Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Tato čtvrtá kniha od prince Ládíka opět nezklamala. Musím konstatovat, že s každou knihou je jeho humor lepší a lepší (ťuk ťuk) a já už se nemůžu dočkat až sáhnu po Prázdninách v Česku. Knížku můžu s klidným srdcem doporučit opravdu všem.
Jediný malinký vroubek u mě má Zibura za to, že jsem si koupila čtyřbox a nyní již vyšla pátá kniha a narušila tím, můj systém v knihovně!
Zabavne cteni. Me zaujaly hlavne rozdily u jednotlivych narodnosti. Nejen v pristupu ke stoparum
Prázdniny v Evropě jsou úplně první kniha, kterou jsem od Ladislava Zibury četla. A rozhodně se pustím do dalších, protože to bylo skvělý. Autor píše velmi dobře, pěkně se to čte, je to vtipné a navíc se můžete naučit něco ze zeměpisu, nebo i historie. Jeho historky jsou zábavné a autor je opravdu vtipný, takže se u toho nenudíte. A také to má moc pěkné obrázky. Za mě ano :)
Historky byly dobré jako obvykle, ale zklamaly mě dvě věci. Zaprvé Ládík vyměkl a přestal chodit pěšky, místo toho si vozí zadek stopem. A to v první knížce odmítal svezení. A druhé zklamání, že audiobook četl někdo jiný. Přitom to autorské čtení bylo tak roztomilé...
Každopádně mě bavil humor, který byl snad ještě lepší než v předchozích dílech a taky trochu vzpomínky na místa, kde se vyskytl. I když samozřejmě moje příhody se s jeho nedají srovnávat.
Posloucháno v audiopodobě - opět skvělé zpracování :)
Povídání plné zajímavostí z různých koutů Evropy, stopování, humoru a laskavosti.
Autorův styl psaní mi prostě sedne a já jsem moc ráda, že jsem na jeho knížky narazila.
Prázdniny v Česku mi byly o něco bližší, pěší pouť do Jeruzaléma zase ucelenější. Celkově se mi ale Prázniny v Evropě líbily a určitě se pustím i do předchozích autorových knih. No a jsem zvědavá, s čím přijde příště :)
Dokonalé. Od Zibury je jistota, že vždy napíše o lokalitě poutavě, poučně i vtipně. A zároveň s velkou láskou k životu a stopování. Člověk má hned chuť se tam vypravit taky a hlavně i prožít to co on. Skvělé byly i vsuvky ohledně určité zajímavosti k danému místu a praktické rady dalším stopařům.
Prázdniny v Evropě mě moc bavily. Ziburův jemně sarkastický humor plný bystrých a trefných poznámek vychytávajících drobné neduhy mentality některých evropských národů mě nutily číst tuto knihu s téměř permanentním úsměvem na tváři :) Tím, že Evropu tak nějak člověk zná a je mu bližší než jiné destinace, o kterých LZ píše ve svých předchozích knihách, jsem si toto vyprávění užívala o to více. Dá se říct, že kniha se čte sama a najednou jste na poslední stránce, ani nevíte jak :)
První kniha od Zibury.....a musím říct, že jsem nadšená....:-) Chytré, milé, poučné, vtipné....Sever se mi asi líbil víc, než jih.... Jen mě mrzí, že v knize nejsou fotky :-( Každopádně si od pana cestovatele Zibury hodlam přečíst všechna jeho literární díla....a už se na to moc těším :-) Jen tak dál pane Ziburo :-)
Knihu jsem dostal před rokem k vánocům a teprve minulý týden jsem si našel čas a pustil se do čtení. Jelikož jsem dětství strávil v horách a cestováním, tak mi kniha byla blízká. Kniha se strašně dobře čte (je to takové "easy to read). Oddechové počteníčko. Něco nového jsem se dozvěděl, taky jsem se dosti posmál. Kniha není pro náročné čtenáře, ale jestli někdo hledá nějakou oddechovku na zkrácení večera a odpoutání se od každodenních problémů, tak je to kniha, kterou by jste si měli pořídit. Zaujali mě ještě dvě knihy od tohoto autora, takže v blízké budoucnosti si určitě pořídím další.
Nepáči sa mi kniha - okrem reálií. Inak pre mňa prepadák. Prvá a posledná kniha od tohto vtipálka. Škoda mojich euríčiek investovaných do knihy!
(SPOILER)
Komentář od nadšeného, leč poněkud nepraktického a hlavně stydlivého cestovatele
Jak už můj název napovídá jsem ten typ člověka, který není zrovna spontální, poslední situace kdy jsem byla odvážná byla když jsem si místo cibulových chipsů koupila ty masové....takže asi chápete, že nejsem typ člověka, který se vydá sám do cizích zemí a z bodů A do bodu B se dostává výhradně stopem...a i proto čtu tyhle cestopisy, abych se aspon najejich stránkách někam podívala a nemusela riskovat nebo se nějak zvlášt přemáhat. Jenomže ten paradox samozřejmě je, že dobrodružství je právě o překonávání samy sebe a o tom, že se člověk taky hold ušpiní....ale jsou i určité hranice, za které bych já osobně nešla, jelikož mi přijdou hodně riskantní...a to je právě to stopování, který je pro holky ještě o něco komplikovanější než pro mužské cestovatele....klidně i riskovat, ale já bych asi nemohla v klidu spát, kdyby celá moje cesta byla jedna velká improvizace, takže bych si to ani neužila...ale každý cestovatel to dělá jinak...a pokud jste odvážnější než já....což je asi skoro každý :) tak je tahle kniha vlastně dost dobrým návodem jak úspěšně stopovat a stát se oním nespoutaným a neohroženým cestovatelem. Pokud se ale se stopováním stejně jako já příliš neztotožnujete tak je pro vás tato kniha vhodná taky...a to hned z několika důvodů.....dostanete se skrz spisovatele na vcelku ne příliš známá místa, seznámíte se s cizí kulturou a zajímavými osobnostmi, dozvíte se něco o historii...a to vše je napsáno specifickým autorovým stylem, který je vtipný, trefný a mě velmi sedl...díky tomu vás kniha baví číst . Asi nějak takhle by měl vypadat povedený a poutavý cestopis, který by vás měl navnadit na vaše vlastní cesty a probouzet ve vás odvahu, kterou na cestě do neznáma budete určitě potřebovat. A na mě to zapůsobilo.....
