Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543081/bmid_prazdniny-v-cesku.png
4
1189
1189
Za dobrodružstvím není třeba létat přes půl světa! Stačí procestovat rodný kraj a dobře se dívat. Vydejte se s Ladislavem Ziburou na dvouměsíční jízdu po českých luzích a hájích a připomeňte si, v jak rozmanité a krásné zemi žijeme. Těšit se můžete na cestu plnou zajímavostí, při které se zasmějete nad příběhy svérázných lidí a načerpáte tipy na výlet. Tak přisedněte do roztomilého bílého autíčka a pevně se připoutejte! Váš řidič je začátečník.... celý text
Přidat komentář
Autorů cestopisných knížek je poslední dobou u nás opravdu hodně. Ladislav Zibura je z nich v mých očích ale nejlepší. Mám načtené všechny jeho knihy a každá byla malinko jiná. Nejraději mám sice jeho prvotinu, ale i při jeho cestování po krásách naší země jsem se maximálně bavil. Na jeho knížkách oceňuji vtip, humor, lidskost, lásku k cestování a k lidem.
Do teto knihy jsem se pustila ze dvou duvodu, jednak se mi libily predchozi knihy od toho autora a jednak proto, ze jsem byla zvedava, jak pan Zibura zvladne takovou vyzvu, jako psat o nasi rodne zemi. Musim rict, ze cteni bylo velmi prijemne. U nekterych kapitol me srdce zaplesalo a vzpominala jsem na navstevu stejneho mista. Nekdy jsem byla velmi prekvapena misty, ktera byla objevena a nerusily mne ani kratne vylety do histerie, ba naopak. Byly zajimave, vecne a zcela na miste. Presto jsem se v nekterych momentech nemohla zbavit pocitu, ze je situace v knize trochu pribarvena, protoze se zdalo, ze panu Ziburovi se stavaji nevsedni a fantasticke veci, jen kdyz vyjde z domu pro rohliky. ale u tohle se da lehce prejit…takze jinak pekne odpocinkove a zaroven trochu i vzdelavaci cteni.
Kombinovala jsem četbu s poslechem audioknihy a nakonec ten poslech převládl, protože kniha je namluvená panem Písaříkem v kombinaci s panem Hemalou, který předčítal info pasáže a oba dva pánové odvedli skvělý výkon a byli mi příjemnými společníky. Klasická kniha je obohacena o spoustu opravdu úžasných ilustrací, byla jsem jimi velmi mile potěšena. Neměla jsem úplně v plánu pouštět se do dalších knih od pana Zibury, ale nyní po přečtení/doposlouchání jsem změnila názor a určitě si časem poslechnu něco dalšího.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Myslel jsem, že se budu konečně dobře bavit, ale bohužel, druhá půlka byla značně odfláknutá. V doslovu knihy to sice autor nějak vysvětluje, ale např. ty jeho historické vsuvky jsou tam zbytečné. Také jsou všeobecně známé, nebo jinde dohledatelné. Morava byla hodně uspěchaná, až skoro žádná.
Manželka knihu ani nedočetla. Pro mně nejslabší jeho kniha.
Četla jsem autorovu prvotinu a moc mne nezaujala - na můj vkus byla moc povrchní. Jelikož by ale každý autor měl dostat druhou šanci, půjčila jsem si Prázdniny v Česku a nelitovala jsem.
Je to svižné, vtipné, pěkně graficky zpracované, nabité tipy na výlet po naší vlasti. Je to něco mezi cestopisem a cestovatelským deníčkem. Často jsem se v metru během četby smála nahlas. Anotace knihu 100% vystihuje.
Zatím nejlepší Ziburova kniha! Charakteristický humor, nápady na výlety, osvěžující informace a pozitivní nálada dělají z knihy velmi příjemný koktejl mezi průvodcem a deníkem. Oproti předchozím knihám, kdy se autor snaží být vtipný za každou cenu, příjemné překvapení. Poctivě vyzdrojovaná kniha, jen tak dál.
Mým hlavním pocitem po přečtení je rozpačitost. Knížka je mnohdy velmi informativní, je v ní dost historie a navíc je poměrně dlouhá, takže mě osobně to ubíralo na čtivosti a zajímavosti. U cestopisu si představuji větší zapojení autora, jeho pocity, myšlenky a podobně, což tady bylo pramálo. Neseděl mi ani psací styl na tento žánr, dílo je psané hodně profesionálně, jsou neustále vykreslované kulisy a nemohl jsem se zbavit dojmu, že často jde až o přílišnou snahu zaujmout. Oproti tomu forma příběhů, ať už lidí nebo navštěvovaných míst, měla cosi do sebe. Některé mě hodně bavily a přinesly mi obohacení či inspiraci k návštěvě. Ve finále kniha vcelku fajn, ale pro mě za očekáváním po vlně nadšení.
