Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968) přehled
Veronika Rollová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428034/mid_prazsky-hrad-na-ceste-ke-komunistic-QkQ-428034.jpg
4
2
2
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968) v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
architektura Československo Pražský hrad ideologie rok 1948-1968 prezidentská sídla
Autorovy další knížky
| 2022 |  Budoucnost je skryta v přítomnosti: Architektura a česká politika 1945–1989 |
| 2019 | Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968) |
Je dobré, že tato kniha vyšla a ukazuje jak ti, kteří Pražský hrad v dané době "ovládali" postupovali: Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda. Samozřejmě, že některé bychom raději "vyškrtli" což možné není.První komunističtí prezidenti si funkci užívali, zejména prvně jmenovaný. Bohužel (jak to v historii bývá) si "stranovláda" nechala radit jak má Pražský hrad s okolím vypadat zejména od svých ideologů a dalších pro-režijních pomocníků.
Vrcholem bylo zřejmě období "panování" Antonína Novotného, kdy se vládlo z budovy ÚV KSČ a na Hrad zval vedoucí tajemník KSČ a prezident republiky občas své staré kámoše, aby se pochlubil hezkým prostředím, kde si mohou zahrát mariáš. O trochu lépe si počínal prezident předchozí, který dovolil manželce v těchto místech pěstovat slepice.
Bylo by zajímavé, kdyby myšlenka autorky pokračovala až do současné doby.