Praxe Přímé Stezky 1

24.02.2016

Korespondence Květoslava Minaříka s jeho žáky nebo zájemci o nauku je v knize rozdělena do 15 tématických kapitol. Z důvodu anonymity a zachování soukromí nejsou volena reálná jména a každá citace je opatřena číslem, které je označením adresáta. I když tomuto opatření rozumím, osobně bych volila cestu fiktivních jmen neboť orientace v trojmístných číslech alespoň pro mě, stala se takto náročnější. Výběr korespondence může zodpovědět na případné dotazy, které vzešly po přečtení Přímé Stezky. Kniha Praxe Přímé Stezky se tak stává praktickým vodítkem v osobní praxi každého kandidáta. Je zajímavé sledovat osobu pana Minaříka. Způsob jeho komunikace a její vývoj. Z knihy jsem si odnesla poměrně důležité informace. Pokud zůstává za každé situace v platnosti, že základním předpokladem Cesty je "správná životospráva" a "mentální orientace", potom v problematice askeze pan Minařík předkládá různé rady v závislosti na úrovni kandidáta a jeho životní situaci. ("Každá rada, vztahující se k duchovnímu úsilí, musí přihlížet ke všem okolnostem, především životním a společenským, v nichž ten, kdo radu dostává, je a žije"). Knihu hodnotím velmi pozitivně a zájemcům o práci pana Minaříka můžu jen doporučit.
-------------------------------------------
Mějte za svou povinnost vnášet do své mysli a do svého ducha jas prostřednictvím radostivosti; všechno ostatní je marné. Co Vám budou platné „mystické výsledky, když se nebudete umět radovat, když nevstoupíte svým duchem do jasu. Vždyť přece každý se chce především radovat. Ať se to tedy naučí; radost vnese do jeho života jas a pak se ukáže, zda touží i po poznání. Smutný a zatrpklý buddha by nebyl buddha. Byl by to člověk, který předstírá buddhovství. To mějte jako pokyn.

K.M.