Prázdné místo
J. K. Rowling (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333315/bmid_prazdne-misto-65e438a2d7730.jpg
4
1740
1740
Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky. Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2013
,
Plus
Originální název:
The Casual Vacancy, 2012
více info...
Přidat komentář
Po mnoha letech první kniha, kterou jsem i přes opakovanou snahu nezvládla dočíst. Pro mne byla jedním slovem úmorná. Soudě podle hodnocení ostatních, jsem zřejmě měla vytrvat, ale alespoň jsem našla svou čtenářskou hranici.
Na knihu jsem se hrozně těšila, ale než jsem se dostala za první polovinu tak jsem to chtěla několikrát vzdát... První polovina se hrozně vlekla, ale konec knihy pro mě byl nečekaný, zanechal ve mě zvláštní pocit. Možná proto že sama mám malé dítě, nebo prostě proto že všechno a všichni byli tak propojeni. Určitě stojí za přečtení...
Tak tohle se nepovedlo. Od začátku dokonce je linka příběhu velice snadno předvídatelná...nikdy více.
Ne ... ne ... děkuji, ne. Opravdu ne. Vydržel jsem asi půlku knihy. Obdivuji Rowlingovou, a obrovsky smekám a proti knize nic. Jen to není asi můj šálek kávy.
Pro mě nejlepší kniha ze současnosti. Jde o úžasný sociální román, který zobrazuje celé spektrum současné britské společnosti od nejchudší spodiny, která je pod dohledem sociálky po zasloužilé spoluobčany maloměsta. Odkrývá slabé stránky jedněch a vyzdvihuje dobrotu jiných. Oceňuji vypravěčský talent JKR, v zachycení drobností reality, díky kterým vtáhne člověka do děje, v tom je nedostižná. Děj románu se jakoby zrychluje a závěr je hnán za drásajících nervů a přes tragický konec nakonec končí pozitivně. Tohle je podle mě velký román velké spisovatelky. Snad na ni někdo může koukat spatra, pro komercionalizaci Harryho Pottera, ale já vím, že kdo umí ten umí...
Čtyři hvězdy dávám proto, že začátek je opravdu vleklý. Je těžké se zorientovat ve všech těch jménech a příbuzenských vztazích. Pak ale nastane zlom a četla jsem jedním dechem. Jsem ráda, že jsem dočetla a bylo mi líto, že to skončilo.
Knihu jsem si pořídila ze zvědavosti. Ze začátku jsem z ní měla velmi rozporuplné pocity a nevěděla jsem, zda chci ve čtení pokračovat, či ne. Jakmile jsem se ale zorientovala ve velkém množství postav, příběh mne pohltil a knihu jsem přečetla, jak se říká, skoro jedním dechem.
Nezáživné a nudné, opravdu s velkým úsilím jsem knihu dočetl a musím říci ,že mě u čtení toho románu držela jen dějová linka okolo rodiny Weedonové ,která trochu dodala napětí této knize.
"Během mé služby se nic zvláštního nestalo." To by mělo být motto téhle knihy. JKR je dobrý vypravěč, skvěle vykresluje maloměstskou malost, ale i tak je to neskutečná nuda.
Knihu jsem dostala na vánoce a jakmile jsem ji otevřela, už jsem se nemohla odtrhnout. Knížka je tlustá, ale až ji dočtete, tak vám bude líto, že neni ještě tlustší. To, že je tam tolik postav, je právě to nejlepší. Každá postava prožívá své drama a vy prostě nepřestanete číst, dokud se nedozvíte všechno. Konec s kapesníkem... Prázdné místo zaplnilo prázdné místo v mojí knihovně a určitě si ho ještě nekdy přečtu.
Po přečtení několika komentářů jsem přemýšlela, jestli se knížku vůbec kupovat. Řeknu to jednoduše: mně se to líbilo. Nepřijde mi, že by tam bylo tolik postav, že bych zrovna nevěděla, o kom je řeč. Nehledě na to, že je to zajímavá sonda do života dnešní společnosti. Osud Crystal a jejího malého bratra, myslím, hovoří za vše. A J.K. Rowling je prostě brilantní vypravěčka.
Ze začátku mi trvalo než jsem se začetla, ale potom se kniha četla sama. Vykreslení postav a jejich životů bylo perfektní. Závěr byl strhující a měl spád, jednoduše mi sebral dech.
Chvíli mi trvalo, než jsem se dostala do děje, přece jenom všichni jsme od Rowlingové zvyklí na magii, kouzla a tajemné tvory, a tohle bylo něco jiného.
