Právo na život
Ian McEwan
Sudkyňa vyššieho súdu Fiona Mayeová, známa vysokým intelektom, citlivosťou a erudovanosťou, stojí pred vážnym rozhodnutím v naliehavom prípade. Sedemnásťročný mladík z náboženských dôvodov odmieta liečbu, ktorá by mu mohla zachrániť život. Čas beží. Návšteva chlapca v nemocnici v nej prebudí hlboko skryté city a v chlapcovi nečakané emócie. Iba Fiona však môže rozhodnúť, či Adam bude žiť, alebo zomrie, a jej rozsudok bude mať následky pre oboch.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Slovart (SK)Originální název:
The Children Act, 2014
více info...
Přidat komentář
Je to, jako když si na nějakou dočasnou dobu vlezete do hlavy jinému člověku. Fiona nás nechává nahlédnout do zákulisí prostředí, které je většině lidí asi málo známé, zejména v takto lidské rovině. Navíc je hodně poutem přemýšlivá a nastoluje řadu hlubokých současných témat. Ale jedna z věcí, která mi vadila, byl právě pocit nahodilého cestujícího, který v jedné zastávce nastoupí do vlaku, v něm podebatuje s náhodným spolucestujícím a o pár stanic dál zase vystoupí. A v určitých místech se mi to špatně četlo, což bude sice autorův styl psaní, ale na tak malé ploše mi to přijde zarážející. Četbu přesto nepovažuji za zmarněný čas, dotkla se mnoha pro mě zejména nyní dost palčivých témat.
Má první kniha od autora mě příjemně překvapila. Neobjemná, plná (zá)važných témat, která vás nutí k zamyšlení. Názor si každý musí utvořit sám (ať už na manželskou krizi, etické otázky ohledně života/smrti, "odpovědné nebo spontánní" žití...), autor nehodnotí, nechává příběh plynout. Hvězdu ubírám za pár vsuvek v ději, které mi pro samotný příběh nepřišly zásadní (popis rvačky, některé kauzy atd.) a za to, že ve mně kniha nedokázala vzbudit příliš emocí, oslovila mě spíš filozoficky. Což, soudě z jiného (neemočního) pohledu, je také oceněníhodné.
Příběh jedné ženy, která se živí tím, že rozhoduje za jiné. V osobním životě by přesně takového člověka, jakým je ona u soudu, potřebovala. Pere se to v ní slušně, ostatně kdo může říct, že v něm ne, když podniká velká rozhodnutí. Knížka nemá nijak skvělý a dech vyrážející příběh, ale velmi pěkně se čte a možná, že v určitých částech se někdo i najde. Líbila se mi.
Život je jen o rozhodnutích.Pokud jste soudkyně, rozhodujete nejen o sobě ale i o jiných.
Kdo však dokáže opravdu určit, jaké rozhodnutí je to správné?
Mám rád knihy, které kladou otázky a odpovědi nechají na čtenáři. Tato kniha jich pokládá hned několik a musím říci, že po dočtení si nejsem úplně jist správnými odpověďmi. Kniha zanechává, alespoň v mém případě, mnoho námětů k přemýšlení. Osobně se domnívám, že jediná správná odpověď neexistuje a každý si musí přebrat sám v sobě, jestli upřednostní svůj "světonázor", a nebo se bude snažit pochopit argumentaci druhé strany. Bohužel žijeme v realitě, kdy je tato snaha dehonestována jako slabost a je oceňován "jediný správný pohled".
P.S.: Nemohu tak docela souhlasit s textem doslovu. Nedomnívám se, že by vyznění knihy nějak intenzivně nutilo akceptovat pohled autora na položené otázky. Myslím si, že ponechává zcela na čtenáři, jak si na ně odpoví. Přiznávám se, že jsem zatím, pár hodin po dočtení, odpovědi nenašel. Ale vím, že nad nimi budu dlouhou dobu přemýšlet.
