Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Vložte řízek mezi chleby a vydejte se za čtvrtým prázdninovým dobrodružstvím s Ladislavem Ziburou. Tentokrát vás čeká 14 000 kilometrů stopem napříč Evropou. Ve společnosti svérázných řidičů vyrazíte z horkých Athén přes divoký Balkán, rodný střed a malebné Pobaltí až za polární kruh. Objevíte místa, která jste vždy chtěli navštívit, jen jste o nich dosud neslyšeli. A taky se přesvědčíte, že žijete na tom nejrozmanitějším kontinentu světa.... celý text
Přidat komentář
Přesně tohle jsem v téhle době potřeboval! Přiznávám se, že je to moje první cestopisná kniha, ale byl jsem z ní nadšený.
Zibura nepřežívá, on život žije a každý den je to neuvěřitelný zážitek, který mě začal inspirovat a změnil můj pohled v mnoha věcech.
Občas jsem fakt skoro brečel smíchy, jak jsou některé pasáže vtipné. Zároveň je kniha motivací k tomu, abyste něco podobného zkusili a já to hodlám (jak to jen půjde) zkusit. Jsem si navíc jistý, že knize dodává šmrnc právě to, že autorem je Čech.
Nepatřím mezi ty, kteří by se v zahraničí za svojí vlast styděli, a jsem rád, že to tak má i Zibura. Celé knize to dodává něco navíc a líbí se mi, že nás v zahraničí často mají velmi rádi, i když si stále myslí, že jsme Československo. :D
Po konci knihy jsem se vrhnul na rozhovory se Ziburou a ten člověk je pro mě fakt velkou inspirací. Vždy jsem si říkal, že cestovat o samotě je divný, ale teď je to první věc, kterou mám na "wish listu" Princi Ládíku, fakt díky!
Tak tenhle cestopis od Zibury moc pobaví a navíc se dozvíte o jednotlivých národech různé zajímavosti a tipy na výlet.
“Když už tropím ostudu v zahraničí, snažím se nedělat ostudu nám všem. V podobných situacích o sobě proto vždycky tvrdím, že jsem Polák. V Polsku však bohužel tato strategie není moc funkční. Nezbylo než improvizovat.”
Na rozdíl od většiny čtenářů, se mi Prázdniny v Evropě líbily o dost víc než předchozí díly, které jsem četla. Možná je to tím, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí o našich sousedech, které mě skutečně překvapily nebo jsem si je nikdy neuvědomila. Díky za to! Budu se těšit na další knihy.
Knihy od Ládi mám moc ráda, ovšem Evropa mě nadchla nejméně ze všech čtyř knih. Knihu jsem četla poprvé asi půl roku zpět, dočetla jsem se do půlky a pak mě nějak přestala bavit. Protože jsem na ni zapomněla, četla jsem ji teď celou znovu. Některé popisy v určitých zemích jsou pro mě zkreslené, možná i protože jsem měla možnost tyto země navštívit. Mnoho vtipných okamžiků mi bohužel překazila Láďova přednáška, kterou jsem navštívila dříve než jsem knihu přečetla. A tak jsem mnoho vtipných situací z knihy slyšela už na přednášce. Co se mi na knize líbí, je její moderní zpracování, ilustrace a fakta k určitým památkám, místům, osobnostem, typickým věcem nebo situacím, které jsou zrovna v textu zmíněny.
Musím přiznat, že tahle kniha mi rok ležela na polici, protože Pěšky mezi buddhisty a komunisty mě narozdíl od Ladislavovych přednášek tolik neokouzlila. Ladislav ale zraje jak víno! Tohle čtení bylo skvělé, ocenila jsem na tipy na návštěvu míst, která jsou vlastně za humny. Taky se mi líbily popisy kulturních zvláštností a zážitky s řidiči. Prostě pecka, tenhle člověk má neskutečný dar a jsem ráda, že svá dobrodružství tak skvěle a vtipně sdílí s ostatními.
Na Zibiho knížkách mě baví několik věcí:
- svým spisovatelským umem nerozsévá zášť a nenávist, ale naopak milou a laskavou atmosféru
- rozbíjí strach z odlišnosti - tam, kde by se "normální" člověk bál, jde setkání spíš naproti
- zachovává humor, i když si stopne týpky podobné účastníkům svatby Jiřího Káry, kterou jsem si mj. musela dohledat na youtube, takže dokonce člověka přinutí se "dovzdělat" :D
- zdá se být autentickým - píše o strachu i stýskání, radostech i chmurech
- dělá si legraci sám ze sebe
- rozesměje člověka zcela nenadále nějakým ostrým zásekem
- domluvil si spolupráci s luxusními Tomski & Polanski :D
- a taky milerád a cenně poradí - od nynějška do smrti si ve chvílích nervozity a strachu začnu představovat něco tak absurdního jako olympiádu rajčat, konkrétně masité rajče při skoku o tyči :D
Další bomba "stopis", už se moc těším na vlako/pěškopis o Česku :D
Nápaditý cestopis plný typického humoru Ladislava Zibury, který mi sedí stejně jako jeho zajímavé postřehy. Velmi oceňuji nejen krásné ilustrace, ale také doplňkové faktické informace. Ke stopování mě autor sice nenalákal, ale o jeho dobrodužstvích a poznávání nových lidí během cest si v budoucnu opět ráda přečtu.
