Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
Veronika Rollová
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2022 | Budoucnost je skryta v přítomnosti: Architektura a česká politika 1945–1989 |
2019 | Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968) |
Je dobré, že tato kniha vyšla a ukazuje jak ti, kteří Pražský hrad v dané době "ovládali" postupovali: Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda. Samozřejmě, že některé bychom raději "vyškrtli" což možné není.První komunističtí prezidenti si funkci užívali, zejména prvně jmenovaný. Bohužel (jak to v historii bývá) si "stranovláda" nechala radit jak má Pražský hrad s okolím vypadat zejména od svých ideologů a dalších pro-režijních pomocníků.
Vrcholem bylo zřejmě období "panování" Antonína Novotného, kdy se vládlo z budovy ÚV KSČ a na Hrad zval vedoucí tajemník KSČ a prezident republiky občas své staré kámoše, aby se pochlubil hezkým prostředím, kde si mohou zahrát mariáš. O trochu lépe si počínal prezident předchozí, který dovolil manželce v těchto místech pěstovat slepice.
Bylo by zajímavé, kdyby myšlenka autorky pokračovala až do současné doby.