Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Za dobrodružstvím není třeba létat přes půl světa! Stačí procestovat rodný kraj a dobře se dívat. Vydejte se s Ladislavem Ziburou na dvouměsíční jízdu po českých luzích a hájích a připomeňte si, v jak rozmanité a krásné zemi žijeme. Těšit se můžete na cestu plnou zajímavostí, při které se zasmějete nad příběhy svérázných lidí a načerpáte tipy na výlet. Tak přisedněte do roztomilého bílého autíčka a pevně se připoutejte! Váš řidič je začátečník.... celý text
Přidat komentář
Tenhle kluk prostě umí a s každou knihou je lepší a lepší...
Kdysi jsem se pokusila udělit Ládíkovi těch hvězdiček víc než je možný příděl a tohle cukání mám i dnes. Spojení s Tomski&Polanski byl geniální tah, ty ilustrace jsou fantastické. A v knize samotné je spoustu zajímavostí, ať už geografických, tak i historických, nemluvě o těch vtipných věcech, fakt by mě třeba nenapadlo tak skvělé zdůvodnění, proč se říká "být na šrot". Ať už je to pravda či nikoliv.
Tenhle pročtený víkend rozhodně za ztracený nepovažuju. Naopak, z knihy jsem absolutně nadšená.
Putování po Čechách rozhodně pobaví a poučí i zcestovalého turistu.
Autor mi ale tentokrát nepřijde tak autentický - často si vypomahá různými berličkami - kostýmem cestovatele počínaje, příručním Japoncem konče.
Jako by měl málo času něco opravu prožít.
Možná je to i tím, že tentokrát cíleně volí místa zájmu, na řadu z nich dorazí, pronese vtip a zase spěchá dál, aniž by bylo jasné, proč sem vážil cestu (Severka, ale podobný pocit jsem měla z řady míst).
Čas s knihou strávený byl rozhodně příjemný a myslím, že nikoho vysloveně nezklame, ale ...
Sice jsem měla celou dobu pocit, že mi to čtení nějak trvá, ale i tak se mi to líbilo. Je to typický Ládík a člověk díky němu zjistí, že i ty naše končiny umí být zajímavé. Získala jsem pár tipů na výlety a pár zajímavých historek pro tlumočení rodině. O relikviáři jsem zarytě vyprávěla mamce venku ve tmě při venčení psů. :D Akorát mě mrzí, že se u nás na východě Ládík nezastavil o trochu déle. Nejdál do Těšína, ale kdyby si ještě popojel, to by bylo teprve vzrůšo!
Téměř bezkonkurenčně nejlepší Ládíkova kniha!! A proč?
-opět třeskutě vtipná, smála jsem se až se lidi v metru lekali
-opět krásný ilustrace
-díky českým destinacím přibyly skvělý dialogy s lidmi kolem
-velmi oceňuju vysvětlování historických událostí nenásilnou vzdělávací formou :)
-jako milovnice zvířat jsem se opravdu tetelila blahem (nezapomenu na jízdu na oslu, jeskyni netopýrů a kozu požírající bylinky)
-jako začínající řidička jsem hltala každou příhodu s Nissánkem
Po dočtení knihy na mě padl smutek jako při rozloučení s báječným kamarádem, kterýho uvidíte zas až za rok...
Nejlepší a nejvtipnější ze všech knih. Mimochodem pasáž o zachodě ve vlaku je pravdivá, já si jí naštěstí zkusila z pozice, kdo dveře otevřel a netrůnil
Na novou knížku od Ládi se těším už od přečtení jeho prvotiny před několika lety. Tuhle jsem dočetla předevčírem a v pondělí ta knížka byla podpořená Láďovou přednáškou v Olomouci. Skvělá zábava - doporučuji jak knížku, tak i přednášku!
