam prý utahuje. Je to něco jako když vám teologové tvrdí, že některá Ježíšova podobenství mají charakter židovské anekdoty. Že je Bůh masochista a že když si udělal výlet na zem v lidském těle, nechal se hned z kraje obřezat, to víme. Že by ale třeba křížové výpravy byly plné humoru?
Zjevně to dělá ten historický odstup. A ten mi také brání dát plný počet hvězdiček. Protože jsem to četl střízlivý, dávám tři. Dokáži si ale představit stavy, kdy bych ještě jednu přidal.