Právo první noci
Jožo Nižnánsky
Právo prvej noci série
>
Ústředním motivem dobrodružně historického románu známého autora knihy Čachtická paní je mnohotvárný protiklad boje a lásky. Autor ve svém milostném románu využil možnosti, které mu poskytoval manželský čtyřúhelník postav dvou nerovných světů. V románu najdeme všechny znaky autorova prozaického umění – talentu, fabulaci, lehkost stylu,schopnosti vnést do příběhu napětí.... celý text
Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 1993 , Petrklíč , NikyOriginální název:
Právo prvej noci, 1937
více info...
Přidat komentář
“Ale jo! Ale ne! Ale jo! Ale ne! Ale jo! Ale ne ne ne! No tak jooo!” Asi tak bych shrnula tento příběh. Jediný plus dávám tomu že se to dobře četlo jinak to bylo strašný :-D
Doteď si pamatuju, jak jsem jako puberťačka byla z téhle knihy dost zmatená. Bůhví proč jsem čekala echt historický román a ona to byla místo toho červená knihovna jak vyšitá. Podle mne to asi není nic, co by člověk nutně musel číst opakovaně. Jak už bylo zmíněno v jiném komentáři, knize chybí jistá autentičnost, kvůli níž kniha nepůsobí příliš uvěřitelně. Tomuto románu ovšem nemohu upřít čtivost – četlo se mi to totiž jinak kupodivu dobře. Akorát jsem obsahem čekala něco trochu jiného. Nakonec se z toho vyklubalo dost průměrné dílo, které nenadchne, ani neurazí.
Za mě velké zklamání, nemyslím si, že by šlo o kvalitu zpracování, nejsem si jistá autentičností. Děj se odehrává na pomezí středověku, hlavní "hrdina" Jan Drgáň je nevděčný, vychytralý, vypočítavý záškodník. V půlce knihy jsem to nevydržela a podívala se na konec, zda-li tento skončí zaslouženě v rukách kata. Neskončil, koná se pseudohappyend, "dobro" zvítězilo. Možná to cosi vypovídá o době, kdy byla kniha napsána (ovlivnění komunistickým režimem), protože hrabě docela často pořádá hostiny pro prostý lid, platí jim jídlo a pití (ačkoli nemusí), oni přijdou, z jeho se najedí a opijí a pak toto považují za ponižující? Nevděčníci!
Kniha nebyla špatná, ale za mě je top Čachtická paní a ta nasadila laťku tak vysoko, že ji asi žádný jiný román Nižnanského už nepřekoná, celkem jsem se u ní chvílemi trápila.
Pamätám si, že keď som túto knihu po prvýkrát čítala vo svojich "sladkých a naivných" šesnástich rokoch na zastrčenej malej dedine, moje "ženstvo" ako také utrpelo poriadnu ranu. Vtedy som si prvýkrát začala uvedomovať odvrátenú stranu lásky a vôbec samotného života ......cez povyšenecké a násilnické chovanie pánov k svojím poddaným. Nedokázala som pochopiť ich zverstvo, ktoré konali pod ochranou samonastoleného "práva prvej noci" a ničili životy mnohých poddaných mladých párov, ktoré často ani netušili, či sú ich prvorodené deti vlastné alebo sú bastardmi svojich pánov. Bolo to pre mňa nepredstaviteľné a priveľmi kruté. Vtedy som bola úprimne rada, že žijem v inej dobe, ale zase som si ako naivka neuvedomala zverstva tej doby....
Přesně jak ostatní píší. Prostě Čachtická paní je od Nížnanského nejlepší. Toto už jsem dočítala spíš jen tak. A hlavně se to mohlo jmenovat jinak. Vím, že tam šlo o to, že pán chtěl Haničku dřív než se provdá a z toho ten název, ale dlouho člověk čeká na to proč se to tak jmenuje a nakonec se tam ani tato fráze v díle nezmíní.
Také mne toto dílo dost zklamalo - Čachtická paní je asi nejlepším dílem tohoto autora. Ještě celkem ujde Žena dvou mužů.
Autorovy další knížky
1971 | Čachtická paní |
1971 | Žena dvou mužů |
1993 | Právo první noci |
1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
2008 | Cholera |
Archaický styl vyprávění už do dnešní doby moc nepasuje a moc čtenářů ho v oblibě asi nemá, zvláště když obsahem knihy jsou různé zádrhele manželského a milostného života Hraběte Pálffyho ve spojení s jeho písařem, vzdělaným venkovanem, někdy za Marie Terezie na Slovensku v okolí Trnavy. Akčního zde tedy moc není, ale nekonečné lásky, nenávisti a těch slovních soubojů si užijete víc než dost.