Všechno je otázkou rozhodnutí. Ta rozhodnutí určuje nejen rozum. A soudce i svědek Jehovův se nestačí divit... Mikrodrama stárnoucí a zdánlivě opouštěné a opouštějící ženy jako křižovatka příběhů, které degradují na studené soudní případy, i když z nich probleskuje silná emocionalita. Pro mne nečekaně silné čtení, byť McEwanův styl ztrácí s každou další knihou na expresivní drastičnosti.
Dobrá knížka v pravý čas. Kupodivu mi nepřipadala autorova snaha o pohled na život a svět "ženskýma očima" trapná nebo prvoplánová. Snad proto, že si za svou hrdinku vybral téměř vždy racionální až chladnou soudkyni. Oceňuji množství témat, která na tak malém rozsahu dovedl nastolit - dlouhodobý vztah se všemi šrámy a bolestmi nastřádanými za dobu vlastní existence, skloubení rodiny a kariéry, souboj ega úspěšné ženy a úspěšného muže, honbu za ztraceným mládím, právo na rozhodování o vlastním životě i vlastním přesvědčení, náboženská svoboda a tolerance,... Dalo by se ještě pokračovat, hlavní ale je, že McEwanovi se daří to všechno slepit do jakžtakž soudržného celku, u něhož navíc čtenáře zajímá, jakým směrem se bude ubírat dál. A zase jako vždy si čtenář může užít jednu situaci z několika perspektiv, díky čemuž nakonec váhá, komu má vlastně fandit, a koho má odsoudit. Místy hodně silné a náročné, ale určitě stojí za přečtení a vstřebání.
Chytré, svižné, promyšlené...to, že se konec dal uhodnout, vůbec nevadilo. Nebyl to pro mě ani příběh o náboženstvích a jejich pravidlech, ale o rozhodování o cizích osudech s nejlepším vědomím i s rizikem, že dopadnou s mírnou oklikou stejně "po svém"...jen v tom soudce bude mít mnohem hlouběji namočené svědomí...bylo fascinující a útěšné, s jakou vervou se Fiona, Mark a zřejmě i Charlie pouštěli do svých případů.
"Různá náboženství, morálka, to jsou jen jednotlivé vrcholky v hustém pohoří viděném z velké dálky, žádný z nich není zřetelně vyšší, významnější, skutečnější než jiný. Co je zde k souzení?"
Ďalšia super kniha z pera pána McEwana a ďalšia vážna téma, ktorá sa nie vždy ľahko číta. Ale McEwan vie ako na to. Povolanie sudcu mi niekedy príde ako fikcia, že je to len v knihách a filmoch. Môžu naozaj cudzí ľudia rozhodovať o životoch druhých ľudí, detí, rodín ... ? Niekedy mi to príde, že na to nemá nikto právo, inokedy je zásah nezávislej osoby nevyhnutný. No neviem, ich rozhodnutie sa nekončí v súdnej sieni, a môže mať aj veľmi negatívny dopad na určité osoby. J osobne by som asi nedokázala urobiť rozhodnutie v tomto konkrétnom prípade, ale sudkyňa Fiona Maye ho urobila a aké to malo následky, nuž, stojí to za prečítanie. AJ
skvěle vykreslená psychologická sonda do myšlenek, pocitů a jednání soudkyně, bezdětné šedesátnice, která musí - ať chce, nebo ne - radikálně rozhodovat o životech cizích, známých i vlastním
Výborně, pane spisovateli...
Položena otázka: existuje vůbec situace, kdy rodiče mohou rozhodnout o smrti svého dítěte?
Fiona je erudovaná soudkyně v oblasti rodinného práva.
V období, kdy je její soukromí narušeno nevěrou manžela přichází komplikovaný právní spor - rozhodnutí o léčbě smrtelně nemocného mladíka.
Chlapce by zachránily krevní transfuze ....ale... rodiče jsou svědci Jehovovi...
Fiona chlapce navštíví a svým rozhodnutím mu zachrání život...
Ale tím příběh nekončí - a Fiona nedokáže přijmout další pokračování chlapcova života:
"Domnívala se, že její odpovědnost končí na prahu soudní síně. Jenže jak by tam mohla končit?
