Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543081/bmid_prazdniny-v-cesku.png
4
1189
1189
Za dobrodružstvím není třeba létat přes půl světa! Stačí procestovat rodný kraj a dobře se dívat. Vydejte se s Ladislavem Ziburou na dvouměsíční jízdu po českých luzích a hájích a připomeňte si, v jak rozmanité a krásné zemi žijeme. Těšit se můžete na cestu plnou zajímavostí, při které se zasmějete nad příběhy svérázných lidí a načerpáte tipy na výlet. Tak přisedněte do roztomilého bílého autíčka a pevně se připoutejte! Váš řidič je začátečník.... celý text
Přidat komentář
Jeho knihy mám ráda, jsou milé a vtipné. A tato o cestování po naší zemi mi líbila velmi. JV
Milé Ládíkovské vyprávění o některých krásách naší země, doplněné o historické zajímavosti či kuriozity, nemluvě o Ládíkovo útrapách s řízením. Potěšilo, účel splnilo:). Samozřejmě mě udivuje, s kým vším se autor zná a má na něj kontakt....ale to tak zkrátka je...líná huba, holé neštěstí a tu Zibura nemá:).
Skvělý humor, spousta zajímavostí a tipů na výlet po naší krásné zemi. Druhá přečtená kniha od Zibury a rozhodně si přečtu i další! Toto mě hodně baví!
Doporučuji jako čtení na dovolenou.
Další skvělý cestopis Ladislava Zibury. Pro někoho může být cestování po Česku méně zajímavé, ale mně se to moc líbilo. Vtipné pasáže se skvěle doplňují s historickými vsuvkami a člověk si o Česku udělá zase trochu jiný obrázek. Moc jsem si také užívala pasáže z míst, které sama dobře znám, ale kolikrát z úplně jiného úhlu, a dokonce jsem se o nich třeba přiučila něco nového. Po přečtení knížky mám chuť se taky jen toulat po naší zemi a prohlédnout si ji z té méně známé stránky. Rozhodně doporučuju si knížku přečíst.
Pro mě trochu méně záživné než exotické lokace. Zajímavé pasáže se střídaly se slabšími. Hodně mě bavily zajímavosti o českých osobnostech, dost jsem si ještě dohledávala. Pan Zibura má skvělý smysl pro humor, takže takovýto cestopis můžu vždycky.
Báječná kniha, moc se mi líbila - řadu míst znám, ale nemenší řadu nikoliv, takže jsem si v průběhu čtení googlila a psala poznámky, kam se podívat :). Ačkoliv o něm vím už z dřívějška, tentokrát důkladně jsem prohledala informace o Nissánkovi :). Nevšední vůz, jen co je pravda. A líbily se mi i faktografické pasáže.
Od Ládi jsem četla všechny knihy a tahle je pro mě nejméně zajímavá. Je to zkrátka takové - české..
Z vyprávění je hezky vidět, že zážitky ze zahraničí jsou dobrodružné, pestré, poutavé a i lidé jsou za hranicemi jiní. K ostatním Ladislavovým knihám se ráda vrátím, k této už pravděpodobně ne.
Všude dobře, doma nejlépe!
Asi proto se mi tato kniha četla tak moc dobře. Nechyběl vtip, spousta krásných setkání i trocha historie.
Chválím šipky a modré odstavce.
Jen mě mrzí, že Valašsko zůstalo opomenuto! Na druhou stranu chápu, že všechno stihnout nelze. Tak třeba příště.
Jsem unešená, jak nám náš blonďák literárně vyspívá. Každou další stránkou se kniha pro mě stávala zajímavější a zajímavější. České prostředí, netradiční místa, propojení s historií, pestrý mix českých lidí a lidiček, hutný styl, zdařilé, trefné ilustrace. Vtipné a vkusné. Stojí zato si knihu přečíst.
Jako zcestovalý člověk jsem při poslechu této knihy zjistil, že spoustu věcí ani netuším. Třeba ta hustota železnic. Vyprávění to bylo velice vtipné, až jsem se smál nahlas a též poučné. Jako oddechovka perfektní.
Ač nepatřím mezi krajní fanoušky, neboť je to má první přečtená kniha, rozhodla jsem se poslouchat jako neutrální audioknihu s přítelem v autě. Líbilo se mi zpracování relativně netradičních míst. Hvězdičku jen ubírám za místy trochu tlačenou potřebu vtipu, jakož i (na mě) sáhodlouhé pasáže ohledně automobilové lásky autora. Děkuji za přiblížení netradičních míst a zajímavostí - určitě někdy zajedeme na výlet.
Od Ládi Zibury nemůže člověk čekat klasický cestopis, který vás provede po hlavních a známých místech. Tato kniha se mi dost líbila, protože byla opět psaná humorným stylem a u čtení relaxujete a nemáte pocit co vše nevím a musím rychle někde dohnat. Zavede nás na spoustu neznámých míst a ukazuje nám jak je naše republika krásná a různorodá. Člověk si uvědomí, že nemusí stále navštěvat známé hrady a zámky, zdolávat nejvyšší hory, ale že i nedaleký kopec za domem může skývat zajímavý příběh a amatérské muzeum může zaujmout více než výstava v národní galerii :-)
Tím, že jsem nejprve četla cestopisy od Rendla, který nasadil laťku hodně vysoko, byl pro mě Zibura menším zklamáním. Nevím, jestli to bylo tím, že se jednalo o rodné Česko, a proto mi možná většina rozhovorů s místními obyvateli nepřipadala moc zajímavá, nebo tím, že jsem čekala více informací a zajímavostí o daném místě a fotografií z cest, které zde byly nahrazeny ilustracemi. Ale na druhou stranu je pro mě Zibura synonymem pro skvělý humor, který celé putování tak nějak osvěžil a díky němu se mi jednotlivé příběhy četly jednoznačně lépe.
