Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539919/bmid_prazdniny-v-evrope.png
4
1640
1640
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Pohodové čtení plné vtipných historek, informativní okének i postřehů k zamyšlení. A přestože mě kniha bavila, není problém ji kdykoli odložit - musela jsem ji vrátit do knihovny, ve čtení jsem tak pokračovala až po měsíci, ale nijak mi to nechybělo....
Moje druhá kniha od autora a opět skvělá. Podruhé už jsem přesně věděl, do čeho jdu a těšil se na vtipné a milé vyprávění příhod z cest. Autor píše poutavě a s jemným humorem. No a ty úžasné ilustrace doplňující text a přesně vykreslující popisované skutečnosti, místa, příběhy.... To je vlastně něco jako další kniha v knize.
Samotný text je ještě doplněn o barevná okénka (jak jsem si to pojmenoval já), kde se vyskytují faktické poznámky k některým místům, historii, zvykům apod. Tímto je kniha povýšena ze zábavného čtení o cestování a stopování skoro na úroveň učebnice.
Za mě super kniha a další si od něj určitě také přečtu.
Moje první a určitě ne poslední kniha od Zibury. Příjemné, veselé čtení proložené zajímavostmi z navštívených států nebo fakty o stopování. Moc mě bavilo členění knihy po menších kapitolách. Osobně by se mi možná líbilo sem tam zařazení fotek z jednotlivých míst.
Čekal jsem, že dostanu Ziburu a dostal jsem Ziburu. Nic víc, nic míň. Některé hlášky opravdu stojí za to.
Poutavé vyprávění protkané humorem a zajímavými postřehy. Určitě si ještě nějakou knížku od L. Zibury přečtu...
Má první kniha,kterou jsem od autora přečetla, a náramně jsem se bavila. Je to spíše taková sbírka povídek-historek,které Ladislav zažil při svých cestách Evropou. Jsou vtipné, jsou čtivé a svižné. A jeden v nich najde i mnoho zajímavostí o jednotlivých národech a krajinách Evropy. Jistě mě i motivovaly k mým budoucím cestovatelským plánům. Přesto,že jsem se při čtení bavila,často od srdce zasmála,po určitém počtu stran, jsem musela knihu na několik dní odložit. Proč? Najednou mi tento styl humoru přišel až nucený. Celkový dobrý dojem z knihy to ale nesnížilo. Jistě si zase někdy ráda něco od p.Zibury přečtu.
"Problém s hledáním místa na spaní se vždycky vyřeší nejpozději druhý den ráno."
O hvězdičku silnější než mé první putování se Ziburou po Arménii a Gruzii. Vtipu je zde opět hodně, přitom se tématicky netočí tolik kolem alkoholu jako na Kavkaze, kde jsou všichni zřejmě vylití jak tašky. Států procestuje mnoho a k samotnému textu přibylo přehršel zajímavých informací o stopování i o historii národů.
Kladně hodnotím koncept dvou cest - sever a jih očima stopaře. Finsko je prostě jiné než Albánie. Když Zibura "střihne" z Kodaně do Atén, cítil jsem se s ním v tu chvíli jak na jiném kontinentě! Vůbec to nebylo špatné a těším se na další cestu.
"Stoupnout si k silnici se zdviženým palcem je vyjádřením ochoty zcela se odevzdat osudu a taky víry v to, že všechno nakonec dobře dopadne."
Chtěla jsem dát plný počet ale oproti 40 dní pěšky do Jeruzaléma a Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii tomu něco chybělo. Bylo to stejně svižné vyprávění, ale méně vtipné ve srovnání s oběma předchozími. Jsem zvědavá na Prázdniny v Česku.
Veselé a poutavé vypravění po cestě Evropu. Kniha je velice vtipná a psaná v lehkém tónu. Zaručeně každému zlepší náladu. Určitě si přečtu i další tituly autora.
Super vtipná knížka, první, kterou jsem od autora četla. Četla jsem delší dobu vždy po kouskách. Stačí otevřít a člověk se něco málo dozví a pobaví k tomu.
Díky četbě této knihy jsem zjistil, že ideální povolání existuje a že víra v lidskost neumírá ani v této době.
Audiokniha o stopování po Evropě. Sice jsem se moc nenasmála, ale dost jsem se dozvěděla. Nejen o nejrůznějších zemích Evropy, které autor projel autostopem od severu na jih, od Polska přes Pobaltské republiky, Estonsko, Litvu, Řecko Makedonii, Albánii Rumunsko i Ukrajinu a také Slovensko. Spaní pod širákem v hostelu, ale také u známých nebo náhodných lidí a jiných nejrůznějších míst. Celá kniha je jedno velké dobrodružství. Dozvídáme se něco o navštívených zemích a jejich obyvatelích, což mě baví nejvíc, o autostopu a myšlenkách autora, ale i myšlení jednotlivých národů a národností. Namluvená je moc dobře. Za mě velká spokojenost. Dá se poslouchat i vícekrát.