Vyhledal ji, chtěl to, co chtějí všichni - smysl života"....
Rodiče, myslete na děti... dejte jim život a zároveň svobodnou volbu, jak se svým životem naložit....
Tohle téma musí být za 5.
"Obrovské štěstí, když přijdete na svět s náležitě zformovanými tělesnými orgány na správném místě, když se narodíte rodičům, kteří jsou láskyplní, nikoli krutí, nebo když se díky nějaké geografické nebo společenské náhodě vyhnete válce nebo chudobě. A jestliže to všechno naleznete, je mnohem snazší být bezúhonný a počestný."
Krásná a poučná kniha. Připomněla mi knihu Je to i můj život od T.P. Zajímavý pohled do soudní praxe i světa svědků Jehovových. Doporučuju.
Je dobrej prostě. Umí. Dobře napsaná sonda do života jedné stárnoucí právničky plus otázky morálního charakteru navrch. Líbilo se.
McEwan je můj oblíbený autor, ale tato knížka mi úplně nesedla. Jednotlivé soudní případy provázané krizí v manželství hlavní postavy jsou dobře napsané, ovšem zároveň mi tak nějak narušovaly hlavní příběh. Obyvatelé Londýna určitě ocení popisy míst a tras, každý rád čte o městě, které zná. Já byla tentokrát svým autorem trochu zklamaná.
"Právnické žvásty" mne kupodivu ani moc neobtěžovaly, přestože je mi tento obor skryt a zatajen. Ocenila jsem ale náhled na poměrně kontroverzní vztah a sondu dovnitř staršího člověka (protože mám pocit, že mladší generace - včetně mé osoby - mívá o té starší občas tendence si myslet, že city, emoce a vztahy jdou úplně mimo ně). A zdaleka nejhodnotnější shledávám etické problémy, před které byla Fiona nezřídka stavěna. Zachovala se správně?
"Obrovské štěstí, když přijdete na svět s náležitě zformovanými tělesnými orgány na správném místě, když se narodíte rodičům, kteří jsou láskyplní, nikoli krutí, nebo když se díky nějaké geografické nebo společenské náhodě vyhnete válce nebo chudobě. A jestliže to všechno naleznete, je mnohem snazší být bezúhonný a počestný."
Skvělá kniha, přicházím autorovi celkem na chuť. Téma mi bavilo, bylo to zajímavě rozvedeno a z pozice právníka mi to nadchlo. Není vždy lehké rozhodnout o takových kauzách a navíc to umět bravurně zdůvodnit - né pro jiné, ale hlavně sám pro sebe, že rozhodl správně, dle nejlepšího vědomí a svědomí. Dvě dějové linie se mi moc líbily, můžu jen doporučit. Není to vždy úplně lehké čtení už pro téma a třeba mamka to nedočetla kvůli "moc právnickým žblebtům". Inu tak :-)
Můj první McEwan. Jediný jistě nezůstane. Žádné lehké čtení - tématem, jazykem, soudními výrazy, ani odkazy na literaturu, hudbu atp. Vše od čtenáře vyžaduje maximální pozornost a přemýšlení. Ale odměnou je čtenářský zážitek a častý pocit splynutí s myšlenkovými pochody hlavní hrdinky... "Jen mlhavě si uvědomovala, že po návratu na ni cosi čeká, protože to leželo kdesi hluboko pod ní, cizorodá skvrna na důvěrně známé krajině. Možná tam ani nebyla, možná to nebyla pravda."
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura soudní procesy psychologické romány leukémie Svědkové Jehovovi rodiče a děti právnické prostředí
Autorovy další knížky
2008 | Pokání |
2007 | Na Chesilské pláži |
2015 | Myslete na děti! |
2020 | Betonová zahrada |
2021 | Stroje jako já |
McEwan umí psát. Úplně to vidím jako intelektuální film s Gillian Anderson v hlavní roli (sorry, Gillian, ale tak by se hlavní postava trochu omladila)