Prázdniny
Jan Balabán
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
![Aichah Aichah](https://www.databazeknih.cz/img/users/65_/65835/m_65835-jjt.jpg?v=1459854943)
Tohle nebyl můj šálek kávy....dočteno jen díky nízkému počtu stran a očekávání že se to zlepší.
![DuncanIdaho DuncanIdaho](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![2 z 5 2 z 5](img/content/points/2.png)
Mě kniha vůbec nezaujala. Většina povídek byla o ničem. U zbývajích povídek ani nevím, o čem byly, prostě jsem je nepochopil a nevěděl jsem, co jimi chce autor říct. V žádné povídce jsem nenašel děj. Jsou to jen banální příběhy, které se mohou stát každému.
![Hanina61 Hanina61](https://www.databazeknih.cz/img/users/96_/96487/m_hanina61-5Qe.jpg?v=1641571232)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Stejně jako "poni" jsem Balabánově tvorbě podlehla, a krátké povídky v knize "Prázdniny" mě přes veškerý svůj smutek a zdánlivou marnost působily zvláštním kouzlem. Doplněno poslechem CD s autorovým osobitým přednesem. Je mi moc líto, že už není mezi námi.
![Ronnie68 Ronnie68](https://www.databazeknih.cz/img/users/56_/56411/m_56411-KxW.jpg?v=1488828853)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Příběhy o nešťastných lidech, které byly mezi sebou propojeny pomocí vztahů mezi vystupujícími postavami.
![Mibaf Mibaf](https://www.databazeknih.cz/img/users/23_/237707/m_mibaf-3su.jpg?v=1554459638)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Moje v pořadí a poměrně krátké době druhá kniha od stejného autora. Tou první bylo Jsme tady, která mě naprosto nadchla a probouzela ve mě možná až nečekané emoce.
Proto jsem taky sáhl po Prázdninách. Tady už ale všechny pocity a prožitky byly nějak poloviční. Proto i moje hodnocení bude tentokrát nižší.
Na autora ale určitě nezanevřu, jenom si od něj dám chvíli čtenářský odstup.
![Morgainne Morgainne](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Mám z knihy stejný pocit jako níže RADOST... bezútěšnost života, osamělost, promarněná léta. I tak ale povídka není žánr pro mě, za pár dní si nebudu pamatovat, o čem jsem četla.
![Weiler Weiler](https://www.databazeknih.cz/img/users/21_/21054/21054.jpg?v=1381127957)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Otevřenost výpovědí postmoderní literatury je jedna věc. Otevřenost postmoderní literatury je věc druhá. Samozřejmě, záměr je protřelému čtenáři jasný, a když jsou zkrátka některé konvence vyprávění vynechány – konvence jako vypointovanost, poselství, dokonce i téma – čtenáře to spíš donutí se ptát: „Oukej. Proč? Proč jsem měl tohle číst?“ A tahle otázka by měla být položena čtenářem u každého titulu. Kniha jako taková samozřejmě nedluží odpověď, nicméně odpověď by dle mého existovat měla. A její uspokojivost by pak měla odpovídat hodnotě literatury. Balabánovy Prázdniny jsou jednou z těch knih, které pro svou otevřenost nabízí tak širokou škálu odpovědí, že může jít o dílo stejně tak bezvýznamné jako dokonalé. Shodou okolností se dá tahle škála aplikovat i na vztah postav k reálnému světu. A jelikož to označuju za shodu okolností, hodnotím knihu celkem průměrně. Nejpozději do měsíce se na ni budu horko těžko rozvzpomínat.
![RADOST RADOST](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/13061/radost-i6z.gif?v=1540888706)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Povídky o hledání východiska z bezútěšnosti života. O podlehnutí slabostem, promarněných letech, samotě. Stroze, přesto skvěle vystihnuto. I přes nadějné vyústění ve mně ponechaly depresivní stopu.
![poni poni](https://www.databazeknih.cz/img/users/10_/10553/10553.jpg?v=1381127937)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
...první knížka od Balabána, kterou jsem před několika lety četla. Poté jsem Balabánově tvorbě absolutně podlehla. Svými texty uměl navodit nezaměnitelnou, (pro mě) až meditativní atmosféru...
Část díla
- Armagedon 2010
- Balkán 2010
- Highlander 2010
- Je to jako děcko 2010
- Lední medvěd Telecomu 2010
Autorovy další knížky
2010 | ![]() |
2004 | ![]() |
1998 | ![]() |
2010 | ![]() |
2006 | ![]() |
Spíše než povídky je to kratičká próza s kapitolami. Jejich propojenost je dána nejen postavami, ale především jejich pocitem osamění, smutku a prázdného života. V autorově díle postupuji od novějších próz k starším. V této necítím ještě takovou tragičnost a beznaděj, ale je jasné, že vidění světa jako místa, na kterém se mnoho světlých momentů nezažije a ve kterém se lidé míjejí, k Balabánovi patřilo. Na druhou stranu mi připadá, že pro něho to byl prostě fakt, který přijal a se kterým nebojoval, vyrovnával se s ním snad pomocí víry, snad i tvorby.
Vracím se k němu, přestože jeho pohled ve většině svých dnů nesdílím, ale zajímá mě právě proto – je to jako vlézt do hlavy jiné bytosti. Druhá věc, proč ho čtu, je jazyk a styl jeho knížek; vybírám odstavec (zrovna jeden z optimističtějších):
"Za zády jim bzučela mouchami veliká hromada hnoje a před nimi v hloubce stínu byly krávy. Nad tmavými hřbety se míhaly vlaštovky a ve hnízdech, přilípnutých pod klenbou stáje, hladově štěbetaly malé vlaštovičky. Občas se ozvalo smutné zabučení. A to je všechno. Ivan Satinský najednou cítil, že něco nezadržitelně chápe. Klenutí dává bezpečí hnízdům, z boků krav stoupá teplo, jejich mrva láká mouchy, nikdo nás tu neloví, a proto sem létáme až z Afriky. A to je všechno."