Od Zibury mám přečteno vše a vždy se k němu ráda vracím pro humor a lehkost jeho psaní. Tentokrát to pro mě bylo ještě příjemnější, protože osobně k cestování a výletům vyhledávám, byť vlakem ne autem, jen místa v naší zemi, která mi má i po 32 letech stále co nabídnout. V knize jsem se tedy vrátila na mnoho míst, hodně jsem si připomněla a opět se i něco málo dozvěděla. Jako závěrečná pochvala může sloužit i skutečnost, že můj manžel, který přečte maximálně 3 knihy ročně, knihu přečetl během 3 dnů a chvílemi se smál nahlas. :)
Opět velká spokojenost při čtení pohodového cestopisu Ládi Zibury. Moc se mi jeho knihy líbí, právě proto, že se nás Ladislav nesnaží ohromit svými dobrodružnými zážitky, ale vsází na laskavý humor a příhody, které s sebou nese život sám. Jsem moc ráda, že se tentokrát věnoval i naší zemi. Jednak proto, že jsem díky tomu měla možnost poznat, kolik míst ještě neznám... a jednak proto, že jsem spoustu míst poznávala a bylo tak velmi příjemné ponořit se i do vlastních vzpomínek a zážitků, které se k dané lokalitě vztahují. A že těch míst, která máme společná, nebylo málo...
Největší zážitek - asi postřehy řidiče začátečníka (ocenila jsem, že se jako začátečník chová i řidič - muž, obvykle všeobecnému posměchu bývá vystavena řidička - žena). A pak mě opravdu moc pobavila příhoda s putování s oslem. Docela by mě zajímalo, jestli letošní cestu do Santiaga de Compostela Ladislav opravdu uskutečnil v doporovdu oslíka. Takový příběh bych si totiž velmi ráda přečetla, abych se u něj mohla od srdce zasmát. Knihu doporučuji, určitě Vás nezklame.
Skvělé, mnoho zajímavých míst, které jsou určitě výbornou inspirací na další výlety, laskavý humor i historická fakta
Opět skvělé čtení.
Přiblížit nám naši krásnou zemičku. Moc tleskám. Moc se těším i na besedu.
I když pana Ziburu vždycky hodnotím 5*, tentokrát dám jen 4, protože mě asi baví více zažitky ze zahraničních cest než z ČR. To je asi jediná výtka k této knize (za kterou nese spíše vinu pandemie, než samotný autor :D ).
Jinak jako vždy skvělý humor, který mě opravdu rozesměje a moc se mi líbí "funfacts", která jsou přidávány. Skvěle naporcovaná dávka humoru a poznávání, nemůžu se dočkat dalších knih.
Jsem teprve na začátku, ale už teď vím že to bude jízda. Ládík opět nezklamal, člověk se musí smát a tak je to v pořádku.
Ladislava Ziburu jsem objevila teprve pár týdnů nazpátek, jeho knížka Prázdniny v Evropě se ke mně dostala náhodou, díky mé úžasné tetě, která mi svůj výtisk věnovala. (Hlavně z toho důvodu, že pod nánosem tisíců a tisíců knih se jí v domě začíná propadat podlaha, ale to je zase jiný příběh.)
Moje očekávání nebyla nijak vysoká, potřebovala jsem tou dobou náhodné odpočinkové čtení, abych se mohla odreagovat. Říkala jsem si "No, snad to nebude jedna z těch bezobsažných knížek, které všichni čtou jen proto, že je čtou i všichni ostatní." Naštěstí se toto proroctví nevyplnilo a já si Prázdniny v Evropě moc užila, skoro jako bych cestovala společně s autorem.
Když jsem tedy minulý týden měla (pro mě) neočekávanou možnost skočit v knihkupectví po Prázdninách v Česku, tak jsem nezaváhala a udělala to. Lépe řečeno udělala bych to, nemít plnou náruč dvanácti dalších knih.
Po přečtení můžu zkonstatovat následující:
1. Ladislavův humor a nadšení pro cestování jsou naprosto odzbrojující. Spoustu pasáží jsem se snažila, leč neúspěšně, předčítat svému muži. Než mě totiž opustil prvotní záchvat smíchu, on si mezitím odešel zakouřit na terasu a než se vrátil, už jsem si zas vesele četla dál a o nějakém předčítání už nemohla být řeč.
2. Jako poněkud introvertnějšího člověka mě fascinuje Ladislavova schopnost navázat s každou cizí osobou hovor. Je toto snad magie? Já můžu maximálně doufat, že mě při výletění v tomto ohledu adoptuje někdo z extrovertních přátel.
3. Pokud se někdy bude hlasovat o námět na další knihu, tak jsem všemi deseti pro soupis citátů od Ladislavova otce. Co takhle "Řidičské historky rodiny Ziburových"? Ne? Vážně ne? Alespoň jsem to zkusila...