Asi nejlepší kniha, co zatím Ladislav Zibura napsal. Možná je to tím, že je o domově :o)
Ládík v Česku? Ano, ukázat, že toho v naší zemi máme spoustu k vidění a navštívení, je chvályhodný čin. Zvláště, když je protknut historkami všeho druhu, humorem i sebeironií. (Nemluvě o kontextu ne/cestování předchozích dvou let.) Na druhou stranu je kniha, a to i přes zatím největší počet stran autorem napsaných, mnohdy velmi přeskakující (časově, místy i dějem), někde se zdržuje, někde jen tak projíždí po povrchu. A je to škoda, protože linka putování odněkud někam dávala předchozím knihám tvar a jistý smysl. Pro zkušenější cestovatele Českem toho zároveň mnoho nového nepřináší, což bohužel platí i pro sledující autorova profilu na sociálních sítích, kde už ty nejlepší historky propálil...
...na druhou stranu čtvrtou hvězdičku přidávám za audioverzi (Alexander Hemala předčítající infoboxy je super nápad) a ilustrace tištěné verze, které jsou moc hezké a velmi mě baví ve (skrytých) detailech.
Láďa Zibura je mladý muž, který mě vážně moc baví. Byla jsem zvědavá, která místa u nás si vybere k návštěvě a on nezklamal. I jeho návraty do české minulosti byly zajímavé a vždy k věci - respektive k navštívené lokalitě. Krásně charakterizoval i různé typy lidí, se kterými se během putování setkal, a vzbouzí ve mně naději, že dobrý člověk ještě žije.
Ladislavovy cesty mi znovu zvedly náladu. Jeho postřehy jsou čím dál vtipnější a dokonalejší, smál jsem se často, někdy i nahlas, což v mém případě není tak úplně normální. Sám, díky služebním i neslužebním cestám všemi existujícími dopravními prostředky do všech světových stran, a také díky mému trvalému cestovatelskému nadšení (což se často setkává s nepochopením mých blízkých), mám pro jeho objevitelský styl velké uznání a na každou jeho novou knihu se těším. Charakteristiky obyvatel a lokalit jsou výstižné občas drsně, občas roztomile, skoro vždy ale s laskavým humorem. I tentokrát pohodový dojem z knihy doplňují stručné faktografické vsuvky a surrealisticko-dixitovské ilustrace.
95 % (aktuálně 437 hodnotících s průměrem 90 %).
…
„Vidíš támhleten les nahoře?“ zeptal se a ukázal na kopec plný stojících suchých stromů. „Tak ten zkurvil Bursík.“
„Aha, já myslel, že to byl kůrovec.“
Muž nechal poznámku bez povšimnutí.
„A víš, jak dlouho se budou rozkládat ty kmeny, co tam nahoře nechali? Dvě stě let.“
„No, vidíte, to je dlouhá doba, živé by tam tak dlouho nevydržely. Mrtvý strom stojí déle než živý strom. To je ale paradox, co? No nic, tak já vás už nebudu rušit. Děkuju a na shledanou.“
Projevil jsem laskavost nám oběma.
Sedl jsem do auta a vyrazil do Krušova lesem, který Bursík dosud nezničil.
P.S.
Jsme oba rodilí Jihočeši, takže mohu potvrdit, že Ladislavova charakteristika naší mluvy i povahy je sice trefa do vlastních řad, ale naprosto přesná.
Zase jedna z hodně dobrých knih o méně známých místech v naší zemi. Velmi hezké ilustrace a vtipné vyprávění, chvílemi jsem tu "řehtačku" nemohla zastavit. Doporučuji také osobní setkání s autorem na besedách a při autogramiádách, zlepšení nálady o 100% je v dnešní době k nezaplacení.
Štítky knihy
humor Česko, Česká republika cestopisy turistické zajímavosti
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Přemýšlel jsem, zda vůbec nějaké hodnocení psát, ale koneckonců od toho ta hodnocení jsou - aby sdělila čtenářský zážitek a sloužila (možná) i jako zpětná vazba autorovi pro další tvorbu.
Od LZ mám načtené všechno a velmi mě to baví. Nejzajímavější je na tom "jinakost" prožitého. Zcestoval jsem sám kus světa a je pravda, že ty nejlepší věci přicházejí s lidmi. Všude potkáte zajímavé figurky, mnohdy kulturně zcela odlišné, které se postarají o překvapení, zprostředkují vhled do své kultury, a někdy vás i postaví do situace, ve kterých byste raději nebyli. Návštěvy památek, muzeí a turistických lokalit jsou v takovém poznávání podružné, to dokáže každý. A právě takové byly předchozí Ládíkovy knížky, a právě takové Prázdniny v Česku nejsou.
Hlavní roli zde hraje historie, památky (někdy neobvyklejší, jindy obvyklé), a věci spíše očekávané, než neočekávané. Autor to sice úplně v závěru knihy sám poctivě přiznává, ale to nestačí. Mám pocit nevytěženého potenciálu - vždyť kde jinde, než právě u nás doma narazíte při každém výletu na zcela svérázné lidi a lidičky, na naprosto nesmyslná opatření různého druhu, na ryze typicky český kolorit? Už jen návštěva pošty je na zážitky bohatá a vydá na samostatný cestopis:). Prázdniny v Česku tak na mě působily unaveně a didakticky, skoro jakoby napsané z povinnosti, chybí mi v nich předchozí energie, a úsměvné trable s Ládíkovým autem to nespraví...