Výzva 2022 - kniha vydaná jako čtvrtá v pořadí v ČR.
S autorem mám zatím jen zkušenosti co se týče Jeruzaléma (které bylo fajn) a z jeho účasti v AZ kvízu (zkuste popátrat na YT), ale až tady jsem si všiml jeho úžasného daru ironie a sebereflexe. Je mi jasné, že ne vše, jak je popsáno, se tak i skutečně stalo a bylo tak sluníčkové, jak se to v knize jeví, ale to nemění nic na tom, že polský náboženský chlív (pardon - fanatismus), severská samota a prach z cest na balkáně z toho vysloveně sálají. A to ani nezmiňuji krátkou (ale o to údernější) "stopáž" jednotlivých úseků jeho cesty. To mě totiž bavilo úplně nejvíc, člověk může knížku kdykoliv odložit, aniž by se bál, že si přetrhne nit a za hodinku se ke čtení opět vrátit.
Opět jsem se skvěle bavil. Snad o jednu hvězdičku více, než jeho cesta do Jeruzaléma.
Audiokniha
Zpočátku mně bylo trochu líto, že už kniha není namluvená samotným autorem, ale časem jsem si zvykla a zaposlouchala jsem se do skvělého vyprávění. Opět typický humor, sebeironie, vtipné historky i glosy, tentokrát se mi kniha líbila o to víc, že prostředí bylo hodně rozmanité a měnilo se prakticky s každou další navštívenou zemí. Navíc se mi líbí, že se autor coby cestovatel nezaměřuje na ty největší turistické atrakce, ale dokáže nalézat spoustu zajímavostí i na méně známých místech. A dokonce i na těch hojně navštěvovaných upozorňuje na zajímavosti, o kterých jsem neměla ponětí a teď mě mrzí, že jsem o nich nevěděla dřív a nezavítala tam, když jsem na těch místech byla.
Opět perfektní a opět jsem se výborně bavili, ba se i nahlas smál. Tato kniha mě bavila více než Prázdniny v Česku. V průběhu poslechu jsem si vyhledával na mapě určité body cesty a popravdě jsem dostal chuť se někam podívat. Nejvíc mě asi z vyprávění zaujalo Švédsko, Srbsko a Rumunsko. Člověk se při vyprávění dostane i na místa kam by v životě nejel, protože tam "nic není".
Princ Ládík, to je jistota v tomhle nejistém světě. Přijde mi, že od prvních knih ještě vylepšil pointy vtipných situací a vybrousil popis příhod téměř k dokonalosti. Vzbudil ve mně touhu zajet si přinejmenším do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska. Každou stránku jsem si užívala a vychutnávala a nechtělo se mi dojít na konec.
Druhá mnou přečtená knížka od pana Zibury a stejně parádní :) Nejvíce oceňuji fakt, že se nejedná o suché konstatování faktů o jednotlivých zemích. Právě naopak. Alespoň skrze psané slovo cestujeme s Ladislavem po vybraných evropských státech, bavíme se nad příhodami, které zažil, seznamujeme se s mentalitou místních, nasáváme tamější atmosféru..a samozřejmě se k tomu všemu i nějaké ty geografické/historické informace dozvídáme :)
Pokud máte rádi Ladislavův humor, čeká vás zábavné vyprávění, které na vás přenese dobrou náladu.
Kromě zábavných částí je tu ale i spousta zajímavostí o evropských zemích, ale třeba i o stopování.
A samozřejmě nesmím zapomenout zmínit povedené ilustrace!
Obecně mě baví Ladislavův přístup k cestování, jako třeba když se jede podívat tam, kde nic není.
Kdysi dávno jsem byla i na přednášce, a naživo je to asi ještě lepší než v knize.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
ak dlouho jsem se fenoménu "Zibura" vyhýbala, až jsem si ho přečetla. A musím vám říct, že to bylo docela fajn čtení. Přiznávám, grafická úprava mi není dvakrát po chuti a svého času jsem měla pocit, že už je "přeziburováno", ale nastal čas dát mu šanci. Evropu jsem si vybrala záměrně, protože mě lákalo přečíst si o cestování na severu... aby mě nakonec mnohem více bavilo cestování po jihu :)
.
Je vlastně docela umění nalákat na cestopis i čtenáře, kteří vlastně cestopisy nečtou, necestují a ani je to neláká... Myslím, že úspěch Ladislava Zibury je v tom, že se zajímá o lidi a o toulání více než o výčet pamětihodností, že věci bere s humorem (skutečně je tak pohotový, nebo až při psaní svých knížek? :)), užívá si chvíle, snaží se podporovat místní a je celý takový "neturistický". Aspoň tak na mě působil a bylo mi s ním na autostopu po Evropě dobře.