Když jsem se ale do příběhu začetla, knížka už se pak četla sama.
Trvalo mi dost dlouho, než jsem se do příběhu začetla. Ze začátku mě zaujaly jen některé postavy a proto mi kniha přišla většinou nudná. Ale pak jsem to překonala. Akorát mi to celé přišlo dost neuzavřené.
Přiznávám, že jsem si knihu půjčila kvůli slavnému jménu autorky a se zvědavostí jsem očekávala, co z toho vyleze. A vylezlo z toho něco úžasného! Naprosto bezkonkurenční kniha. Nejvíce oceňuji reálný popis postav, když se začtete, prožíváte ty každodenní trable s nimi. Strhující závěr mi sebral dech a po přečtení mi dala kniha spoustu podnětů k přemýšlení. Rozhodně si přečtu i další knížky od Paní spisovatelky!
Fakt jsem se bála, jestli si o Rowlingové nezkazím mínění, ale naopak! Perfektní prokreslení postav, nikdo z nich není černo-bílý= jen dobrý, jen špatný, každý má svůj motiv, proto jak se chová, parádně propletené a strhující závěr. Z počátku uznávám, že malinko rozvleklé, ale od 90str už to jede samo. Joanne umí i současnou reálnou prózu.
Za mě plný počet... první za nepředvídavost (povah - někomu se oči otevřou, jinému ne, situací - napadala mě spousta klišé, a ani jedno se neobjevilo - to se mi dlouho nestalo), druhou za opravdu realistický popis maloměšťáctví, třetí za čtivost (bez obalu přiznám, že jsem se začítala celkem třikrát - nejprve jsem knihu vždy odložila, když se mi do rukou dostalo cokoli jiného, ale nakonec jsem se přemluvila a jakmile jsem se dostala cca za 80.stránku, už jsem byla polapená), čtvrtou za charaktery postav, které nebyly blbé, každého hnaly a doháněly různé pohnutky, vlastní zájmy, i démoni - nikdo nebyl černo-bílý... a pátou? Asi za to, že J.K. dokáže naprosto mistrně bez pocitu znásilnění vést dialog mezi totální lůzou, zaslepenou afektovanou měštkou i puberťáky obého pohlaví a to bez toho, aniž by to působilo rušivě či nepatřičně... pro mě tedy vypravěčka n.1...
Vzhledem k tomu, že J. Rowlingová je považována za skvělou vypravěčku, pustila jsem se do čtení této knihy. V centru dění je zdánlivě poklidné anglické městečko Pagford. A jak už to na maloměstě bývá, vztahy jeho obyvatel, kteří si dnes a denně vidí až do talíře, jsou různé. Líbilo se mi, jak autorka dokázala věrohodně vykreslit charaktery jednotlivých postav a vztahy mezi nimi. A jak to teprve zahýbá s obyvateli Pagfordu, když se dozví o smrti jednoho ze členů městské rady? Po jeho smrti tak totiž zůstalo v městské radě prázdné místo....
Tak jako někteří čtenáři, měla jsem na začátku problém s množstvím postav a jejich jmény a některé pasáže se mi zdály být příliš zdlouhavé. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Štítky knihy
smrt zfilmováno intriky maloměšťáctví
Autorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Ty nejslavnější příběhy mají tu nevýhodu, že je pro tvůrce často obtížné vystoupit z jejich stínu. Podobně jako sir Arthur Conan Doyle začal spílat na Sherlocka Holmese, protože mu došlo, že si jej dějiny budou už navždy pamatovat jako autora podřadné literatury (což tehdy detektivka byla), tak i Joanne Rowlingová usoudila, že být navždy jen „Tou, která píše ty fantasmagorie pro děti“, není úplně jejím snem.
Jenže zatímco v sedmi Potterovkách dokázala beze zbytku využít svůj nesporný vypravěčský talent v něčem alespoň trochu novém, v Prázdných místech odhaluje jen starou známou pravdu o tom, že pod pozlátkem líbivého maloměsta se může ukrývat nejedno prohnilé jablíčko. Bohužel, obehranou zápletku po vzoru Americké krásy neposouvají do hájemství vysoké literatury ani vybrané charaktery postav, ani vytříbená jazyková stylistika. Je to sice velmi dobře odvedené řemeslo, které rozpláče i rozesměje v přesně těch správných momentech, ale jinak nic, k čemu bych se chtěl časem opakovaně vracet.