Musím přiznat, že jsem autora neznal. Shledal jsem, že mě zaujala a určitě se k dalším knížkám tohoto autora vrátím.
Velmi stručně v pár větách: Ano, není to špatné a občas jsem se i nahlas zasmál, ale znovu se k téhle knize vracet nebudu. V porovnání s tím, co pan Zibura napsal v minulosti je to jednoznačně nejslabší kus.
Další z Ládíkových knih mě utvrdila v tom, že před sebou máme jeden z největších spisovatelských klenotů naší malé republiky. Úžasně milé a vtipné popisování cestovatelských příhod, které jsou vhodně doplněny krásnými ilustracemi a stránkami které se detailněji zabývají nějakou památkou nebo událostí země, ve které se právě náš cestovatel nachází.
Je skoro až k neuvěření, jak zajímavé lidi dokáže během svého putování poznat, a k jakým příběhům se někdy přichomýtne. Knížka je perfektně čtivá a za sebe musím určitě vyzdvihnout cestu Polskem, kde co řidič, to naprostej klenot humoru.
Všem milovníkům dobrodružného a vtipného cestování můžu jedině doporučit. 100%
Četli jsme si s partnerem knihu před spaním, každý chvilku :-)
Velmi milé, čtení, které nás vždy příjemně pobavilo, pěkné a zajímavé postřehy ze zemí Evropy, které lákají k následování cestovatele. Pro nás už autostop není, ale některé země se nám snad podaří navštívit, třeba Estonsko.
Když pan Zibura měl před lety v kině Aero v Praze, svou přednášku o cestě do Jeruzaléma, vyprávění se nám líbilo, ale bylo cítit, že je jeho přednes ve snaze být vtipný, místy křečovitý. Od té doby ušel velký kus cesty nejen v poznávání světa, ale i ve svém projevu, bylo to opravdu super čtení, moc dík.
Po knížce jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy a byl to můj druhý Zibura. Nedá se mu upřít, že psát umí, vtip, postřeh ani odvaha mu nechybí. Nicméně jeden Zibura za rok je pro mě dávka tak akorát.
Kniha byla skvělá jako každá jiná od něj, moc mě bavilo jeho vtipné narážky na různé věci.
Musím říct, že od cesty do Jeruzaléma udělal Láďa Zibura docela vědomostní posun. Už to není jako když hloupej Honza sbalil koblihy do nůše a vyrazil za neznámem. Teď už to docela dává řád. Navíc se vypravil cestou, která mi přišla vysloveně sympatická. Z Polska přes Pobaltí do Skandinávie a z Dánska pak letmo přesunem do Atén a odtamtud opět přes divoký Balkán až domů. Setkání s lidmi je poutavé a potvrzuje, že co člověk, to originál. Navíc je kniha krásně vyladěná pěknými obrázky a navíc i informačními stránkami, které osvětlí některá specifika v dané zemi nebo řekne něco navíc o stopování jako takovém. Líbilo se mi to. Navíc se přiznám, že jsem to přečetl na jeden zátah. Bylo volno, tak proč ne. Koroňák nám aktuálně zakazuje cestovat, tak jsem se vypravil na hezkou výpravu aspoň takto. Nejvíce se mi líbilo vyprávění o Polsku (zde jsem se dočkal i krásně přepsaného rozhovoru, který nádherně ukazuje, proč nás Poláci mají rádi, a který by si každý Čech, který na Poláky nadává, měl přečíst), dále určitě návštěva pobaltských států a pak Řecko a Albánie. Ale co Vám budu povídat, poutavé a zábavné to bylo vlastně všude.
Příjemná, zábavná kniha v podání Martina Písaříka. Ladislav Zibura líčí zážitky z cest s lehkostí a vtipem a prokládá je historickými fakty či jinými zajímavostmi. Zavzpomínala jsem na své zážitky ze stopování a taky po dlouhé době svezla stopaře. I manžel se s chutí zaposlouchal. Jen tak dál.
Poslouchala jsem audioknihu načtenou M. Písaříkem. Bylo to moje první setkání s L. Ziburou, tak nemám srovnání. Ale kniha se mi moc líbila, občas jsem se smála nahlas.
Zibura ziburovatí, je to stále jedna one man show, i když umně skrytá za slova o pokoře a objevování příběhů lidí. Je to přesně ten povrchní typ dnešního mladého muže, který rádoby filozofuje, ale vlastně mluví pořád hlavně o sobě. Přitom takový šikovný kluk by to mohl být, ale za záře reflektorů, ta mu dává...
Při čtení jsem si uvědomila, jak moc mi cestování v této době chybí. Kniha mi připomněla místa, která jsem také navštívila a srovnávala své dojmy se zážitky prince Ládíka. Už se těším, až se s ním potkám na některé z jeho přednášek. Kniha je vtipná a určitě stojí za přečtení.
Kniha je celkově skvělá. Ať už se jedná o nádherné ilustrace míst, tak vtipné historky proložené historickými fakty mě donutily přečíst knihu za pár dní!
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Opět jsem se skvěle pobavila a hodně se toho dozvěděla o evropských zemích i o autorovi. Knížky prince Ládíka mě moc baví, vždycky je to zážitek. Někdy nestíhám kroutit hlavou nad tím, do jaké situace se to zase dostal. Naštěstí to s ním vždycky dobře dopadne, a my se tak třeba brzo dočkáme další knížky.