4. Zkrátka pokud se rádi dozvíte něco o různých způsobech, jak se dá rozbít auto... Chci říct, o cestování po naší vlasti s humorem sobě vlastním, s dobrými přáteli a nezdolným optimismem, je tohle TA kniha, kterou si nesmíte nechat ujít.
Kaleidoskop zážitků z Čech, Moravy a Slezska, aktuální střípky (až na výjimky ze vzpomínek). /Kaleidoskop, nikoli koláž, jak v závěru své dílo hodnotí sám autor - dle mého kniha nedává ucelený pohled na věc, tedy naši zem, byť prostřednictvím nestejnorodých prvků./ Rozhodně spousta zajímavostí, netradičních setkání na nezvyklých, neobyčejných až unikátních místech (např. podhledna). Většinu neznám, což mi nepříjemně připomíná, že některé jiné země mám prozkoumané mnohem víc a lépe než rodnou hroudu.
Myslela jsem, že to bude opravdu 9 prázdninových týdnů na okružní cestě, nakonec to ale bylo jinak, více cest startujících buď v Praze nebo Budějicích, a pro mne tohle bylo trochu rušivé, nedalo se ani dobře sledovat mapu. A zejména v druhé půli mne navíc dost otravoval "Nissánek" a "Adrianka"... Lepší a autentičtější byly zážitky z cest o samotě, bez závislosti mj. na neduzích auta a autorem zbytečně zdůrazňovaných nedostatcích v řidičském uměni. Byť už ne pěšky, ale na čtyřech kolech a navrch s neustálým zvukovým doprovodem (což dle mého také ruší při poznávání krajiny a míst). Takže tentokrát jen 80%.
Pozn.: velmi nepříjemně na mne působily vulgarity, které se občas vyskytly, přitom neměly v textu co dělat, nebyl k nim sebemenší důvod, ve všech případech, nebo šly elegantně opsat v případě nějakých historek a vtipů dle autora zřejmě nutných. Takto fuj.
Moje druhá ziburovina. Tuto knihu jsem měl tu čest nejdříve vyslechnout na autorské one man show alias besedě a trochu jsem se bál, zda nepřijdu při čtení o vtip. Nepřišel. Tedy ano, asi polovinu jsem znal, ale stále jsem se bavil. Užíval jsem si tento netradiční cestopis plný egzotů, podivínů, zajímavých lidí a historek nejen z historie. Nějaký ten výletní tip jsem nasál a snad začnu poslouchat i vážnou muziku a stopovat.
Já: Za týden jdu na Ládíkovu projekci o Česku, knihu číst nebudu, ať nepřijdu o očekávanou srandu. Taky já: Za 3 dny byla kniha přečtená. A řeknu vám, že opět jsem se nahlas smála, Ládík prostě umí. Nejen, že je skvělý spisovatel a příběh umí nádherně podat, ale po všech jeho přečtených knihách už vím, že nudit se nikdy nebudu. Díky za to, z knihy jsem jako vždy nadšená a těším se na další. 5* je jasná volba, i za tu nádhernou grafiku Prázdnin v Česku.
EDIT: Přednáška je rovněž skvělá, ale v knize je historek logicky více. Každopádně doporučuju navštívit, čtenář si některé zážitky daleko lépe vizualizuje.
Další ze série cestopisů Ládi Zibury tentokrát po českých luzích a hájích. Musím říct, že ty předešlé "pěškopisy" se mi líbily mnohem víc a měly větší kouzlo. Tento pobaví také, zároveň si připomenete místa, která už znáte nebo získáte inspiraci navštívit nějaká nová. Zasmějete se u některých prupovídek. Není to ale nic, co bych potřebovala číst opětovně.
Štítky knihy
humor Česko, Česká republika cestopisy turistické zajímavosti
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Nevím, jestli je to tím, že dělat si srandu z vlastní země je prostě naší doménou, ale Prázdniny v Česku jsou zatím Ziburovou nejlepší knihou. Najdete v ní nejenom fůru vtípků, nad kterými se ze srdce zasmějete, ale také spoustu zajímavých historických faktů a tipů na zajímavá místa prakticky za humny. A kdyby to šlo, patřila by jí další hvězda za zpracování a nádherné ilustrace, kterými tentokrát studio Tomski&Polanski nešetřilo.