Právo na život

30.07.2016

Dotkla se mě nesmírně, oslovila mě jako člověka pracujícího s lidmi v pomáhající profesi, který také překračuje hranice profesionality směrem k lidskosti, díkybohu zatím bez sebevražd a bez moci rozhodnout o životě a smrti...

21.07.2016

Asi můj první přečtený McEwan, tuším, že do Betonové zahrady jsem kdysi dávno nakoukla a odpuzovala mě. U tohoto románu se mi líbila hlavní hrdinka, ač starší, bezdětná a na významném pracovním postu, byla mi blízká. Její osobní příběh byl zajímavý, ostatní soudní kauzy také, ale spíše jsem je vnímala jako zdržování od toho hlavního děje. Kniha je slabá, byla přečtená rychle a místy mě bavila velmi. Asi nejhezčí byl rozhovor s Adamem v nemocnici. V některých popisných částech jsem se musela nutit k soustředěnému čtení. (Adamovi bych já nedokázala neodepsat).

20.07.2016

První polovina knihy mě nadchla. Zajímavé kauzy z pohledu soudkyně. Druhá část knihy už mi přišla strašně rychlá, zbytečná, kde se kromě posledních pár stránek nic zajímavého neudálo. Možná tam byly jen moc hluboké myšlenky, které jsem si nedala do souvislostí.

09.07.2016

Velmi silný knižní zážitek od výborného spisovatele. Nemohu se stále vzpamatovat z osobnosti oné soudkyně její vnitřní boj i sílu to vše přijímat v rámci profese. Kniha je čtivá, velmi mne pohltila dějem postavami i filozofickým výkladem. Všichni jsme lidé, všichni máme vnitřní souboje ačkoli některé profese vyžadují odstup a chlad. Jsem potěšena a doporučuji.

25.05.2016

Kniha není jen o dětech,ale i o soudkyni Vrchního soudu v Anglii,která řeší rodinné právo.Při čtení se dostanete do úvah soudkyně, uvidíte,že problémy rodičů a dětí jsou na světe všude stejné.Kluk z leukémií učiní své rozhodnutí nakonec sám.Příběh je ojedinělý a úžasně napsaný.

22.03.2016

Po přečtení knihy jsem poslechla doporučení jednoho ze zdejších komentátorů a přečetla si na stránkách kukatko.cz zdrcující kritiku recenzentky,která román zavrhuje a autorovu tvorbu označuje za kvalitativně sestupnou....dovolím si (viděno pohledem člověka nepříliš obeznámeného se současnou anglosaskou tvorbou) oponovat: z velmi úzce vymezeného prostoru dvousetstránkové novely jsem jako čtenář vytěžila kvantum informací včetně emotivních zážitků (umocněných pro mě - NEPŘEDVÍDATELNOU dějovou linií).Děj (označený recenzentkou za "chudý") je -viděno mou optikou- srovnatelný s většinou několikasetstránkových blábolů,kde zpoza každé litery jukají neodmyslitelné priority úspěšného románu (tj. krev, sex, násilí a pochopitelně náležitě drsné dialogy).
Knížce vyčleňuji čestné místo v mé knihovničce a těším se na další autorův počin..

28.02.2016

Děj nabral spád až ve druhé polovině. Líbily se mi nenucené přechody v ději. Občas jsem se nad knihou pozastavila a nechala na sebe působit myšlenky, které zazněly, ve snaze najít v sobě nějaké stanovisko. Příběh střídá silné i slabší momenty, občas lze předvídat , ale určitě má co říct. Doslov potěšil.

23.02.2016

Velmi dobrá kniha, prolínání obou dějových rovin je zajímavé, čtivě napsáno a přitom se autor dokázal vyhnout řadě klišé, která by se nabízela k oběma dějovým linkám. A o několika věcech budu ještě párkrát přemýšlet - např. kariéra versus mateřství, zodpovědnost za něčí život, když z profesních důvodů musí člověk rozhodnout .... a víc nepovím, nechci nikomu kazit požitek z knížky.

08.02.2016

Závažná témata - krevní transfuze vs. Svědci Jehovovi vs. smrt a rozpad manželství. Bohužel neoriginální, předvídatelné.

21.12.2015

Rozředěné, oproti jiným McEwanovým románům prázdnější co do sekundárních témat i atmosféry... Není to takové zklamání jako Mlsoun, ale zdá se, že můj oblíbený autor míří ve své tvorbě směrem, který mi nevyhovuje. Po pořádných dávkách metamfetaminu je mi teď podstrkovaná tráva. Nechám rozležet, ale nemůžu setřást pocit, že to nic moc nezmění.
Recenze zde: http://www.kukatko.cz/mcewan-myslete-na-deti/