Čtu knihy od Zibury v dané časové posloupnosti a musím říct, že zraje po stránce spisovatelské (ač si samozřejmě volí svůj osobitý styl, který nemusí všem vyhovovat), tak po stránce lidské (=stárne). Čím starší a zkušenější, tím více pokory před světem i lidmi.
Tento díl byl pro mne takovým sladkým bonbonkem v trpkých a pošmourných dnech velmi pomalu odcházející zimy. Evropa a Evropané mi byli tak nějak blízcí, neznámě známí a pochopitelní, přestože každý z nich je odlišný.. Asi proto, že my Češi sídlíme tak nějak uprostřed toho všeho :)
Stručně, čím "vyspělější" země, tím větší nuda, ale to je si logický. Takže nejvíce zaujalo Rumunsko, Albánie.
Strašně děkuji za popis zajímavostí. Knihu to hodně oživilo.
A jinak klasika, taky bych to chtěl zažít, ale vím, že se k tomu nikdy neodhodlám.
Jo, ale tu Mešitu a Bílýho jezdce jsem nepochopil, sorry autore.
V této knížce nám Ládík více osvětlil krásy a strasti stopování. Vtipné vyprávění cestování napříč Evropou doplňují zajímavé informace o zemích a daných místech. Moc bavilo.
Vtipné, zajímavé, naučné a hlavně super doporučující čtení. Člověk zavzpomíná na místa, kde už byl a získá nové tipy, kam by se ještě mohl podívat :)
Prázdniny v Evropě je druhá kniha, kterou jsem od Zibury četl. Tato kniha byla ještě lepší než 40 dní pěšky do Jeruzaléma. Jednoduchý text, popis lidí a jejich života je to, co dělá knihu čtivou. Další, co se mi na knize líbilo, jsou obrázky, které jsou takové netradiční. Rozhodně si toto dílko přečtěte.
Na rozdíl od výprav do vzdálených oblastí (Turecko, Čína, Gruzie), kde se autorovo putování, a tím i vyprávění, stávalo v některých částech poněkud monotónním, tahle evropská výprava mi připadá mnohem zajímavější. Země se střídají, setkání, zážitky i poznatky jsou různorodé, je jich hodně, a Ládíkův pověstný laskavý a šibalský humor přináší na čtenářovy líce trvalý spokojený úsměv. Ocenil jsem i autorovu proměnu z mladého jihočeského Harpagona z prvních knih v muže, který sice stále uvážlivě zachází s penězi, ale už si tentokrát leccos koupí za své. Také se rád toulám po Evropě a blízkém okolí, kniha je proto pro mne plná inspirace a přímo nadšený jsem byl z jeho vyprávění o Polsku, Švédsku, Albánii, Rumunsku – zemích, kde jsem zažíval podobné příběhy a pocity, jen to nedokážu tak pěkně vyprávět. Autorův styl vyzrál, ilustrace s nádechem dixitovského surrealismu jsou kouzelné, těším se na jeho Prázdniny v Česku.
95 % (zatím 1019 hodnotících s průměrem 87 %).
…
Na chátrajícím kumanovském nádraží se mě ujala recepční veřejné toalety a její manžel, oba fanoušci naší země. "Ty jsi z Československa? Já tam byla na dovolené! V Karlových Varech," zvolala nadšeně podsaditá paní. Pak se rozhlédla, jestli ji nikdo neposlouchá, a naklonila se ke mně. "Jestli chceš, můžeš si dojít na záchod zadarmo," řekla polohlasem. Ze slušnosti jsem nabídky využil a paní recepční mi pyšně prezentovala sbírku vybledlých jugoslávských filmových plakátů, které už čtyřicet let maskují loupající se omítku.
…
Přítomnost prostořekých dělníků mi dala příležitost k lingvistickému výzkumu. Jejich polština byla poněkud jiná než ta, kterou jsem znal od kultivovaných seniorek. Byla jadrná až živočišná, s výraznými tóny slov "kurwa" a "jebat".
P.S.
Ostrou hranu mezi dvěma částmi knihy tvoří překotný přesun z Dánska do Řecka a také naprosto rozdílné zážitky.
Sever: Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Dánsko
Jih: Řecko, Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Rumunsko, Ukrajina, Slovensko
Pokud čekáte klasický cestopis, z kterého se dozvíte, co kde navštívit a základní politické, geografické a historické údaje o dané destinaci, budete zklamaní. Pokud ale chcete zažít desítky veskrze lidských setkání a poznat Evropu skrze její obyvatele, je to kniha právě pro vás. Pro mě první Zibura a myslím, že jsem nemohla volit líp.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Moje první knížka od L. Zibury a byla jsem mile překvapená.. vůbec jsem nečekala, že kniha bude tak vtipná a ještě plná zajímavých poznatků.. jelikož jsem kdysi dost stopovala, tak mě to vtáhlo do děje a prožívala s ním to krásné dobrodružství a rozmanitost lidí a zemí..jak se říká jiný kraj jiný mrav..doporučuji opravdu krásná kniha těším se na další