Takže tuto knihu jsem si dal trošku jako výzvu, abych stihnul mít přečteno ještě před návštěvou přednášky LZ :-) U cest po Evropě se mi to nepovedlo, tak alespoň tentokrát to vyšlo a vyprávění po naší matičce zemi nezklamalo, ba naopak pobavilo a doplněno pěknou grafikou to na mě jako celek působilo velmi odděchově.
Cestovatelské příběhy Ladislava Zibury mě baví. Nemohu se však zbavit dojmu, že z této knihy je cítit trochu kalkul. Místa si mnohdy domlouvá dopředu, jindy přijíždí i na pozvání. Ano, přijíždí, protože Zibura asi zlenivěl a už nechodí pěšky nebo nejezdí stopem, ale vozí se autem nebo i lanovkou. Není na cestě kontinuálně dlouhou dobu, ale vyráží na samostatné výlety. Trochu mi chybělo to putování o samotě neznámem. V této knize mi chyběla improvizace, kterou jsem vždy obdivovala. Na druhou stranu jsem se dozvěděla i něco nového o své vlasti.
Vcelku vtipný popis jedné cesty, příjemné oddechové, ale neřekne nic moc více o místech, kam vás cestopis zavede.
Tak nevím. Knížka nesplnila mé očekávání. Místy jsem se pobavila, načerpala pár tipů na netradiční výlet, ale to je asi tak celé. Celkově na mě knížka působí velmi chaoticky. Cestování sem a tam a zase sem po vlasti, většinou za přáteli, rozhovory s místními. Přemíra obrázků. Jakoby dílko bylo šito horkou jehlou. Skvělý nápad, ale bohužel ne zcela dobře uchopený. Chybí i hlubší myšlenky, které byly v prvních knihách.
Přednášku bych si asi užila více.
Milostný dopis,
ve kterém se pan Zibura velmi barvitě vyznává z lásky k Česku a k Čechům.
Trochu chaotické toulání za zajímavostmi naší země korunuje autor laskavým humorem. Bez problémů se mu daří bourat zažitá klišé a stereotypy.
Ke knize jsem se dostala jenom kvůli čtenářské výzvě. Jsem ráda, že autor a zároveň hlavní hrdina pije kávu.
Mám ráda české památky a krajinu, takže jsem si příběhy docela užívala, ale musím říct, že kniha byla strašně dlouhá a ke konci jsem byla ráda, že se blížím ke konci.
Prázdniny v Česku se mi asi líbily nejvíc. Možná je to i tím, že cestuje po Česku, po místech, která jsou nám tak známá a blízká. Moc jsem si čtení užila. Nejen pro ten humor, ale taky pro to bezstarostné cestování, kdy nic není problém, všude se dá dostat, všechno se nějak vyřeší. Máte pocit, že cestování s Ládíkem musí být zábava, a že s ním se nikde neztratite. Knížka má navíc moc pěkné provedení, krásné ilustrace a hezky voní :-)
Miluju cestování po mé rodné zemi. Myslela jsem, že jsem u nás navštívila už spoustu zajímavých míst, ale tato kniha mě přesvědčila o tom, že je opravdu fajn se někdy vyhnout velkým krajským městům a vydat se po stopách neznámých vesniček a odhalovat skryté poklady historie a přírody.
(SPOILER) Moje první kniha od autora a hodnotím velice pozitivně, nápad vyhnout se krajským městům a věnovat se úplně jiným, ale zajímavým památkám a místům, je krásný nápad. Příjemnou atmosféru knihy dodává autorův um popsat situaci s lehkostí, bezprostředností a vtipem a spolu s krásnými ilustracemi vytváří krásnou knihu, kterou určitě doporučuji. Názory jsou různé, zkusím tedy pokořit i některá další díla. Za sebe bych ráda vyzdvihla 3 místa z knížky, které mě nejvíce zaujaly a překvapily, jsou to: Krušlovský včelín, Račí údolí a Hranická propast. Děkuji za pěkně zpracované dílo.
Přečetl jsem Prázdniny v Evropě, které mi přišly skvělé, tak jsem se pustil i do Prázdniny v Česku. A upřímně, zdaleka mě to tolik nebavilo. Nevím, zda to bylo českými reáliemi, nebo tím, že historky a příhody Čechů, které Láďa potkával, mi nepřišli zdaleka tak zajímavé, jako třeba historky osamělých Albánců z předchozí knihy. Přesto přeju Ládíkovi všechno dobré a ještě mu dám určitě šanci.
Štítky knihy
humor Česko, Česká republika cestopisy turistické zajímavosti
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Osobitý humor a pěkné povídání o navštívených českých luzích a hájích. Povedená kniha!